Assassin's Creed: Embers

Krátký film o Hidden Blade Made in Italy potřetí a poprvé příjemně. Lineage i Ascendance většinu času nudily, v Embers se ale hraje na emoce a z nezanedbatelné části i na nostalgii a to zrovna sem konečně pasuje. Vždyť jsem v Eziově kůži bojoval, běhal a skákal celé tři díly herní série a dát mu sbohem proto není nic lehkého. Scenáristicky to sice není žádná velká výhra, protože navázání na Asii moc smysl nedává, ale jsem rád, že jsem na rozdíl od herního Revelations dostal pro mistra Auditoreho alespoň nějaký konec. Smíření s vlastním osudem proto opatrně chválím, ale od loučení s dlouhodobě nejoblíbenější postavou celého Assassin's Creed bych zkrátka čekal víc. (27.07.2014)

Velmi emotivní rozloučení s postavou Ezia Auditoreho. Dostala mě zejména závěrečná scéna, a Eziův poslední dopis. Shao Jun jako zpestření funguje moc dobře, možná mě to dokonce i donutí zahrát si nepříliš dobře hodnocené AC Chronicles. Opěvovanému AC II jsem nikdy moc na chuť nepřišel, tudíž mi ani Ezio tehdá nepřišel kdovíjak super, ale postupem času, zejména v Revelations, mi už celkem přirostl k srdci a proto mě tento krátký, ale emočně silný snímek tak odrovnal. 90% (11.05.2020)

Výtvarné zpracování působí jako Shrek jednička, ale je to velice příjemné sledovat. Škoda, že to není v herním enginu, ale zaplať pánbů za to, že aspoň dabing postav je totožný. Ragdoll to skvěle vystihl, ale i tak je to docela slabé a doufal jsem, že Eziův konec uvidím zpracovaný podobně skvěle, jako ten Altaïrův v Revelations... Lepší tři. PS: Je až s podivem, jak strašně dokáže člověk přilnout k vymyšlené postavě :) Requiescat in pace, Ezio... (21.01.2012)

Krátkometrážní snímek, který má na mě nezměrný vliv z důvodu mé účasti u předchozích osudů Ezia Auditore da Firenze, kde stařík přemítá nad životem, který z jeho pohledu neproběhl podle jeho představ, tak že uživá současného života ve prospěch rodiny, která se z jeho přítomnosti nebude těšit dlouho. Na jeho věk až přehnané akční scény, které jsou vyváženy poselstvím a uzavřením jedné ságy. Upustil jsem slzu. (04.04.2013)

Důstojné zakončení jedné z nejlepších herních postav vůbec. S Eziem jsem strávil mnoho času a právě nyní, když jsem se rozhodl, že znovu rozehraju AC2, rozhodl jsem se, že znovu očekuju tento film. A moje hodnocení se moc nezměnilo. Pořád si myslím, že příběh se žluťačkou byl zbytečný a film se měl víc soustředit na Ezia. Nic to ale nemění na tom, že Eziova smrt je šíleně smutná a jedná se o moment, kdy jsem slzy nezadržel. Requiescant in pace, Ezio Auditore da Firenze. (13.10.2018)