Barbie

Ze začátku jsem byl fakt nadšen, obzvlášť když film byl doopravdy vtipný. Jenomže v druhé půli, kdy snímek ztrácí dech a zároveň vás v čím dál větším tempu mlátí po hlavě jedno feministické moudro za druhým, je to spíše kontraproduktivní. Navíc ten význam ve smyslu, že nebýt Barbie, hrály by si holky jen na mámy, takže máme být Mattelu vlastně vděční, zavání ještě víc. Ale jo, čekal jsem úplnou blbost a to díky Bohu naplněno nebylo, nejvíc jsem si užil Willa Ferrella. 70%. (14.11.2023)

Nesedl jsem tomu na lep. V samém jádru je totiž Barbie stejně plytká a povrchní, jako to, čemu se celou dobu vysmívá. Úplně vidím ty brainstormové porady pohlavárů Mattelu a Warner Brothers, jak si při kulatých stolech, podobných těm, který měl zde i Will Ferrell, říkají: „Hele, potřebujeme zvednout prodeje těch našich gumových cácorek, co kdybychom natočili nějakou zdánlivě společensky kritickou taškařici, zabalili to do základních pouček o fungování patriarchátu a postavení žen ve společnosti a na okraj si jen tak trochu rýpli i do našeho korporátu, aby to jako vypadalo uvědoměle i pro odpírače našeho sortimentu….“. No a když si korporace dělá prdel z korporátu, co z toho vznikne? Ano, zase jenom korporátní bezzubý humor, vzniklý na zakázku, který se musí zodpovídat těm nahoře, kteří to platí. __ PS: Plácnu sem dvě hvězdy, za úvodní (opravdu vtipnou) reminiscenci na Vesmírnou odysseu a pak za kratičkou scénu, kdy Margot říká přirozeně zestárlé ženě, že „…je krásná“. To by si měly v loopu přehrávat botoxové princezny v čele s Nicole Kidman, aby se jim rozsvítilo v těch jejich barbie kebulích. (13.12.2023)

Jestliže urputně vytlačíte obří audiovizuální růžové hovno, plné nestrávených zbytků jednorožců, duhy a angažované slepičí pičidity, které posypete blahoslavenými marketingovými lžemi, že jde o děsně prefickanou satiru, získáte sice pravděpodobně jeho distribucí mezi ftaláty přiotrávené mongololidi, stádové konzumeristické semidebily a neomarxistické smíšky miliardový hit, ovšem ve výsledku je to stále obří růžové hovno, jehož kulturní dopad má podobu akorát tak hlasitého šplouchnutí do růžového hajzlu v hnusně pastelové Barbiekoupelně. Materiál, se kterým se rozhodně daly vyvádět rozličné inteligentní a vkusné vyfikundace i brutální humory, satanopustě přetrávený ve strojenou, kýčovitou a přebarvičkovanou vigzlajvantovou homonudu a přitroublou popkulturní plytkost manipulativních a degenerativních cigánských hraček, prsten namočeným v Nutele podtržených hysterickým manifestem zoufale netknutých a čínským plastem zarostlých klínů zhrzených feministek, které sice vždycky děsně chtěly být jako Barbie, jenže jsou příliš hnusné, že z nich blijí i sekdhendoví zbuznělí Kenové, a nikdo je nechce prcat. Hloupé toxické fenolové svinstvo a ukrutná taškařice pro militantní babochlapy, bukanýry a reprezentanty v hodu rozštěpem s jediným jakože satirickým vyobrazením, a sice, že firma Mattel zaměstnává samé nevkusné buzeranty a její generální ředitel je slizký nesvéprávný kokot. Svinstvo, po němž nesmírně progresivní Prasobárbie nadšeně zatleská otylýma upocenýma ručičkama a Kriplbárbie vesele zatančí na vozíku pogo. Už chyběli jen Jebákbarbie, Retardbárbie, Šímejlbárbie, Impotken a Transken, kterému přišili Bárbieoblouk a napajcovali jej estrodegenem, aby si každá minoritní zrůdička našla v Mumulendu svůj první předražený plastový vibrátor a nebyla nedejsatan náhodou diskriminována. (20.08.2023)

I´m Just Ken, reklama na depresivní Barbie nebo odkaz na Rockyho. Tyhle věci mě v tomhle přiblblém filmu potěšily. Určitě se sem skvěle hodí dokonalý Gosling v roli Kena. K poselství filmu se raději vyjadřovat nebudu. Děsí mě představa, že úspěch Barbie nám samozřejmě přihraje prequely, sequely, spin offy a kdoví co ještě ze světa Mattelu :( 40% (28.09.2023)

Mohl bych tu  jako někteří psát sáhodlouhé odborné hodnocení o tom, jak tato komedie nastavuje nekompromisní zrcadlo tomu odpornémku starému světu, kdy vzorem krásy byla štíhlá žena s blond vlasy a modrýma očima,  kdy světu vládli muži a možná i koně. Mohl bych se tu rozepisovat o tom, jak je to film roku s naprosto skvělým humorem umně balancujícím na hraně ironie mezi Barbie světem a světem živých lidí.  No a co teprve to umělecké zpracování! A ta choreografie, a písničky!  Naštěstí patriarchát, šovinismus i ty odporné stereotypy na téma krása jsou dnes pryč. Teď světu vládně diverzita a emancipovaná žena. Od té se už neočekává, že bude hezká. Proč taky? Je jí jedno, že má třeba 200 kilo a vypadá jak chlap, hlavně, že se ona tak cítí dobře. A zatímco dříve byly vzorem krásky z reklam, dnes máme v reklamách mnohdy tyto hrošice. Těm ženám co tloustnou tak může připadat, že je to vlastně v poho... Vždyť ta štíhlá Barbie stresovala boubelaté holčičky. Naštěstí teď už se vyrábí obtloustlé i panenky Barbie, takže no stres. Ty dva věnečky s krémovou náplní si ještě klidně můžu dát! Dyk barbie je taky tlustá! ----  Za mně je film jedna velká hrůza. Margot Robbie je sice pořád kost, ale nejsem si jist, že ve svých 33 letech byla ideálním vzorem pro Barbie (tedy takovou, jakou si já pamatuji z osmdesátek), přeci jen to už je mamina. Jo tenkrát když hrála v Pan Am, to bych jí to ještě uznal :-) ... Gosling v roli Kena už byl vizuálně úlet naprosto... Zkrátka, koukl jsem na to čistě ze zvědavosti, ale celé to šlo úplně mimo mně. Jít na to do kina s rodinou a nechat tam ten litr co dneska taková návštěva multiplexu stojí stojí, asi bych ho chtěl od Mattela zpátky. Dekadentní západ, to je jediné co v souvislosti s touhle růžovou filmovou hrůzou napadá. Zjišťuji, že tomuhle dnešnímu světu už moc nerozumím. Naštěstí je mi to ale úplně jedno.   - ODPAD (16.03.2024)