Alenka v říši divů

Vrátila ses! Alenka! Alenka! Ta Alenka?..... První obrázek a tóny hudby D.Elfmana – ano jsem tady správně! Šílené postavy, zajímavá místa ve zvláštní říši, digitální obludy, potrhlý a nevypočitatelný J.Deep – jehož emocemi ovládaná postava je opět fantastická – prostě je tu vše co chcete a znáte. Příběh, který už tehdy L.Carroll psal pro Burtona (? :-)) a jen on si ho mohl (díky scénáři) upravit a natočit tak, aby tu byla ALENKA, KTERÁ BY SE OPRAVDU LÍBILA. Zpracováním má nejblíž asi ke Karlíkovi (mrkněte na plakáty), ale porovnávat obé nelze. Také by se mohlo dojít k závěru, že Burton vykrádá sám sebe. A to já nemám v úmyslu. Výborní herci (H.B.Carter září stejně jako Deep) vás solidním tempem provedou říší, ve které dokáže přežít jen šílenec. PROČ JE HAVRAN JAKO PSACÍ STŮL? Nevím, ale synovi (10) se to moc líbilo. STAČÍ JEN UVĚŘIT… P.S.: 3D? Ujde. Není to Avatar. Scén, ve kterých je 3D povinností zase není tolik. Celkové vyznění je ale jistě zajímavější. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * Víte že? Autor knihy Lewis Carrol byl znám jako uživatel marihuany? Což by vysvětlovalo fakt, že hodně lidí její obsah ,,nepobere“. (14.03.2010)

Kýčovitost, kterou je však Burton proslulý. U mě se nejedná o nic světoborného a nic víc než pouhopouhou dobrou pohádkou pro celou rodinu, ale první dojem byl natolik vynikající, že to hodnocení už nejspíše ponechám. Ovšem jak jsem si nyní potvrdil, jedna projekce ob pět let bohatě postačí. PS : Už neplivat na Johnny Deppa, už je to nuda. A já ho v těch rolích pořád žeru...81% (19.04.2015)

Burton v opojení digitálních triků vytváří potvůrku za potvůrkou, knižní seznam je dlouhý, že... Zápletka mu slouží jen tomu, aby je mohla Alenka všechny potkat, na konci spáchat hrdinský čin a navštívit všeliká bizarní místa. Kouzlo zmatení, z předlohy či ze Švankmajera se linoucí, absentuje. Svět Alenky je bizarní jen navenek, uvnitř je průhledný jak... prázdno... Celá snová pouť, jež trochu Velkorybně odráží realitu, v celém svém vyznění slouží zřejmě jen doformování Alenčiny osobnosti. Doformování odporně stereotypnímu: ptáčecí křehule Alenka Wasikovska dospěje v sebevědomou, pevnou a nezlomnou mladou dámu, která ví, co je dobré pro ni, pro obchod, pro její tetu, pro její sestru a pro jejího švagra. Svět se projasňuje a zjednodušuje na prahu věku, v kterém, jak věřím, by člověk konečně měl začít vnímat jeho složitost. Doufám, že Alenka jako černobíle pruhovaná modrá punčocha to bude mít v Anglii své doby těžké... (31.05.2010)

Přiznám se, že na začátku filmu jsem trošku vypadl ze své předem dané role tzv. věčného diváka a místo abych se plně soustředil na děj, jsem přemýšlel nad možnostma 3D. Až se jednou bude točit ve 3D třeba porno, nebo finále ligy mistrů mezi Barcelonou a Bohemians1905 či smaženej sejra s tatarkou, atd. Naštěstí jsem se právě včas vrátil k Alence, zrovna tam před ní klečel nějakej zrzavej neznaboh a naivně si snad myslel, že ho bude Alenka chtít za muže. Hned jak se vyslovil a kamera dala záběr na všechny ty lidi a jakože napětí co Alenka řekne, jsem se začal smát. To by dřív dělnická strana sponzorovala romský hudební festival než že by Alča řekla takovýmu koštěti své ano. Čili pokus o vyvolání napěti v téhlé otázce se naprosto minul učinkem. Po tomohle pofidérním prologu se konečně Alenka ocitne v říši divů a ať si říká kdo chce co chce, mě se to prostě líbilo, ze začátku míň, ale pak víc a víc až se mě to líbilo úplně nejvíc. Sice souhlasím s kolegyní uživatelkou Jeanne, ale s tím rozdílem, že když prostě zavřu oči, tak tenhle svět by má fantazie stvořit nedokázala a o tom to je, o schopnosti snít. Všechny ty bytosti - nebytosti byli zkrátka parádní. Ano, něco bylo uděláno na efekt pro 3D a podle mě zbytečně. Všeobecně totiž nemám rád, když po mě králík háže procelánem. Na druhou stranu stačí si vzpomenout na tančícího Johnyho a hned je jasný, že svět pohádek a fantazie se nebere vážně a stavět podobným filmům mustry, jak by měli vypadat, to neberu. Skvělý závěrečný titulky, takovej dodatečnej francouzák po paradním sexu. (09.03.2010)

Příběhy odvozené od příběhů zakotvených v portfóliu studia Disney, jenž přinášejí cosi nového, vítám (jako příklad berme kromě Alenky i Sněhurku nebo Zlobu). Takto Disney přišel se svou verzí Alenky v říši divů v roce 1951 a o téměř 60 let později příběh rozšířili o jeho pokračování. Nyní se setkáváme s Alenkou, která už není holčičkou, ale devatenáctiletým děvčetem na vdávání. A co náhoda nechtěla, opět ji vylákal bílý králík do světa Srdcové královny, Kloboučníka a jiných roztodivných stvoření. Lewis Carroll by se asi divil, kdyby mu roku 1865 řekli, nakolik bude jeho Alenka inspirativním stvořením. Burtonovky nijak zvlášť neprožívám, některé se mi líbí více, jiné méně, v případě Alenky jsem spokojená, že je jeho partička na svém místě: Elfman v nahrávacím studiu, Depp a Bonham Carterová před kamerou. (24.08.2019)