V temnotě

V úvode ma veľmi štvala dynamická kamera, ktorá si na môj vkus veľmi zle vyberala objekty, neskôr sa film prehupol do deja v tme, o čom tento film vlastne je, no podľa mňa tam bolo až príliš hystérie, čakal by som skôr beznádej a odovzdanosť, ale mohlo to tak byť, takže sa nesťažujem, záveru však chýbal akýsi silnejší citový výboj, no chápem, že sa to sústreďovalo hlavne na ten citát o židoch. Porovnávať tento film s Pianistom, Schindlerovým zoznamom, či inými ako Predčítačom, ide len ťažko. Neberte to ako neúctu k tým ľuďom, no film je nuda. Je to drsný film, ktorý nevyniká výraznejšími scénkami, zaujímavosťou deja, no má opäť silný príbeh, technicky so všetkými tými detailami okolo sa mi to tiež nepáčilo. Agnieszka Holland podľa mňa nie je až tak výrazná režisérka, má na konte síce zaujímavé témy, ale žeby vynikala niečím neobyčajným, to nepotvrdila ani tu. Venuje sa veľmi obkecom a to robí jej filmy zdĺhavé a nenecháva priestor pre oporné body deja, ktoré by film rozvíjali, vyrobili zvraty, mnohé im neverím a v mnohom sú podľa mňa prázdne, aj keď možno celkovo nie sú zlé, tento mi príde tiež fádne. Keby sa odohrával v kanáloch Varšavy, vyzeral by asi inak, beriem aj Ľvov, no jednalo sa o malú skupinu ľudí, kde sa rozvíjali vzťahy, ktoré by mi v takomto filme veľmi nechýbali, ale zas chápem, že nudu a nepohodlie z reality sa snažili dostať do filmu aj cez tieto momenty a tak to zas s kritikou netreba preháňať. (21.08.2013)

Bohužel, téma je silnější než samotný film. Izolace v ghettu, každodenní strach o život, blížící se transport a jeden šílený plán – prokopat se a nějaký ten pátek vydržet v kanalizačním systému. Ve stokách skupinka, která tam nakonec nezkysne jen nějaký ten pátek, potkává údržbáře kanálů – ziskuchtivého hajzlíka, ze kterého se nakonec vyklube dobrák od kosti. Kosmopolitní režisérku Agnieszku Holland zajímá vedle něj právě různorodá skupinka útěkářů, kteří mají své vlastní problémy, spory, potřeby. A rozhodně to nejsou žádná neviňátka. Holland nicméně potvrzuje svou kvalitu srozumitelnou, chytrou a divácky vděčnou látkou!! Být o půlhodinu kratší, chválil bych jí víc. (30.04.2013)

Film Agnieszky Holland je příliš dobrý na to, aby se na jeho základě ironicky glosovalo klišé o tom, že nám stačí mít žida v posteli, ale Poláci jich musí mít plné kanály. Něco takového by si film skutečně nezasloužil, ale právě pro svou velmi vyrovnanou formu snese i takovou myšlenku. Jsem určitě za české vnímání, které ocenilo černý humor i okouzlení temnotou. Hollandová zkrátka umí a opírá-li se o tak silné téma a pracuje s tak dobrými lidmi z celého světa, bylo by překvapením, kdyby neuspěla. Ale ona překonala i Evropu, Evropu a přinesla nový rozměr kapitolám z 2. světové války. Herecky jsem nejvíce ocenila Marii Schrader a Herberta Knaupa. #čsfdprojekce (13.11.2012)

Silná káva u tohoto snímku spočívá v námětu scénáře, který nemůže nechat žádného duchem zdravého člověka netečným. Jde o psychologické drama z válečného období, týkající se utrpení židovských obyvatel (a nejenom těch) v Polsku. Pravda, Agnieszka točit umí, jen Shamon by měl poněkud ubrat ve scénáři na přehnané dramatičnosti. Být vyrovnanější scénář co do zmíněné dramatičnosti, jistě bych hodnotil za 5 hvězd. Přecitlivělejším divákům a především dětem do 15 let bych tento film určitě nedoporučoval. Nejedná se o odpoledně-nedělní rodinné pokoukání. (17.02.2014)

Pro mě byl zásadní problém v tom, že jsem necítila pouto ani s jedním z těch hrdinů. Bylo jich moc, nikdo neměl silný charakter, možná i slabé herecké výkony. Nepůsobila na mě dobře rozpřepaná kamera. Zapůsobil na mě až závěr s větou "To jsou moji žido!". (Pzn.: chápáno ve smyslu "to já je chráním"). Jako by to celé konečně mělo smysl točit. Jen to přišlo trochu pozdě. Agnieszku mám ve velké oblibě, tohle mi jako divákovi nesedlo. (09.03.2021)