Zmizení

Kelly Dover oslavuje deň vďakyvzdania spolu so svojou rodinou v spoločnosti najlepšieho priateľa. Príjemná rodinná atmosféra sa mení v drámu potom, ako nečakane spoločne mizne Doverova dcéra s dcérou hostiteľa oslavy. Prípadu sa ujme mladý, ale zato ctižiadostivý detektív Loki, ktorý vedie vyšetrovanie vlastnými metódami. Po celú dobu vyšetrovania mu jeho situáciu nikto zo zainteresovaných neuľahčuje. Práve naopak. Podarí sa mu napriek všetkým prekážkam vypátrať nezvestné dievčatá? Veľmi slušný "staromódny" thriller plný zvratov. Skôr, ako k snímku Se7en by som ho prirovnal k nemenej slávnemu Zodiacovi, kde Jake Gyllenhaal taktiež stvárnil jednu z hlavných postáv. Napriek tomu, že tento film skutočne spĺňa najvyššie kritéria, kvalitu spomínaných snímkov nedosahuje. Chýba mu totiž väčší náboj. Záver "len" rozuzlil príbeh, pričom nepôsobil nijak strhujúco, ako by sa možno očakávalo a žiadalo. Presto všetko sa jedná o kvalitný thriller, ktorý môžem vrelo odporučiť. (15.11.2013)

Villeneuve vždycky nejezdil jen ve formuli a Jackman si taky vždycky nehrál na zvlčelýho Fredy Krugera s pejzy. Věděl jsem, že ten Kanaďan umí, ale zároveň jsem taky nečekal, že by snad Prisoners odvyprávěl nějak tendenčně, na efekt. V prvé řadě? Zmizení není strhující film, vyprávění je striktní, nevybočuje, neuhýbá z veskrze autentické linky. Je chladný, pomalý a neustále po vás něco chce, abyste se vcítili do zoufalství, abyste tápali, byli empatičtí k zápletce. V duhé řadě? Kamera! Roger Deakins drží obrazové prostředky čistě a syrově, velmi jednoduše se topí v táhlých záběrech, netlačí na pilu. A v třetí řadě? Hudba! Jen málokterý abstraktně ambientní sountrack dokáže fungovat nezávisle na filmu a zároveň přenášet svrchovaně filmový dojem tak, jak se to povedlo Jóhannu Jóhannssonovi. A dál? Už po půl hodině mi z Gyllenhaalova tiku tikalo, přesto u mě Hugha přehrával, držel v šachu a spolu se slušným scénářem udržel v šachu i celou pointu. Pointu, která si díky roztříštění příběhu mezi dvě hlavní a co chvíli jediné postavy, dokázala uchovat moment překvapení. Ne, tady už dávno nejsme v dobách The Silence of the Lambs, aby se rozhřešení stalo nadčasovým, aby to nemělo žádný mouchy a divák se chtěl, potřeboval vracet. Přesto jsou Prisoners somatickou kriminálkou, která není úplně tím, co byste od současný podoby žánru čekali, ale ani tím, čím by vlastně mohla (a měla) být. Ve Ztracených se ztratilo pár nedostatků, ale já se v nich s dojmem našel, rozvážně, uvážlivě, za [final rate: 80%] (22.02.2014)

Fakt ne. Villeneuve se tak strašně moc snaží o "atmosféru", až ji spíš rozhání. Gyllenhaalovo vyšetřování a vůbec policejní činnost postrádá elementární logiku (navíc jsou zvraty podávána tak nezajímavě, že nudí) a postavy zůstanou po celou dobu odtažité, takže jsem se o jejich traumata nezačal zajímat. Myslel jsem, že hype roku je Gravitace nebo Rivalové, ale kdepak - ty si své přeceňování tak nějak zasluhují. Zmizení je jen neúnosně natočená a rutinní, i když nezkažená epizoda CSI. 2 a 1/2 (28.12.2013)

Přesně ten typ filmu, který všechny trumfy vytáhne v první třetině, aby je pak už jen marně ředil a rozpačitě promíchával. Těšil jsem se na pomalý psychologický krimi thriller, ten se ale postupem času rozpadne do jednostrunné litanie, ze které vyčnívá výtečná Deakinsova kamera a postava Jakea Gyllenhaala, která na rozdíl od ostatních má tu výhodu, že se o ní v podstatě nic nedozvíte (tím je alespoň trochu tajemná). Film podstatně selhává i jako detektivka, když informace dávkuje velmi neefektivně a nedokáže ospravedlnit nadměrnou délku (na jedno odhalení připadá nesmyslné množství repetitivních a zjitřených dialogů bez hlubšího smyslu). Hudba, kamera a některé "mimodějové" režijní momenty z toho však dělají solidní záležitost. EDIT 2020: Beru zpět, funguje to celé geniálně jako příběh o nepřekonatelné úzkosti a ničivém vzteku. A vlastně i jako detektivka o spasmatickém detektivovi, který trpělivě čelí pocitu nedostatečnosti. (10.10.2013)

Tak filmovej říjen je zatím dodavatel mnoha hvězdiček, po Gravitaci tu máme další kvalitku a já z pytle tahám tentokrát hvězdy čtyři. Mám jedinou výtku a to jsou ty kecy o bohu, nepasovalo to tam. Ovšem zbytek ,to už je slušný žihadlo. Když pominu výborně budovanou atmosféru, solidní napětí a velmi kvalitní herecký výkony, tak mě totálně odpálila postava Kellera Dovera, to jakým způsobem vzal "spravedlnost" do svých rukou a divák tak vidí téměř v přímým přenosu co dokáže z člověka udělat silná, emotivní a bolestná událost. To, alespoň z mýho pohledu strčilo do kapsy všechno ostatní. (08.10.2013)