The Courageous Heart of Irena Sendler

,,JEDNO DÍTĚ NESTAČÍ !!!“....... /// Samozřejmě že se nejedná o povzdech rodičů(?) spoléhající na sociální dávky, ale Ireny Sandler, statečné sociální pracovnice s velkým srdcem, která byla odhodlána bojovat za záchranu dětí vypadajících jako obrázek, (ale kteří měli do árijců daleko) až do konce. Film stojí na solidních základech skutečnýho příběhu. Děti pochodující na deportaci nebo okamžiky jejich loučení s matkami (či otci), zákonitě vzbuzují nechutný pocity. Ale není zase tak emotivní – prostě ,,normální“ televizní zpracování. A TOLIK SE JICH NEPODAŘILO ZACHRÁNIT. Anna Paquin pro mě (asi nafurt) zůstane Sookie a Poláci by měli mluvit polsky. Podobně zpracovanej Nedodrženej slib se mi líbil (kapku) víc. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ještě mi nikdo nevysvětlil, kam zmizeli židi z Lodže. 2.) Nevím, kdo je to překonvertovanej žid. 3.) Dozvím se, proč Irena potřebovala (po výslechu) ortopeda. 4.) Thx za titule ,,larelay“ a ,,rad.mas“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (06.10.2011)

Film tohoto typu by měl jednou za čas vidět každý z nás, pro hrdost nad jedněmi a stud nad druhými zástupci druhu, který si říká člověk ... a bídu s utrpením těch nepohodlných by měli promítat na služebnách policie mladým náckům, sbaleným po koncertech, když vrávorají s vymytým mozkem, odkrvenou pravou paží, polití pivem a ochraptělí z hesel o čistých rasách na nádraží. Třeba by někteří začali vnímat tu paralelu mezi nimi a židovským dítětem, které se ptá, proč ho všichni nenávidí ... Můj obdiv Ireně Sendler, která nedokázala chodit s klapkami na očích v dobách, kdy se lidé na ulici popravovali tak samozřejmě, jako se dnes vytrhávají kabelky a přes ohrožení vlastního života zachránila dva a půl tisíce těch dětských, bohužel, forma zpracování neúčinkuje na diváka dostatečně naléhavě a jen slovy se hrůza vyjádřit nedá. (21.03.2013)

Formálně je na tom Courageous Heart stejně jako jiná díla na toto téma. Je chladný, ponurý a snaží se zachytit atmosféru holocaustu. Bohužel obsah už takovou sílu nemá. První minuty jsou jen nudným představením toho, co se děje ve varšavském ghettu. Poté následuje rádoby osudový příběh hlavní hrdinky, kterému však jednoznačně chybí emoce. Působení nacistů je v některých chvílích nepřesvědčivé a romantická linie vyzní do prázdna. Snímek je možná poctou Ireně Sandlerové, avšak z hlediska filmového je pouhým suchým béčkem, na němž je televizní produkce až moc znát. 65% (19.06.2015)

Trochu zahanbeně přiznávám, že mě to úplně nevtáhlo. Depresivní atmosféra se vyvedla, vykreslení ghetta se mi taky líbilo (pokud se o něčem takovém dá říct, že se "líbí"), ale měla jsem neustále tendence sledovat čas, bohužel..To, co Irena a jiní takoví dokázali, nebo o co se přinejmenším pokoušeli je velice obdivuhodné, každopádně výběr hlavní role se moc nepovedl. Anna Paquin je jako herečka nezajímavá, nesympatická a celou dobu měla na tváři jen jediný nezúčastněný výraz. Film tedy převážně díky tomu nedokáže v divákovi vyvolat tolik emocí jako jiné filmy na tohle téma.. (24.07.2012)

Na televizní film slušná výprava, dobré rižské exteriéry, celkově kvalitní filmařina a určitě jeden z těch povedenějších filmů o šoa, i když působivosti třeba takového Pianisty nedosahuje. Může za to hlavně přemíra polopatismů a šablonovitých "dojemných" scén. Ty polopatismy bych ještě toleroval, jakožto užitečnou berlu pro diváka problematiky neznalého. Ale namísto srdceryvnosti a patosu bych uvítal víc faktografické konkrétnosti, která by děj učinila realističtějším, tedy i působivějším. Aspoň tedy já jsem bohužel zůstal jen na povrchu. No a když už byl děj situovaný do Varšavy, rád bych aspoň v ulicích viděl polské nápisy, a ne třeba zhůvěřilosti jako "BAKERY", což mě fakt znechutilo. (14.11.2021)