Tvůrci:
Allan CubittScénář:
Allan CubittHrají:
Gillian Anderson, Jamie Dornan, John Lynch, Aisling Franciosi, Bronagh Waugh, Niamh McGrady, Sarah Beattie, Stuart Graham, Bronágh Taggart, Valene Kane (více)Série(3) / Epizody(17)
Obsahy(2)
V dramatickém seriálu ze Severního Irska se představí Gillian Andersonová v hlavní roli policejní komisařky Stelly Gibsonové, jež byla převelena z londýnské policie do Belfastu, aby zde pomohla dopadnout ďábelsky chytrého sériového vraha. Zatímco Gibsonová absolvuje cestu z Londýna, představí se nám samotný vrah Paul Spector (Jamie Dornan). Drama se soustředí kolem policejního vyšetřování, které odkrývá příběhy rodin na straně obětí i vraha, jejichž životy zůstanou navždy poznamenány.
Kritikou opěvovaný seriál The Fall se vrací se svou druhou řadou. V pokračování této strhující napínavé hry se vrací Gillian Andersonová v hlavní roli policejní komisařky Stelly Gibsonové, která je na stopě sériovému vrahovi Paulu Spectorovi v podání Jamieho Dornana. Druhá sezóna se odehrává v Belfastu v Severním Irsku a navazuje přesně tam, kde skončila první řada. V šesti hodinových epizodách uvidíme, jak se stíhání Spectora stává tím zoufalejší, čím více se kolem něho utahuje smyčka. Vrah je totiž po psychologické stránce nebezpečnější než kdy dřív.
(Cinemax)
Recenze (358)
Mezi kriminálními seriály (a mám fakt nakoukáno) zjevení. Syrové, znepokojivé, skvěle natočené a skvěle zahrané. Těším se na druhou sérii. ()
Dejnin sexepíl sice kapku klesá s věkem a barvou kštice, nicméně neustále v ní zůstává cosi, co ocení nejeden ostřílený milovník, který se neostýchá opíchat řádně vychlazenou, rozzuřenou barakudu. A pokud si ji taky rádi představujete při honění, například sériového vraha, rozhodně neváhejte! Originální a zábavný kousek, u nějž se mimo výše zmíněného honu na masouna dočkáte i kapku roztomilého kočkování mezi kudlankovskými frakcemi a zkorumpovanými Bětčinými okupanty v mírumilovném Belfastu. Prostě, i kdybyste si strašně přáli pořádně si erudovaně a velkohubě zavytýkat, nemáte šanci, a můžete se akorát tak ponořit do Dejny, tedy pardon, chtěl jsem říct do děje, a vychutnat si pět dílu svižné a sofistikované zábavy. ()
„Man fucks woman. Man subject. Woman object. That’s fine for you. Woman fucks man. Woman subject. Man object. That’s not so comfortable for you, is it.“ Britská sestra Sagy Norén se ocitá ve světě mužů, kteří milují ženy… jenomže velmi nezdravým způsobem. Komplexní ženské postavy nejsou ve filmech ani seriálech, zvlášť těch kriminálních, stále něčím tak standardním, abych z The Fall nebyl nadšen už jen kvůli Stelle Gibson. Způsob, jakým si Gillian Anderson při modelování výjimečně inteligentní profesionálky s analytickou myslí a pevnými morálními zásadami dává záležet na každém nonverbálním sdělení, je fascinující. Díky mnohovýznamovosti jejích zdánlivě netečných pohledů nám Stella přes její chladnost není lhostejná. Současně ale nikdy neprojeví tolik empatie, aby zcela negovala paralely mezi ní a Paulem, na nichž je založena dynamika vyprávění. Oba dva nacházejí uspokojení v bezchybně odvedené práci, oba dva jsou až fanaticky oddáni určitému poslání, oba dva jsou predátoři (ačkoli závěr první série naznačuje, že z jednoho z nich by se příště mohla stát kořist). K hledání podobností mezi nepolapitelným vrahem a dobrým detektivem jsme kromě dialogů o zdvojených osobnostech vedeni paralelní montáží jeho a jejích úkonů, prováděných se stejnou precizností a možná i z podobných psychických pohnutek (vypořádávání se s minulostí). Vytváření tematických, motivických i kompozičních pojítek mezi liniemi Stelly a Paula, v jejichž pozadí stojí zásadní otázka „KDY se konečně střenou?“, přispívá k mrazivému pocitu, že vrah je minimálně implicitně neustále přítomen. Toto nepolevující zlé tušení, namísto vyloženě hororových scén (jako v Lutherovi) je hlavní pojistkou proti ochabnutí divácké pozornosti. Postavy totiž rozhodně tráví víc času rozebíráním svých chyb než zdárným řešením situací a radost z většiny posunů ve vyšetřování je navíc kalena prostřihy na další páchaný zločin. Jeden krok vpřed, dva vzad. Podrobněji zde. 90% ()
Vůbec netuším, kdo Allan Cubitt je, ale podařilo se mu natočit téměř rekonstrukci vzestupu a pádu sériového vraha. Člověk si nemůže nevzpomenout na Dextera, který byl ale víc stylizovaný, The Fall je hodně realistická záležitost. Už jenom, jak tvůrce dokázal využít hezkou tvářičku Jamieho Dornana, který do teď hrál spíše ve sračkách. 90%. ()
První série má tuším jen tři díly což jsem nevěděl a když to skončilo a nic dalšího už v programu nebylo, byl jsme vytočenej jak kdybych přišel vo ocas, tak moc mě The Fall za tak krátkou dobu sejmul. Byla to poměrně nekompromisní atmosférická kriminálka ve který proti sobě stojí perfektně připravenej vrah a profesionálně působící policajtka. během několika minut mě způsob vyprávění dostal do naprostýho tranzu. Když jsem se si přečet, že strejda Cinemax zařadil do vysílání druhou serií, předběh bych v běhu před obrazovku snad i geparda. Druhá série mě přišla trošku jinačí. Tvůrci upustili na atmosféře a přitáhli na psychologii. Ani Paul ani Stella už nepůsobí tak suvéreně. Dostávám však možnost obě hlavní postavy pořádně poznat což má svůj efekt do samotnýho finále, když při vyslýchové části jsem nehybně hltal každý záběr, každý slovo a velebil dokonalou filmařinu s jakou tahle část byla natočená, ani jedno filmové políčko nepřišlo nazmar a já zapoměl vnímat realitu. Jamie a Gillian tady předvádí hereckou dokonalost a rozehrávají psychologickou hru, která v seriálech nemá obdoby. Neskutečný, dokonalý, napínavý, originální, prostě pokud sníš o dokonalým seriálu, sníš o The Fall. ()
Není nad to, když Vás zničehonic překvapí kriminálka z prostředí, které není úplně klasické a stylem, který pro kriminálku není úplně typický. Gillian Anderson jakožto vyšetřovatelka byla rozhodně v rámci těch neobvyklých, čímž mi udělala velkou radost. Každopádně nejzajímavější na celé téhle dvousériové jednohubce je to, že Vám z jedné strany představuje vyšetřovatele v čele s Gillian a na straně druhé Vám psychologicky rozebírá pachatele, o kterém vlastně víte hned od prvních sekund. A mimochodem…Jamie Dornan předvádí naprosto perfektní výkon. To se v seriálech opravdu jen tak nevidí. ()
tie detektívne seriály mi prídu už na jedno kopyto, strašne rozvlečené /40%/ ()
1. seria - 70% ()
Kriminálka co sice na první pohled působí tuctově a neinvenčně z ranku stokrát viděných thrillerů „emancipovaná ona versus on úchylný to maniak“. Jenže ona zdánlivá tuctovost bere za své od prvních minut. Jde totiž o znepokojující seriál. Velmi znepokojující. Nejde na to přes (explicitní) násilí či snad přes vypočítavost žánrových propriet, ale pěkně „oldschoolově“ skrze zevrubně budovanou atmosféru sychravého Belfastu. Je to pomalé, málomluvné s dlouhými téměř až hypnotickými scénami, kde se zdánlivě nic neděje. Ale pod povrchem to vře, protože počínání „hlavního úchyla“ je mrazivě reálné. Více než kde jinde se daří navodit vrcholně znepokojující a nepříjemný pocit „souseda od vedle“, který žije hned za rohem od vašeho domu. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | ()
Jste sami, procházíte se svým ztichlým bytem, vaříte si čaj a pomalu se poroučíte do svojí ložnice, když v tom ucítíte podivné mrazení v zátylku. Skoro jako byste i slyšeli vrzání podlahy. Je tam někdo? Pozoruje vás? Bylo to tu už mockrát. Detektivní hra na kočku a na myš, ve které nejsou role vždycky jasně dané, souboj myslí a nekončící vzájemná fascinace. Omamná policejní expertka Stella Gibson a charismatický sériový vrah Paul Spector jsou oním párem v The Fall, a i přes ohrané téma se jim bez problémů daří udržet pozornost diváka od první minuty. The Fall totiž funguje a zaujímá na mnoha úrovních. Gillian Anderson postavě chladně jednající Stelly propůjčuje neobyčejnou komplexnost a hloubku. Stella toho sice moc nenamluví, jedním pohledem či gestem ovšem dokáže zprostředkovat celou škálu emocí a reakcí, a dává tak divákovi tušit, že za chladným exteriérem se skrývá vysoce komplikovaná osobnost. Jamie Dornan v roli Paula ovšem nijak nezaostává, a jakýkoliv jeho čin, ať už z jeho rodinného či pracovního života, nebo z jeho zrůdných volnočasových aktivit, takřka hypnotizuje, a téměř mu propůjčuje sympatie. Precizní kinematografie jenom podtrhuje komplexní psychologický rozbor obou protivníků, ať už v motivu opakujících se prostřihů na podobnosti jejich konání, nebo v dlouhých záběrech vykreslujících jejich samotu a osamění. Dopad Paulova jednání na vedlejší postavy (Katie, Sally Ann, Rose, Jim Burns) nezpomaluje, naopak dodává potřebnou opravdovost. Seriál navíc svým nenuceným feministickým vyzněním jakoby mimochodem poskytuje důležitý a stále aktuální společenský komentář. Právě díky všem obrovským plusům pak o to víc zamrzí, že pečlivě budovanou psychologii a atmosféru reálného a realistického světa především ve druhé (a sem tam i ve třetí) sérii dolů sráží absurdní náhody a za vlasy přitažené situace, které jsou jako vystřižené z kterékoliv odpolední kriminálky. Nejenom, že ty situace frustrují a ruší, ony zanechávají hořkou, a především trvalou pachuť za jinak vynikajícím seriálem. 80% ()
ČLOVĚK V SOBĚ MUSÍ MÍT CHAOS, ABY DAL ŽIVOT TANČÍCÍ HVĚZDĚ..... /// Pomalej začátek, ve kterým jde o jasný a srozumitelný rozdělení rolí (psychopat, polda, oběť…). Když je mi všechno jasný, čekám… no nic, prostě ani pak nesleduju žádnou divočinu, ale ani pátračku, kterou bych tak nějak v seriálu, ve kterým se chlápek snaží zvednout hrobníkům produktivitu práce čekal. Místo toho policajti řešej zdánlivě jiný věci a než půjde o magora, bude si třeba ještě 2 díly počkat. Seriál neohromí speciálníma efektama ani tempem. Ani mordama. Ani pátráním. Ani … prostě bych řekl, že neohromí ničím. Ani ten důraz na to, že ,,TOHLE JE BELFAST“ mě do kolen nedostává. Takovej inovativní vyprávěčskej pokus (zřejmě). V celevečeráku by sním nikdo neuspěl, ale v seriálu? Jo a ještě jednu zvláštnost má – dá se dát v poho v jednom zátahu, ale kdybych na nějakej díl měl čekat třeba den, tak vohnu loket! (Gillian Anderson a její ,,ledová“ postava je ovšem super!) Takže žádný vzrušující pátrání, jen realita, že vlastně takovej člověk může bydlet i vedle tebe. A že policajti vlastně ve skutečnosti nejedou tak jak v těch seriálech, ale chovaj se jako lidi. Ale abych z toho byl vodvázanější, tak mi tam chybí víc dramatu a psychologie. Třeba ten druhej případ – jako proč? Co je mi do toho? K čemu? Takže mi vrtá hlavou, …. . Ale víte co, - to nestojí za řeč. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Trošičku vraždím a nevím, jak by měl vypadat deníček. 2.) Nechápu, proč by dobrej seriovej vrah neměl mít rodinu. 3.) Thx za titule ,,corine“ a ,,kolcak“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
// "This is Belfast. Make time." A já si ten čas udělal, pět hodin jsem vyhradil na to, abych sledoval Scullyovou, kterak si dává pauzu od čajových dýchánků s Hannibalem Lecterem a vydává se do drsného Irska pátrat po sériovém vrahovi, který se štítí triček a zjevně sledoval příliš málo dílů Dextera. A proč? Abych si po pěti hodinách přišel jako zmlácená šlapka, která ani nedostala zaplaceno! Jsem nejspíš i hloupá šlapka, když jsem rozhodnutý další řadě dát i přesto šanci ;x jen doufám, že tou druhou řadou tohle drama skončí, na další natahování tu imho fakt není prostor. 3-4* PS. I přes to všechno, G. Anderson = wierdly hot! ()
Mně se na Britech líbí, že v pravý čas dokáží přijít s něčím trochu odlišným a v tomhle případě se jedná o thrillerový žánr a navíc s psychologickou příchutí. Hned od začátku totiž víme, kdo je vrahem a záleží jen na nás s jakými vnitřními pocity se vyrovnáme k muži dvou tváří, téměř vzorným otcem rodiny, ale který je současně i psychopatickým, sériovým vrahem. Jamie Dorman umí nastavit oboje kukadla dokonale. Myslím, že si tu roli docela užil, obzvlášť po boku zcela excelentní Gillian Anderson v roli Stelly Gibson, protože mimo jiné sledovat její tvář a výraz jejích očí, zabírané kamerou většinou velmi zblízka, bylo téměř fascinující a věřím, že mužskému oku i pohled na její stále krásnou vizáž bylo přímo potěšením lahodící oku. Je vidět, že tvůrci si nejen výborně poradili se scénářem, ale i s celou atmosférou filmu, která byla znepokojivě mrazivá až do naprostého závěru a to nemluvím o precizním psychologickém vykreslení hlavních postav. A to, že jsem téměř deprimovaně vzdychala, čekajíc na každý další díl svědčí o celkové kvalitě The Fall, alespoň já to tak vidím. Závěr je natolik zajímavý, že přímo vybízí k dalšímu pokračování, což by mě nesmírně potěšilo. ()
Vynikající kriminálka, která navzdory (nebo spíš díky) poctivé snaze o realismus, chladné atmosféře a pomalému tempu zaujme víc než leckterá vypulírovaná a přechytralá audiovizuální zběsilost. A Gillian Anderson sice začíná podezřele připomínat Kateřinu Brožovou, jinak je ale naprosto skvělá a její Stella vyvolává respekt, u slabších jedincǔ možná i strach. ()
Velice precizní kriminální seriál, který se nebojí zabřednout do detailů a to jak na straně policejního vyšetřování, tak na straně jednání a motivace pachatele. Proti sobě stojí dva velikání a to aniž by to seriál dával příliš na odiv. Seriál ani předem neodsuzuje, perfektně se vyhýbá černobílému vykreslení a nešetři psychologickými detaily. Bojuje se nejen o dopadení, ale také, jako v pravém vyšetřování, o usvědčení. V druhé sérii mám jisté výhrady k chování postav, které mi osobně nepřišlo už tolik realistické, avšak třetí série posouvá seriál na samý vrchol. The Fall ukazuje, že dopadením, ani přiznáním pachatele případ zdaleka nekončí, psychologie postav je zejména ve třetí sérii perfektně rozpracovaná. Osobně si tady libuju v těch intelektuálních rozhovorech mezi chytrými postavami a v detailním sledování jejich myšlenkových pochodů... 9/10 ()
Od dětství jsem chtěla být jak Dana Scully a v kostýmku a na podpatcích stopovat s Mulderem ufouny. Teď chci být Stella Gibson a v kostýmku a na podpatcích stopovat atraktivní sociopaty a bít se za svou feminitu. Herecká ikona zůstává, postava jde do druhého levelu. True story, true love. Gillian 2.0 PS: A jak ve filmové verzi 50 odstínů exploatovali Dornanova Paula Spectora je jen dalším důkazem toho, jak bezradný a fádní ten film je. ()
Sledovat vysílání Prima Krimi znamená počínat si jako prospektor v časech zlaté horečky. Trpělivě prosíváte nekonečné haldy hlušiny v naději, že objevíte zlaté zrnko. Ejhle, v podobě Pádu se na mě usmálo štěstí. Tohle není zrno, ale pořádný valoun, který je v tak ryzí podobě velkou vzácností. Pravda, jásat nebudou všichni. Tam, kde by běžnému tvůrci standardních kriminálek stačilo ke zpracování případu stopáž celovečerního filmu, volí Allan Cubitt cestu pomalého, až hypnotického vyprávění se zaměřením na každý detail a s důkladným mapováním pachatelovy osobnosti. Ten, kdo je zvyklý na rychlý střih a akci, se musí poohlédnout jinde. O napětí ale nouze nebude, vyplývá ze způsobu snímání a z vědomí, že obvykle víte víc, než postavy v probíhající scéně (vraha ostatně znáte od samého počátku), v seriálu se hraje o to, jak zločince dopadnout, usvědčit a dobrat se motivů v jeho zvrácené mysli, které ho přivedly k tak temným koncům. Světová kinematografie sériové vrahy využívala často a s oblibou i v minulosti, ale obvykle jen jako povrchní atrakci z "pouťového zámku hrůzy". Výsledky šetření skutečných kriminálních kauz zase vypovídají, že pachatelé většinou nejsou nadáni vyšší inteligencí a nadprůměrnými schopnostmi. O Paulu Spectorovi neplatí ani jedno, ani druhé. Je to chladnokrevný hráč, manipulátor a lovec nadaný racionálním uvažováním - při všech šokujících rysech jeho charakteru jde ale o realisticky napsanou postavu, nikoliv o dalšího zvráceně zábavného Hannibala Lectera. Zabijákovi čelí neméně silná a komplikovaná osobnost v podobě vyšetřovatelky Stelly Gibson. Navenek chladná, cílevědomá profesionálka s výjimečnými analytickými schopnostmi představuje ve filmografii Gillian Anderson dosavadní vrchol - ctitelé Akt X nechť se nezlobí. Pád je rafinovaně vystavěný, zneklidňující seriál o pekle, které si někteří nosí v sobě, a o zlu, které jsou schopni dále šířit. Špičkově natočené, skvěle napsané a fantasticky zahrané. Pro žánrového fanouška povinnost. Celkový dojem: 95 %. ()
Fajn kriminálka s výtečně realistickou a syrovou atmosférou a s prvotřídně budovanou psychologií postav. Místy je to ovšem až moc utahané, jednotlivým dílům by tak jistě slušela kratší stopáž a některé linie a motivy zde bohužel vyšumí do ztracena. Také mě dosti naštvalo natáhnutí hlavní dějové linky do další série, protože téhle honbě na sériového vraha by pět dílů bohatě stačilo, takhle hrozí na můj vkus až příliš velké natahování a nastavování. Gillian Anderson a Jamie Dorman jsou však bezkonkurenční, i když na Scullyové už nějaký ten rok navíc bohužel vidět je.80% ()
Pomaličku rozehraný hon na sériový vraha, který je se svým charismatem, rodinným zázemím, snad i chvilkovými sympatiemi a sex-appealem (co si budeme..) zdatnou konkurencí Dexterovi. The Fall začíná pozvolna, proto chvíli trvá, než si omotá diváka kolem prstu. Čím více však atraktivní Gillian Anderson utahuje pomyslnou smyčku nad Jamiem Dornanem, tím oddanější seriálu jsem. Psychologické hrátky na kočku a na myš v miliontém podání s tak výraznými a zajímavými herci tedy nenudí. Hutnou atmosférou lehce připomíná Hannibala, přičemž The Fall má naštěstí vyvážený poměr dialogů a akce a ví, kdy psychologické řečičky utnout. Druhá série se vyvrbila skvěle, přestože zamrzí absence dalších Specterových útoků. Na druhou stranu je nahradilo pouto mezi šestnáctiletou Katie a Specterem, podobně zvláštní vztah a unikátní nápad jsem dosud nikde neviděla. A konfrontace a konečné setkání tváří v tvář s agentkou Gibsonovou bylo zkrátka třešničkou na dortu, za které si The Fall jednoznačně zaslouží plný počet. ()
Komplexně vystavěný seriál. V podstatě brilantní procedurální drama, jdoucí v až fyzickém popisu kriminalistických postupů od prvotního ohledání místa činu, přes sběr důkazů, výslechové techniky, až po všechno politikaření a práci s veřejným míněním a médii do málokdy vídaných podrobností, čímž skvěle navozuje tísnivý pocit, že takhle by se to všechno mohlo opravdu stát - že takhle se to právě teď ve světě někde děje. V druhém - a jistě hlavním - plánu je "The Fall", jak bylo hodněkrát zmíněno, o svých postavách. Skvělé prokreslení nejen ústřední dvojice ale i velké většiny ostatních charakterů přidává na životnosti viděného, až analyticky rozebírá nitro zúčastněných, jejich emoce, motivace. Těžiště seriálu je tak v dialozích, interakcích postav, detailních záběrech na tváře, oči, nervózní pohyby rukou. Ve třetím plánu jde o jeden z nejvíce ženských seriálů, které jsem kdy viděl, a to nejen v kontextu postavy Stelly Gibson. Muži jsou v "The Fall" až na jednu dvě čestné výjimky pojímáni jako balíčky plné agrese, neukojených tužeb, pokrytectví, pocitu vlastní důležitosti. Ženy v "The Fall" muže mohou milovat, mohou je intelektuálně i charakterově převyšovat, ale i přesto - nebo možná právě proto - se před nimi musí mít vždy na pozoru, chránit se před predátory i slabochy... "The Fall" má pevnou strukturu vyprávění, která se odráží primárně ve vystavění jeho třech řad. První popisuje zločiny, jejich vyšetřování, druhá se soustředí na vlastní chycení pachatele, třetí přináší konečné rozhřešení. "The Fall" není dokonalý, dá se mu vytknout zejména pro někoho místy až neúměrná pomalost tempa akcentovaná hlavně ve třetí řadě, v níž lze najít i mezery v logice chování některých postav, překvapí i neuzavření příběhu Spectorovy rodiny. Ale právě ona pomalost třetí série i v první moment zbytečně působící zápletka s amnézií ve výsledku pracují pro emoční dopad posledního dílu, plného až hmatatelně přímočaré agresivity a totální destrukce... "The Fall" není bezchybný, ale jeho komplexnost a působivost si zaslouží ocenění. A chápu, proč Gillian Anderson označila Stellu Gibson za svoji nejoblíbenější postavu, kterou kdy hrála. ()
Reklama