Muži, kteří nenávidí ženy

Fincher je možná filmový génius, ale zázraky pořád neumí. Knihu jsem nečetl (teď to asi napravím, když mi ji doslova strčili do ruky), ale její příběh je strašně nefilmový a na plátně nezajímavý. Švédský "originál" mě proto nudil. Fincher mě naštěstí nenudí, jeho režie je rozhodně skvělá, ale pořád to má daleko do nějakého velkého zaujetí nebo spokojenosti. Mám dát čtyři hvězdy za řemeslo, nebo tři za dojem? Nevím... 70% a na počtu hvězd netrvám. (15.12.2011)

V hodně věcech rozporuplné (Fincher držen příliš na uzdě, Reznor+Ross potvrzují svoji jedinečnost, miluju Rooney Mara, zvláštně zrychlený konec vedlejší linie se soudem, až příliš velká sázka na divákovo spojení s postavami a syrovým dějem, občas komplikované), "bondovské" úvodní titulky, průhlednost pointy, ...), ale ve výsledku působivé. Délka je na první pohled odstrašující, ale sledování uteklo jako voda, možná i díky způsobu, jakým Fincher a jeho kameraman prodávají různé obrazové kompozice a vnitřní symboly (Mikael jezdí vlakem, Lisbeth motorkou, mnoho pasáží, kdy se tyhle dva světy propojují v jednom obraze, atd.). Ve výsledku mám chuť pustit si původní verzi, ale dám tomu chvíli čas, až ve mě tahle moderní variace na Twin Peaks("Za každým slušným člověkem je něco temného, co skrývá", lidská přetvářka, pomsta, rodinný firma/klan, vyšetřovatel/cizinec,...) pevněji zakoření. PS: aspoň jednu Švédskou větu, když to je ve Švédsku! Stellane, aspoň ty!:) (04.03.2012)

Technicky lepší než švédská verze, mému srdci ale vzdálenější. Skandinávci totiž umí natáčet exteriéry tak, že dokreslují atmosféru celého filmu, že z nich přímo cítíte tu osamělost, melancholii, ponurost. Fincher je naproti tomu řemeslně precizní, což by v běžných podmínkách asi byla výhoda; tady ale cítím, jako by se s jeho dokonalostí vypařila i ona nejistota, lidskost a osobitost, kterou jsem na dřívějších Mužích, kteří nenávidí ženy tak oceňovala. Zkrátka dobře natočený, nicméně chladný film, ve kterém naprosto scházejí emoce, který působí vyumělkovaně a který si je sám sebou až moc jistý. Nemít srovnání s původní verzí, šla bych nejspíš po čtyřech hvězdách, když ale The Girl with the Dragon Tattoo postavím vedle Män som hatar kvinnor, víc jak tři dát nemůžu. (09.01.2012)

Stoprocentní detektivka schovaná v osmdesátkovém filmu. Šel jsem do kina jako nepopsaný list a Fincher mě bohužel nedokázal včas přesvědčit o tom, že jeho postavy sahají za hranice jednoho příběhu. Kdo má načteno, bude samozřejmě vědět. Já jsem ale uvíznul v perfektním vyšetřování, jež brzdí nadbytečné budování pozadí Lisbeth (jakkoliv výborné jsou ty scény samy o sobě), a místo napínavého cliffhangeru (nabízí se hned několik míst) ho následuje natahovaný dvacetiminový apendix. Chápu, že je zásadní pro vybudování trilogie. Ale první film by bez něj byl o tolik lepší... (15.12.2011)

Zaslechl jsem něco o tom, že přibližně 15% Američanů neumí plynně švédsky a tak považuji vytvoření remaku pro tuto menšinu za plně ospravedlnitelné. Fincher přitom poněkud obrousil hrany severské ponurosti, vnutil Lisbeth pár lidských vlastností a natočil úplně stejný film vyvolávající poněkud jiné pocity. A jelikož Extrém, Klaksón, Robinson, Seberkrém, Ibalgin, Trautenberk, Rozerval, Párkund, Pivson, Simpson, Sonny Ericsson ani Parkinson neměli čas, tak nasadil do hry alespoň Skarsgårda. (09.07.2012)