Všichni moji blízcí

Příběh Jiřího Hubače o síle nastupující německé okupace a následné táhnutí proti židům. Ke konci film už sakra tlačí na pilu a nebýt některých postsynchronů a dabingu polských herců, který moc neseděl, tak by to byl dokonalý film na téma holocaustu. Film je věnován osobě Nicholase Wintona, který v létě roku 1939 zachránil mnoho židovských dětí z českých rodin transportními vlaky do Anglie. Věnování je zmíněno na začátku filmu a konec opatřily záběry skutečného pana Wintona, kdy se po mnoha letech setkává se svými zachráněnými. Působivě zpracované téma a výborné herecké osazení (Marian Labuda jako kolaborant byl hodně odpornej). (24.01.2016)

Obidva Mináčove dokumenty o Wintonovi som videl pred týmto filmom a urobili na mňa veľký dojem. Neviem prečo som tento film prehliadal, ale že je aj o Wintonovi som sa dozvedel len nedávno. Veľká škoda, že sa film jemu a jeho neoceniteľnému dobrému skutku venuje len okrajovo a až v poslednej tretine filmu. Záver je dojímavý, ale problém vidím v trochu chladnej a rozvláčnej prvej tretine. Keď sa zoznámite s postavami, začína to byť zaujímavé. Okrem záveru by som rád vyzdvihol scénu, kde J. Bartoška žiada o ruku svojej milej. Odpoveď akú dostal od jej otca (F. Nemec) možno bola krutá, ale bohužiaľ úplne pravdivá. Veľký potenciál som videl v roli M. Labudu, škoda, že sa viac nepritlačilo. Napriek tomu spokojnosť. 70%. (16.06.2013)

Opravdu hezky natočené drama s pečlivým castingem, profesionálními hereckými výkony a kvalitním režijním řemeslem. Dát pod čtyři hvězdičky by nebylo fér, dát pět hvězdiček by znamenalo přejít fakt, že jde o opravdu hodně předvídatelné dílo, protože všichni moji blízcí spadají do kategorie pietních snímků určených primárně k odvysílání v televizi při příležitosti příslušných výročí. Prakticky všechno je jasné a už v půli filmu jsem si vydedukoval, kdo se zachrání a kdy bude odjíždět následující vlak s dětmi do zahraničí. Kromě předvídatelnosti trpí Mináčův film určitou akademičností ve snaze odvést opravdu dobrou práci. Jinak je to přiměřeně emotivní, smutné a poetické. Celkový dojem: 80 %. (09.03.2010)

Se zahanbením musím přiznat, že na mě tento film příliš nezapůsobil. Klobouk dolů před Nicholasem Wintonem, každý se nemůže pochlubit záchranou stovek životů. Ovšem snímek samotný se mi jevil poněkud chladný, vykalkulovaný na efekt (takové věci nevyčítám často, obvykle mě to tolik nemlátí do očí) a jaksi lacině televizní. Známí čeští herci v rolích až otravně typických, v jakých už jsme je viděli tolikrát před tím, snad jedině Lábus hrál trochu jinou postavu. A příběh? Sledujeme osudy rozvětvené židovské rodiny v dobách těsně před 2. světovou válkou, každý člen má jiné starosti, atmosféra pozvolna houstne, mizí štěstí, mizí majetek, předpokládaný závěr mě kdovíjak nedojal. Nejspíš je chyba ve mně, ale co nadělám... "Všichni moji blízcí" mě tedy nijak nerozesmáli, nedonutili hluboce přemýšlet, nevypudili slzičku, podruhé je vidět nemusím, přesto jde o důstojnou poctu výjimečnému člověku. 65% (22.12.2009)

Dovolím si odcitovat Gudaulinův komentář: "...protože Všichni moji blízcí spadají do kategorie pietních snímků určených primárně k odvysílání v televizi při příležitosti příslušných výročí." Něco tak výstižného již prakticky nelze doplnit. Jen tolik, že i přes tu pietnost jde o docela civilně pojatý film, který se nesnaží citovými výlevy dohánět k slzám podle hollywoodského vzoru, přestože téma k tomu jednoznačně vybízí. Zmínku si zasloží to, že jde o jeden z mála porevolučních filmů, kde naše herecká elita dostala příležitost k charakternímu herectví. (16.03.2010)