Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladá židovská lékařka se na počátku okupace provdá za „rasově čistého" českého kolegu, aby si zachránila život. Její rodiče se však už nepodaří zachránit, jsou zavlečeni s prvními transporty lidí do terezínského ghetta... Film Daleká cesta natočil slavný divadelní režisér Alfréd Radok v roce 1948. Film se promítal jen krátce v mimopražských kinech, v době nastupující totality se nesetkal s přízní tehdejších schvalovacích orgánů a byl proto uložen do archivu. O to větší úspěch však měl v zahraničí, sklízel nadšené ohlasy po celé Evropě i Americe. Televizní premiéru měl film až v roce 1991.
Filmová balada vyniká moderní střihovou skladbou, expresionistickým obrazovým pojetím kameramana Josefa Střechy a znepokojivou hudbou Jiřího Sternwalda. Mimořádně působivé drama neztratilo ani po letech svůj silný emotivní náboj. Zaujme i netradičním hereckým obsazením a vynikajícími hereckými výkony Blanky Waleské, Otomara Krejči, Zdeňky Baldové a Eduarda Kohouta. (Česká televize)

(více)

Recenze (122)

Ekdahl 

všechny recenze uživatele

Z dnešního pohledu je až šokující, že u nás bylo natočeno něco takto nekompromisního. Dnešní pohled na minulost: buď nasládlá sentimentalita a la Jan Svěrák, nebo po srsti hladící (a ovšem lživá) selanka a la Pelíšky. Záběry na do sebe propletené mrtvoly z vyhlazovacích táborů, toť něco, čemu "český divák" věru odvykl. Daleká cesta je brutálně nastavené zrcadlo strašnému úpadku, v němž se český film posledního čtvrtstoletí nachází. - K filmu samotnému: velmi noblesní. Žádný upachtěný "film pro pamětníky", dodnes velmi působivé, zdařilý je ten expresionismus (zejm. potemnělé kafkovské ghetto, tento myší labyrint), zakomponování dokumentárních záběrů i experimentálnější sekvence. Silné vizuální nápady (scéna s klavírem např.). Zub času zahlodal minimálně. Žádný provincionalismus, dílo světové úrovně. ()

Reklama

Reklama