Reklama

Reklama

Fullmetal Alchemist: Bratrství

(seriál)
  • Japonsko Hagane no renkindžucuši (více)
Japonsko, (2009–2010), 26 h 40 min (Minutáž: 25 min)

Předloha:

Hiromu Arakawa (komiks)

Scénář:

Hiroši Ónogi

Hudba:

Akira Sendžu

Hrají:

Rie Kugimija, Romi Paku, Iemasa Kajumi, Šin'ičiró Miki, Unšó Išizuka, Daisuke Namikawa, Fumiko Orikasa, Kazuja Nakai, Kendži Nodžima, Kóiči Jamadera (více)
(další profese)

Epizody(64)

Poté, co bratři Edward a Alfonse utrpí fyzická zranění, bojují proti zlu, aby se pokusili získat zpět svá těla. (Netflix)

Recenze (136)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Oba Alchymisté, starý i nový pro mě představují naprostý vrchol žánru šónen. Komplexní příběh, hrdinské i zlotřilé a především velevýrazně stylizované postavy, megalomanské cíle, destruktivní bitky, strhující akce, promyšlený svět, strašlivá moc záporáků, šikovnost a um (a ta moc nakonec taky) klaďasů - půl toho, co tvoří anime pro kluky, půl toho, co dělá lákavým fantasy. Každá postava ze zástupu, jež se na diváka valí, má v ději své místo, posouvá jej, přispívá... Prostředí je pestré: idylický venkov, velkoměsto Central, pouštní ruiny starověkého Xerxesu, hraniční pevnost v ledových horách, železniční tratě protkávající zemi - a střídá se nejenom pro pocit pestrosti, ale ono střídání má svou železnou logiku určenou děním. Výše popsané je jasná pětihvězdičková záležitost. Méně radostné je sledovat uspěchaných prvních 13 dílů, jež rekapitulují dění z původního seriálu, než se stihl odklonit od mangy. Chápu, že jde o kompromis mezi: "Říci, vše co je potřebné pro chápání dalšího dění," a: "Nenudit ty, kteří viděli starší verzi," leč obávám se, že dopad mnohých scén na "nového" diváka bude mnohem menší než mohl být, když se ty hrůzy dějí sotva předvedeným postavám. I když, možná je to lepší, neboť pak by asi Al a jeho kolegové více komentovali svá vnitřní hnutí a plačtivě či zdrceně vysvětlovali, komu všemu to za co vděčí, koho nechtějí rozplakat, koho třeba ochránit, co je strašné a co je to ta bratrská láska. Ba, typickou slabou stránkou šónen anime je pro mě vnitřní život postav, který bývá zobrazen často dosti ploše. Moc se s tím nemořit, zřetelně (až příliš) načrtnout motivace k činům a hurá na ty činy - takové jako by bylo heslo - Nový alchymista není výjimkou. Snad i ten starý tím trpěl, leč tenkrát jsem ještě nebyl na tuhle vlastnost tak alergický, vždyť to byl málem můj první zástupce šónenu... Silné ****. ()

immortalis 

všechny recenze uživatele

Příběh o cestě za svým cílem. Přes všechny možné překážky. Alchymie je věda o rovnocenné výměně. Hlavní hrdinové FMA se pokusí oživit svou matku, která jim zemřela. Avšak porušili pravidlo "lidské transmutace". Nikomu se zatím nepodařila. Edward příjde o ruku a nohu, jeho mladší bratr příjde o celé tělo. Společně se vydávají na cestu na jejímž konci by chtěli mít svá těla zpět. Edward se stane státním alchymistou a tedy "armádním psem". 64 dílů plných výborných hlášek a temnější atmosféry než měl původní seriál. Nejlepší příběh. Nejlepší seriál. Nejlepší manga! Chystá se film. Hodnocení 110% ()

Reklama

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Jestli něco opravdu nemusím, tak je to šónen odnož anime v seriálové podobě. Přesto čas od času, některou z klasik žánru zkusím, jestli to přeci jen nezlomím. A právě mladší z Fullmetal Alchymistů k tomu měl nejblíže, protože jsem zatnul zuby a veškeré otravné „trademarky šónenu“ zkusil vzít na milost… Což však při nejlepší vůli prostě nejde. Hlavní hrdina se chová tak, že i osoba s echt násobnou poruchou osobnosti proti němu působí konzistentně; Edward je tu cílevědomý génius, tu naivka, tu cynická okoralá svině, tu dobrosrdečný hrdina, tu ublížené malé děcko a dobře tucet dalších podob. A to nikoli v rámci ságy, z epizody na epizodu či v různých scénách. Ne, v rámci jedné jediné, opakovaně a stále dokola. Poctivě budované dramatické momenty jsou záměrně (jakkoli nepochopitelně) devalvovány na sílu nacpaným dětinským prvkem (zpočátku v každé epizodě, během finální epizody takřka vůbec). Všichni neustále deklamují veškeré své myšlenky i plány; všem(u) na potkání. Hrdinové mají až makabrózní zálibu vyřvávat se z plna hrdla ze svých niterních pocitů, které však divák vidí skrze animaci a z dění chápe jak se cítí. Ale ne, stejně vám to vyřvou do obličeje. Proti tomu takové detaily, jako že to má trestuhodně špatně vystavěný, zkratkovitý a ještě navíc i pomalý rozjezd (zajímavé to začne být kolem osmého dílu a tempo to nabere ještě později), že stále ty samé postavy se v široširém světě neustále na náhodou potkávají v každé zapadlé ulici, že si to mnohdy odskočí na vyloženě nadbytečnou nic neřešící a postavy nikam posouvající dějovou odbočku či že hlavní hrdinové jsou plně v rukou autorů, co se úrovně schopností týče. A tak jsou bez jakékoli logiky chvíli hodně dobří v tom co dělají, aby o scénu později jako největší nýmandi prohráli jediným dotykem od nicky, ale nakonec vyhráli tím, že jsou naráz zase nejlepší na světě. No prostě šónen. Každopádně tím zakousnutím se, jsem přežil úvod, poté ty „ještě jednou ze sebe budou minutu vyřvávat něco okatě očividného, tak si vystřelím mozek“ prvky začal brát jako čiré guilty pleasure a nakonec zaúřadoval Stockholmský syndrom a já je dokázal akceptovat natolik, že jsem je vyignoroval, soustředil se na to, co naopak dělá seriál sakra dobře a co z něho dělá klasiku. A toho rozhodně není vůbec málo. Jakmile se to rozjede, tak je to vyloženě návykové, ve finální třetině výtečně (vy)gradované, mnohé charaktery si nelze neoblíbit (tedy až na Changovou, což je echt nesnesitelně otravný charakter i na poměry anime), sága je to vpravdě epická, plná veletočů i dobře uchopených velkých témat, steampunkovo-imperiálně-fašistický svět je nosný natolik, že vás zajímá jeho historie i náležitosti, na zdejší mytologii i pravidlech alchymie se dá stavět, akce je hravě nápaditá i častá, ústřední bratrské duo je především ve druhé polovině odstaveno na druhou kolej a prostor se tak věnuje zajímavějším postavám a dostaví se i nejeden silný emotivní moment. Ovšem vždy když už už to vypadalo, že by mi to dokonce začalo přirůstat k srdci, tak si to něčím z výše uvedeného samo nesportovně podkoplo nohy. Osciluje to ke své vlastní škodě příliš mezi „takřka absolutní kvalita“ a „takřka absolutní odpad“, ale to první postupem času převažuje více a více. Až to nakonec převáží zcela. Má alergie na šónen tedy sice nebyla "vyléčena", ale pro jednou, s řádnou dávkou Zyrtecu, mi nezabránila si to navzdory ní náležitě užít. () (méně) (více)

Hromino 

všechny recenze uživatele

Pro tohle anime bych napsal jedno slovo – žeroucí. Proč? Protože to prostě žerete... a zase žerete. Vidíte jeden díl a chcete víc, chcete další díl. Po výtečném původním anime přichází ještě vypečenější pokračování, při kterém se prostě musíte usvědčit v tom, že děj podle mangy je zkrátka něco jedinečnýho, že nějaký fillery, byť sebevíc dobré, vám nenahradí ten jedinečný pocit, když vidíte konečně něco podle původní předlohy. Má to kouzlo, má to švih, má to atmosféru hutnou jako prase, stále vás to nutí pouštět si další díly, protože tajemství a zrádné plány homunculů vám v noci nedají spát... teda, aspoň mě. Úplně jsem žhnul napětím, jak to bude dál. Připočtěte k tomu ještě sympatické a perfektně vykreslené postavy, povedenou hudbu, úžasně promyšlený svět Amestrisu a děj v něm se odehrávající (a nejen v něm) a máte z toho jedno z nejpovedenějších anime, kdy si při posledním díle jen povzdychnete a řeknete si: ach, těch 64 dílů je fakt zatraceně málo... ()

Naslund 

všechny recenze uživatele

Takhle nějak si představuju seriálovou dokonalost. Nejen mezi anime, ale mezi všemi seriály. A proč? Protože FMAB je zcela nadupanej snad po všech stránkách: rychlou nezrdržovanou akcí, supercool hláškama, zajímavou a přesto jednoduchou dějovou linií, filosofováním, humorem, atd. atd. Stalo se mi snad poprvé, že ve vyhrocené situaci jsem se začal usmívat od ucha k uchu. Ne kvůli obsahu, ale protože jsem si říkal, jak je to skvělé. Oproti jiným seriálům, FMAB se musel utkat s velmi obtížným způsobem, jak zrekapitulovat kus děje, co byl ve FMA. Začátek tak může pro někoho být dost hektický, a proto bych doporučil nejdřív se podívat na FMA. Ne, že by divák měl problémy s dějem, ale postavy na začátku nedostanou tolik prostoru, a řekl bych, že diváci si víc užijou FMAB, když postavy podrobně poznají už ve FMA. Třeba Roy Mustang nebo Izumi Curtis tu nejsou na začátku skoro vůbec. Díky tomu je můžou převálcovat ty postavy, co jsou teď nové nebo významnější. Nejdřív to byla vůdkyně pevnosti Briggs, a pak moje nová superoblíbená postava Van Hohenheim. Pokud bych měl kdy věřit v Boha, představoval bych si ho jako jeho. Úžasně klidnej, rozumnej a ďábelsky chytrej. Celkově je super, že tu je tolik charakterů a každý si může oblíbit prakticky kohokoli z nich, ale těžké je mít někoho nerad. Nejlepší na tom je, že všechny postavy se nějak aktivně zapojí do finální fáze, aniž by to nějak narušilo dojem. Něco takového třeba vyčítám finále Harryho Pottera a relikvie smrti, která tím množstvím postav alespoň na mě působila dost uměle a kazila mi dojem. FMAB to zvládl mistrně. Prostě pokud hledáte jakýkoli seriál, rozhodně doporučuju upřít své oči sem. ()

Galerie (2 570)

Zajímavosti (7)

  • Van Hohenheim byl pojmenovaný podle lékaře Paracelsa (vlastním jménem Theophrastus Bombastus von Hohenheim), který žil na přelomu 15. a 16. století. Podle něj má v sobě každý jedinec „vnitřního alchymistu“ přeměňujícího potraviny a živiny v organismu na tělesné substance. (Morlok)
  • Homunkulové jsou pojmenováni podle sedmi smrtelných hříchů - pýcha, závist, chtíč, obžerství, chamtivost, lenost a hněv. (Natami)

Reklama

Reklama