Poslední dům nalevo

Tak z tohohle filmu jsem byl hodně ale hodně překvapený. Čekal jsem blbost, a dostal jsem maximální nářez. Remake, který existuje jsem sice neviděl, ale vůbec mě to netrápí. V dnešní době, kdy jsem viděl už řadu filmů na podobnou tématiku a které mi dokázali na nejvejš zkurvit náladu je Poslední dům nalevo jako jakýsi závan svěžesti ze samotného nebe, který rozhodně potěší, a to neznamená všecko. Další co mě tu dost potěšilo je hudba, kterou složil John Murphy (například soundtrack k Sunshine) a hlavně díky právě Sunshine jsem si všim, že tu něco zavání, protože jedna výrazná skladba z něj se objeví, předělaná, i zde, a rozhodně to za to stojí. Mezi horor bych ale tenhle film určitě neřadil, možná právě to byl jeden z důvodů proč jsem očekával kravinu, a nakonec jsem se sám nestačil divit, jen bych doporučoval nečíst komentáře a obsah k tomuhle filmu už vůbec ne, já se přiznám, že jsem o filmu nevěděl prakticky nic, jenom to, že je to horor, což také není příliš pravda, a nakonec jsem dostal neskutečně nabytou jízdu, kde jsem si, nevím proč, vzpomněl například na Taken. Má to spád, je to akční a nenechalo mě to chvíli na pokoji. Rozhodně takovéhle filmy se mají točit a věřím, že potěšil více lidí než jenom mě, a to hodnocení tady tak trošku nechápu, i když je to remake, rozhodně to má hodně co do sebe. (23.06.2009)

Ani neviem, prečo som po príšernom Piatku trinásteho siahol po ďalšom remaku hororovej klasiky... ale tentoraz som nemal chuť už v polovici naľahnúť na hrdzavý kutáč. Práve naopak, dostal som prekvapivo dobre fungujúci mix sedemdesiatkového exploitation a novodobých európskych survival hororov. So scenárom mám značný problém v oblasti logického jednania postáv, ale na druhej strane asi ťažko žiadať logické rozhodnutia od bandy psychopatov a rodiny pod takým intenzívnym tlakom. A v kontraste s touto možnovýčitkou ide celkové vyznenie filmu, ktoré je (na americký horor určite) mimoriadne realistické. Žiadne debilné zvraty a maskovaní vrahovia naháňajúci vrieskajúci dorast, len poctivý súboj dvoch rovnocenných súperov. Intenzívne, brutálne, napínavé. Scéna s drvičom odpadkov a kladivom sa vyrovná tomu najšťavnatejšiemu európskemu mäsu. Mastných 7/10. (09.06.2009)

Tvůrci udělali s originálním Last Housem to nejlepší, co se dalo. Totiž vyškrtli rádoby komickou groteskní linii s policisty, vyeliminovali spoustu nelogičností a sehnali víc peněz. Násilí je zde na takovém tom stupni, kdy se dá ještě v pohodě vydržet, ale současně je i dostatečně silné na to, aby v člověku vyvolalo nějakou emoční odpověď. Výsledkem je vynikající a skvěle natočený soft-exploiťák, jenž přebíjí původní film ve všech směrech. Diváci hýkající nadšením u Mumie, Transformerů a podobných pohádek mohou dál vypouštět žvásty o nudném a samoúčelně brutálním filmu, no víc mimo však už ani být nemohou. Lepší horor nebyl v českých kinech pěkných pár měsíců, takže skutečnost, že jsem na něm byl v sále sám, je svým způsobem velice smutná. 85% (25.05.2009)

Rodina musí držet při sobě a kdo se pokusí pevný kruh narušit, tvrdě zaplatí. Sadistický dovětek, s přesahem do černé komedie nebo ještě černější satiry, nenechá nikoho na pochybách. Záměr tvůrců je stejně jako celý film explicitnější než Pramen panny a Cravenův Poslední dům. Snížení počtu mrtvých má pramalý vliv na jeho děsivost a brutální msta nadto budí ambivalentnější pocity (neuplatňuje se zde logika „oko za oko, zub za zub“). Do kategorie původnímu filmu zcela cizí posunuje tento remake vysoká řemeslná úroveň a smysluplnost v chování postav. Chyběl nepříjemný dojem, že sleduji kamerové hrátky partičky chovanců nějakého ústavu s tlustými zdmi a zamřížovanými okny. 80% Zajímavé komentáře: Flipnic, JFL, Džebe, SeanLSD (16.11.2009)

Hodnotím v kontexte s Piatkom trinásteho, Krvavým valentýnom a podobnými, pretože sa pohybujeme v rovnakej cielovke. A v ich spoločnosti je Posledný dom naľavo konečne brutálny masaker, v ktorom NEpobehujú ďalší otravní, holokozí adolescenti závislí na GPSkách, mrzačení ďalším maskovaným nesmrteľným cool-slasheristom. Obetí masakrov je nám tu buď ľúto, alebo ich naopak CHCEME vidieť ležať na zemi v krvi. Emócie fungujú, herecké výkony bohato vystačujú. Keby šiel film do hĺbky (etická otázka o práve vlastnoručne popraviť kata svojho dieťaťa) a mal zaujímavejšie obsadených záporákov, mohol byť samozrejme niečím úplne iným, hodnotnejším. Ale na to tu máme Hanekeho, nie Wesa Cravena. Navyše, originál taktiež nešiel do hĺbky a bol iba exploitation shockerom. (15.05.2009)