Pád

Komplexně vystavěný seriál. V podstatě brilantní procedurální drama, jdoucí v až fyzickém popisu kriminalistických postupů od prvotního ohledání místa činu, přes sběr důkazů, výslechové techniky, až po všechno politikaření a práci s veřejným míněním a médii do málokdy vídaných podrobností, čímž skvěle navozuje tísnivý pocit, že takhle by se to všechno mohlo opravdu stát - že takhle se to právě teď ve světě někde děje. V druhém - a jistě hlavním - plánu je "The Fall", jak bylo hodněkrát zmíněno, o svých postavách. Skvělé prokreslení nejen ústřední dvojice ale i velké většiny ostatních charakterů přidává na životnosti viděného, až analyticky rozebírá nitro zúčastněných, jejich emoce, motivace. Těžiště seriálu je tak v dialozích, interakcích postav, detailních záběrech na tváře, oči, nervózní pohyby rukou. Ve třetím plánu jde o jeden z nejvíce ženských seriálů, které jsem kdy viděl, a to nejen v kontextu postavy Stelly Gibson. Muži jsou v "The Fall" až na jednu dvě čestné výjimky pojímáni jako balíčky plné agrese, neukojených tužeb, pokrytectví, pocitu vlastní důležitosti. Ženy v "The Fall" muže mohou milovat, mohou je intelektuálně i charakterově převyšovat, ale i přesto - nebo možná právě proto - se před nimi musí mít vždy na pozoru, chránit se před predátory i slabochy... "The Fall" má pevnou strukturu vyprávění, která se odráží primárně ve vystavění jeho třech řad. První popisuje zločiny, jejich vyšetřování, druhá se soustředí na vlastní chycení pachatele, třetí přináší konečné rozhřešení. "The Fall" není dokonalý, dá se mu vytknout zejména pro někoho místy až neúměrná pomalost tempa akcentovaná hlavně ve třetí řadě, v níž lze najít i mezery v logice chování některých postav, překvapí i neuzavření příběhu Spectorovy rodiny. Ale právě ona pomalost třetí série i v první moment zbytečně působící zápletka s amnézií ve výsledku pracují pro emoční dopad posledního dílu, plného až hmatatelně přímočaré agresivity a totální destrukce... "The Fall" není bezchybný, ale jeho komplexnost a působivost si zaslouží ocenění. A chápu, proč Gillian Anderson označila Stellu Gibson za svoji nejoblíbenější postavu, kterou kdy hrála. (07.04.2018)

Velmi dobrá minisérie o úchylném vrahovi, jehož známe od počátku, a superintendantce, která je tvrdá jako křemen, s pronikavou inteligencí. Tak. Skvělá atmosféra v typicky ošklivém prostředí, podkreslena dobrou hudbou a Gilian Anderson, která, ač se své role zhostila velmi dobře, vizuálně mi pohublá a v blond barvě s minimem líčení přijde nevýrazná až běda. Ta šmrncovní zrzka je bohužel pryč. Ovšem Jamie Dorman, tam to bylo skvěle podané, stačil pohled do jeho očí, vidět ho při běhu, v denních situacích, tam všude jeho postava žila svým momentálním rozpoložením. Takže spokojenost, ale maximum to nebude. (30.03.2014)

Jste sami, procházíte se svým ztichlým bytem, vaříte si čaj a pomalu se poroučíte do svojí ložnice, když v tom ucítíte podivné mrazení v zátylku. Skoro jako byste i slyšeli vrzání podlahy. Je tam někdo? Pozoruje vás? Bylo to tu už mockrát. Detektivní hra na kočku a na myš, ve které nejsou role vždycky jasně dané, souboj myslí a nekončící vzájemná fascinace. Omamná policejní expertka Stella Gibson a charismatický sériový vrah Paul Spector jsou oním párem v The Fall, a i přes ohrané téma se jim bez problémů daří udržet pozornost diváka od první minuty. The Fall totiž funguje a zaujímá na mnoha úrovních. Gillian Anderson postavě chladně jednající Stelly propůjčuje neobyčejnou komplexnost a hloubku. Stella toho sice moc nenamluví, jedním pohledem či gestem ovšem dokáže zprostředkovat celou škálu emocí a reakcí, a dává tak divákovi tušit, že za chladným exteriérem se skrývá vysoce komplikovaná osobnost. Jamie Dornan v roli Paula ovšem nijak nezaostává, a jakýkoliv jeho čin, ať už z jeho rodinného či pracovního života, nebo z jeho zrůdných volnočasových aktivit, takřka hypnotizuje, a téměř mu propůjčuje sympatie. Precizní kinematografie jenom podtrhuje komplexní psychologický rozbor obou protivníků, ať už v motivu opakujících se prostřihů na podobnosti jejich konání, nebo v dlouhých záběrech vykreslujících jejich samotu a osamění. Dopad Paulova jednání na vedlejší postavy (Katie, Sally Ann, Rose, Jim Burns) nezpomaluje, naopak dodává potřebnou opravdovost. Seriál navíc svým nenuceným feministickým vyzněním jakoby mimochodem poskytuje důležitý a stále aktuální společenský komentář. Právě díky všem obrovským plusům pak o to víc zamrzí, že pečlivě budovanou psychologii a atmosféru reálného a realistického světa především ve druhé (a sem tam i ve třetí) sérii dolů sráží absurdní náhody a za vlasy přitažené situace, které jsou jako vystřižené z kterékoliv odpolední kriminálky. Nejenom, že ty situace frustrují a ruší, ony zanechávají hořkou, a především trvalou pachuť za jinak vynikajícím seriálem. 80% (28.07.2019)

Vůbec netuším, kdo Allan Cubitt je, ale podařilo se mu natočit téměř rekonstrukci vzestupu a pádu sériového vraha. Člověk si nemůže nevzpomenout na Dextera, který byl ale víc stylizovaný, The Fall je hodně realistická záležitost. Už jenom, jak tvůrce dokázal využít hezkou tvářičku Jamieho Dornana, který do teď hrál spíše ve sračkách. 90%. (24.07.2019)

Mně se na Britech líbí, že v pravý čas dokáží přijít s něčím trochu odlišným a v tomhle případě se jedná o thrillerový žánr a navíc s psychologickou příchutí. Hned od začátku totiž víme, kdo je vrahem a záleží jen na nás s jakými vnitřními pocity se vyrovnáme k muži dvou tváří, téměř vzorným otcem rodiny, ale který je současně i psychopatickým, sériovým vrahem. Jamie Dorman umí nastavit oboje kukadla dokonale. Myslím, že si tu roli docela užil, obzvlášť po boku zcela excelentní Gillian Anderson v roli Stelly Gibson, protože mimo jiné sledovat její tvář a výraz jejích očí, zabírané kamerou většinou velmi zblízka, bylo téměř fascinující a věřím, že mužskému oku i pohled na její stále krásnou vizáž bylo přímo potěšením lahodící oku. Je vidět, že tvůrci si nejen výborně poradili se scénářem, ale i s celou atmosférou filmu, která byla znepokojivě mrazivá až do naprostého závěru a to nemluvím o precizním psychologickém vykreslení hlavních postav. A to, že jsem téměř deprimovaně vzdychala, čekajíc na každý další díl svědčí o celkové kvalitě The Fall, alespoň já to tak vidím. Závěr je natolik zajímavý, že přímo vybízí k dalšímu pokračování, což by mě nesmírně potěšilo. (24.05.2013)