Fullmetal Alchemist: Bratrství

"Původní" Hagane no renkinjutsushi z roku 2003 je překonán. Líbilo se mi sice jeho finále a potom propojení s filmem, který měl zajímavý konec, ale tenhle vskutku původní anime seriál svého bratříčka překonává o sto šest. A není to jen tím, že kopíruje mangu, kdepak. I když i tohle má svoje místo v zástupu faktorů, proč je FMA:B mnohem lepší, než byl FMA. On totiž příběh má neskutečné grády, ale důležitější pro něj je, že má logiku, všechno ve scénáři má logiku, pouštní ruiny města Xerxes, jejich historie; pohraniční pevnost na severu; vzpoura kdysi dávno na východě; tunely propojující celou zemi, která je tak nějak divně dokulata... Spousta postav v příběhu vůbec neškodí, protože každá moje svoje pevné místo, kde musí stát a kde případně musí umřít; a tak se divák neztrácí, ačkoliv v jednom díle najednou třeba sleduje čtyři různé lokace s osmi různými postavami. Ed, Al, jejich táta, Izumi, Mustang, Hawk Eye, sourozenci Armstrongové, ti všichni a mnoho dalších navíc mají svoje role pevně napsány a logicky pokryty. Kvantum záporáků potom jen doplňuje silnou skvadru charakterů, Father, všichni homunculi, jejichž smrti povětšinou bývají velkým filozofickým milníkem děje; ale zároveň i negativní lidské postavy, které nakonec chcípnou ošklivou smrtí. Závěrečné epizody totiž nenechají nikoho na pochybách, že tady najednou mohlo zemřít nejvyšší číslo lidí v jakémkoliv televizním nebo filmovém projektu, hazarduje se zde s osudem celé padesátimilionové země a do poslední chvíle díky dějovým i lokálním a občasným zvratům není jasno, jestli zvítězí dobro nad zlem. Osud pak takového zla je další filozofickou otázkou, kterou FMA v klidu vyřeší jedním dialogem. Fullmetal Alchemist: Brotherhood ovšem nestaví jen na silném příběhu, jeho síla tkví totiž i v (sice místy ploše vykreslených) charakterech a jejich psychologizaci. A dál a silněji než FMA pracuje s otázkou bratrské lásky a důvěry, lásky k rodičům, lásky k dobru, vlastní pýše, ctnostech, a tak dál a tak dál. Fullmetal Alchemist: Brotherhood není primárně určen pro malé děti a ani bych to nedal do ruky dospívajícím capartům. Dal bych jej před oči lidí, kteří mají po pubertě a jejich charakter se nějak formuje, díky čemuž mohou sympatizovat tu s Mustangem, tu s bratry Elricovými, tu s Winry s božským tělem (!!!), tu Armstrongovi nebo dokonce Van Hohenheimovi. A nakonec i takový Envy nebo Greed dojde politováníhodného konce. Monumentální pětice hvězd je zaručena, a nikdo, kdo viděl byť jedno anime nebo četl jednu mangu, by neměl dávat méně. Stěžování si na úvod je kravina, neboť od prvního do posledního dílu má seriál takové tempo, že dvacet minut jedné epizody vám přijde najednou pryč a pak se podíváte a zjistíte, že jsou čtyři ráno a vy musíte vstávat na ranní přednášky / do školy / do práce. Ee. Dávejte jen pětky. Fullmetal Alchemist: Brotherhood si nic jinýho nezaslouží. Nejlepší seriál, co jsem kdy viděl. (25.10.2009)

Viděl jsem původního FMA a nebyl jsem si jistý, jestli těhle 64 dílů podobného ale jinak stojí za to. STOJÍ. Pokud váháte, neváhejte. Některé silné scény a skvělé momenty chybí (je tu méně Lust, chybí podzemní město a finální twist je trochu jiný než původní FMA), ale místo nich dostanete skvělé nové velké linky s Hohenheimem a sestrou majora Armstronga. Celé je to ještě více komplexní, provázané a epické. Je škoda, že si autoři ani tady nedopustili občasné komické anime vložky, kdy postavičky vesele poskakují a drmolí - pokud je ale odpustíte, je to fantasticky promyšlený a chytlavý seriál. Díly 1-10 jsou skoro stejné, 11-20 něco je trochu jinak, 20-30 jsou lehce nudnější, ale pak nastává 40-60 jízda, kdy je prakticky nemožné se na to přestat dívat. A na konci to samozřejmě opět chce heart made fullmetal, aby se člověk nedojal. (27.04.2014)

Jedno je vším a vše je jedním. Když skončil původní Alchymista velkolepým závěrečným filmem a vykličkoval tak ze změn proti literární předloze, stal se celý seriál pro mě nezapomenutelnou fantasy jízdou a jedním z nejlepších anime, co jsem kdy viděl. Všechno se zdálo uzavřené, prožít si celý příběh znovu s jiným koncem a pár novými postavami se mi zdálo nepotřebné. Jenže první díl Brotherhood mi nakonec v přehrávači skončil a hned za ním další. A další. A nebylo návratu. Nový pohled na bratry Elricovy, homunculy, Centrál nebo vůbec celý Amestris je totiž velkolepější a hlavně komplexnější. Otec a celá zápletka s přislíbeným dnem je přesně to, co původnímu seriálu jako jedna z mála věci chybělo. A když jsem tak hltal závěrečnou desítku epizod a každý, i ten nejmenší zvrat mě dostal s otevřenou pusou přesně tam, kam mě tvůrci dostat chtěli, došlo mi, že právě tohle je anime, na které jsem celou tu dobu čekal. Epická fantasy, upřímná vyznání, dechberoucí akce a strhující soundtrack. Neexistuje nálada, ve které bych neměl chuť si pustit alespoň jednu epizodu. Anime no. 1 (26.02.2011)

FMA z 2003 byl super, neváhal jsem a ihned jsem se vrhl na FMA 2009. Seriál mě naprosto nadchnul, pohltil a dostal. Je vůbec možné stvořit něco tak geniálního? Od příběhu, přes postavy, scenérie až po zvraty, rozhodnutí, odhalení, úvahy a vyvrcholení se jedná o neskutečnou jízdu, kdy mě každý díl hnal neskutečně kupředu. Hnací síla byla o trošilinku slabší než u Berserka. Nemám víc co dodat, naprostá symfonie :) (20.05.2017)

Jeste nejsem uplne u konce, ale musim rict, ze to je jeden z nejlepsich anime serialu co jsem za posledni 4 roky videl. Tesne pred nim jsem shlednl ten starsi FMA a musim rict, ze tohle je o level vyse. Jak scenarem, tak grafickym zpracovanim a uchvatnymi, prehlednymi akcemi. Vyborne na tom je, ze to neni lehce predvidatelne, takze jsou tam i nektere WTF momenty:) (05.04.2014)