Arn - Riket vid vägens slut

„Slyšel jsem, že jsi odmítla nabídku biskupa Erlanda. Chápu, že potřebuješ čas na rozmyšlení.“ - „Nemám se nad čím rozmýšlet.“ Cecílie je totiž už dávno rozhodnutá, jak chce strávit svůj život…Režisér Flinth pokračuje v tom, co mu fungovalo v díle předchozím. Přesto mám pocit, že dvojka se mu podařila o něco lépe. A nejen v tom, že se pokračování mnohem více podobá filmu s vysokým rozpočtem. Oproti jedničce se mi podařilo lépe smířit s hlavním hrdinou. Absence větší dávky charismatu už pro mě nebyl takový problém. Také proto, že si Arn prošel vývojem a život z něj udělal zajímavější postavu. I co do atmosféry mi druhý díl přišel vydařenější. Nechybí sice momenty, které trochu drhnou (příkladem buď načasování setkání páru a odnikud se objevivší potomek vyvolávající nechápavý úsměv), ale celkově dám slušné 4*. „Saladin ještě zdaleka není poražený.“ - „Je to určitě jen otázkou času, ne?“ - „Musíme věřit, Haralde. Musíme věřit, že vyhrajeme nad zlem.“ - „A co když nám víra nepomůže porazit zlo?“ - „V tom případě…zemřeme.“ (06.10.2023)

Ještě o level lepší, než první díl. Dohromady více jak čtyřhodinová délka obou filmů se zde zúročila a ten příběh mne opravdu pohltil. Maximální respekt skandinávské kinematografii za to že stvořila takovýto historický epos. Perfektní herci, pěkná výprava a hudba, no prostě libůstka. Rytířská romantika, jak má být. (21.07.2011)

Tak víceméně všechno je stejné jako v jedničce proto nemá cenu se k tomu nějak dále vyjadřovat. Věci které jsem ale osobně ocenil ve dvojce jsou hlavně více akčních scén na úkor naprosto nudného talchání o ničem, kterého bylo v prvním díle až moc. Potom se mi líbil značný úbytek pánbíčkářských keců a to je asi tak všechno. Ostatní je opravdu při starém a nic se neděje. Je to pořád dokonale ploché a černobílé. A když už víte kdo je ten zlý tak víte co taky udělá, moc přkvapení se rozhodně nekoná. Přesto nemůžu říct, že bych se nebavil. Upřímně řečeno dal bych tomu asi trochu víc než prvnímu dílu, ale ten naprosto teatrální závěr, který si mohli tvůrci fakt odpustit, teda nezkousnu. (22.03.2011)

Dúfam, že film, ktorý som videl bol práve tento. Ten takzvaný sequel je pre mňa záhadou, prečo, no keďže aj tento film mal nejaké hluché miesta, tak chápem že možno tamten nudil ešte viac, Videl som film so stopážou okolo 128 minút, kde v záverečných titulkoch sa objavil malým písmom rok 2008, tak snáď to bolo toto. Inak ako už bolo spomínané, zrejme inšpirované Kráľovstvom nebeským a záver urobený na štýl Statočného srdca, všetko s hudbou akoby naozaj z Pána prsteňov. Taká jednoduchá historická povesť, veľmi hrdinsky a veľmi cukrovo natočená. Z matky predstavenej tam bola akási uctievačka zla, aspoň z chovania, ale ten záverečný boj, to bolo také primitívne, neviem veru. Scénu so smutným Arnom na koni v daždi si mohli odpustiť. Príbeh o exkomunikovanom Švédovi, z ktorého sa stal templár, spriatelil sa so Saladinom a ktorý zjednotil Švédsko mi prišiel taký mierne od srdca vzdialený, priznávam, že by som to asi nechcel vzhliadnuť znova. (18.06.2013)

Chvíľami som si prestával uvedomovať, že je to len film a zabúdal, že mi už dávno nie je dvanásť. Tak dobre to tí severania natočili, tak kvalitná to zrejme bude predloha. Obrovské historické dobrodružstvo ktorému nechýba jediná ingrediencia a každá je tu primiešaná s vkusom, akurátne. Je to veľké, je to tvrdé, je to osudové, je to pohlcujúce! Po všetkých stránkach vyvážené (a dušou európske). A je to skutočné nie len vďaka výprave, súbojom ako naozaj, či preto, že sa tu rozpráva asi piatimi jazykmi, čo fest pomáha pri ponorení sa do príbehu... je to práve a hlavne o tom príbehu samotnom, o ceste hlavného hrdinu, pochádzajúceho z rodu tých filmovo-knižných morálnych vzorov, ktorým to veríte a baštíte bez najmenšieho zaváhania, bez pochýb a úškrnov. Strháva i osviežuje, radosť držať palce aj sa báť, čo mu osud ešte nadelí. No jeden luxus! (...a rovnako ako pri Krvavom pobreží Johna Woo, aj tu platí, že je to nutné vnímať ako vyše 4 hodinový celok a nijak inak) (29.07.2009)