Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jaký by byl osud novorozeněte v klášterním sirotčinci? Štěstí přišlo s bezdětnými manželi, do jejichž života vnesla malá Klárka světlo. Dvoudílný televizní film, který může přinést trochu světla i do vašich životů... Klárka byla nechtěné dítě, proto ji vlastní matka hned po narození odložila do sirotčince. Manželé Orensteinovi naopak po vlastním dítěti toužili marně a když už přestali doufat, rozhodli se pro adopci. Jen shodou náhod se bezdětní manželé setkali s odloženým dítětem v klášterním sirotčinci, a tak se Klárka ocitla v rodině dobře situovaného úspěšného advokáta, která ji zahrnula láskyplnou rodičovskou péčí a jejímuž životu dalo děťátko v povijanu smysl. Klárka neznala význam slov adoptivní rodina a nevěděla nic o židovském původu ženy a muže, kteří pro ni byli od malička maminka a tatínek. Nevěděla ani to, že se z ní zápisem do matriky židovské obce stala také Židovka. Co z toho by malé dítě mohlo pochopit? Díky babičce poznávala židovské zvyky, svátky a jejich starozákonní smysl. Orensteinovi nechali malou křesťanku zapsat do matriky jako svou dceru, jako Židovku, hlavně proto, aby ji co nejlépe zajistili do budoucna. Chtěli, aby byla šťastná a aby ji nikdy znovu nepotkal tragický osud odloženého dítěte. Netušili, co všechno se změní po nástupu fanatického vůdce k moci v sousedním Německu a jeho expanzi do dalších zemí Evropy. Protižidovská opatření platila pro všechny bez výjimky a jejich důsledky pocítili také Orensteinovi. Když pochopili zoufalost situace, která se s každým dalším dnem zhoršovala, pokusili se Klárku zachránit. Šance, jak to zařídit, byly jen dvě. Mohla odjet s příbuznými do Ameriky nebo se vrátit ke své biologické matce, křesťance. Musí to být ale co nejdříve. Cesta do Terezína bude totiž nevyhnutelná i pro ně a je jen otázkou času, kdy budou muset opustit bezpečí svého domova... Do hlavních rolí obsadil režisér Jiří Svoboda skvělou maďarskou herečku Agi Gubikovou, vynikající Martu Vančurovou a stejně přesvědčivého Petra Štěpána. V hlavní dětské roli diváky dojme mladinká Sabina Rojková a také Vincent Navrátil jako její kamarád Herbert. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (69)

freddy 

všechny recenze uživatele

Silné téma zpracované atraktivní a stravitelnou formou. Pohledů na druhou světovou válku už bylo zfilmováno opravdu mnoho, ale přesto je tenhle film něčím jiný, něčím výjimečný. Snad je to tím, že máme možnost sledovat hlavní hrdiny v dobách veselých a klidných, přičemž s přicházejícími represemi, příkazy, zákazy, vzedmutím se protižidovských nálad ve společnosti a nakonec i pronásledováním židovského obyvatelstva se napětí stupňuje, aby první díl vygradoval velice tísnivou, depresivní a skoro až bezvýchodnou atmosférou, díky které jsem na první část chtě nechtě musel myslet celý týden, po který bylo nutno vydržet čekání na část druhou. Snad to bylo tím přerušením v příběhu v té nejcitlivější části, snad tím odstupem od sledování prvního dílu, ale fakt je, že tam, kde končí první část a příběh je vygradovaný, tam druhá část právě v gradaci a napínavosti značně pokulhává. Těžko říct, kde je chyba, možná je druhý díl vyprávěn až příliš strojově a předvídatelně, možná prostě jen nesplnil má očekávání a mé představy do něj vložené, fakt je ten, že zatímco první díl jsem sledoval s napětím, u druhého dílu jsem nějak podezřele často hlídal čas na hodinách a chvílemi se i nudil. Možná byla chyba, že divák nedostal informaci o tom, v jakém údobí války se ty které scény odehrávají. Nebylo tak jasné, v jakém roce byli hlavní hrdinové deportováni do Terezína, nebylo jasné jak dlouho tam byli, nebylo jasné kdy se konal onen převoz do koncentračního tábora, a divák se tak jen mohl domnívat podle padajících bomb, že konec války je na spadnutí. Závěrečný doslov byl ovšem příjemnou tečkou za celým příběhem, jen bych ocenil trochu více informací o zbylých členech Klárčiny rodiny a o tom, jak dopadli. Ve výsledku je pro mě tento dvoudílný TV film velikým překvapením, scénáristická prvotina Tomáše Töpfera dopadla nad očekávání dobře a na herecké výkony byla radost se dívat. Obzvláště mě překvapila Marta Vančurová, která měla svůj zvláštní půvab a byla tak příjemně babičkovská, pranic za ní ale nezaostal ani Petr Štěpán, se kterým jsem se na televizní obrazovce nesetkal poprvé, ale rozhodně zahrál svou nejpřesvědčivější roli, a i mladičká Sabina Rojková hodně zabodovala, a oproti seriálu Ulice, v němž také účinkuje, poskočila zase o jeden level výš. Film tedy hodnotím jako značně povedenou a nadprůměrnou záležitost a uděluji mu lepší čtyři hvězdy. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Scénáristicky poskládaný souhrn situací, ve kterých se ocitalo židovské obyvatelstvo během války, povznášejí na slušnou úroven vážně míněné herecké a režijní výkony, vzdálené běžné televizní manýře, která se bohužel zhmotnila ve výsledku práce některých dalších televizních profesí. Brundibár sám o sobě byl vyždímán trochu schematicky a nad mez únosnosti, ale roli cenné připomínky splnil, s řadou málo známých hereckých tváří se určitě znovu setkáme a dokonce se můžeme těšit. Za vážný počin 3-4* ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Detaily, detaily, detaily. 1) Detaily ukazují, jak lze úspornými prostředky dosáhnout silného efektu. Scéna odbavování Židů na nádraží před odjezdem do Terezína nebo například scéna na úřadě, kam si otec přichází pro cestovní pas, jsou velmi působivé doklady této schopnosti 69letého spoluscénáristy a režiséra Jiřího Svobody zapůsobit. Režisér si troufl i na scény z Terezína a z Osvětimi a dopadlo to překvapivě dobře. Jakou parádu pořídíte s jedním vlčákem a několika vagóny..._____ 2) Na druhé straně vykazuje dílo i zápory. Komentátor pytlik...** výstižně zaznamenává čítankově černobílé pojetí národností. Orensteinovi jsou takoví Mirkové Dušínové, všichni bez vyjímky. I ostatní Židé jsou ze stejné škatulky. Trochu to ubírá na přesvědčivosti děje. Rovněž Klára s infantilními reakcemi nepůsobí příliš sympaticky, spíš jako pokus o citové vydírání._____ 3) Zatímco křišťálové pohádkové Dobro je individualizované v postavách obětí, žádné individuální projevy nenávisti či Zla nejsou patrné, zlý je systém, ne jeho vykonavatelé._____ 4) Většinu dalších výhrad, jak se o nich zmiňují komentátoři, považuji za lichou nebo nepodstatnou._____ 5) Oceňuji herecké výkony. Dokonce i herci, které jinak moc nemusím - 66letá Marta Vančurová (babička) nebo 40letý Petr Štěpán (otec) tu hrají velmi přesvědčivě. A slaďoučký 17letý Vincent Navrátil (Klárčin kamarád Herbert) byl taková třešinka na dortu. ()

Eleanor05 

všechny recenze uživatele

Když smícháte kýč, klišé, naivitu, totální černobílost postav a Druhou světovou válku do sebe, tak vznikne tenhle film... První část měla nakročeno k vyššímu hodnocení, ale druhá část ho razantně stáhla dolů. Nechápu obsazení ústřední manželské dvojice - Petr Štěpán a Ági Gubíková - charisma nemá ani jeden z nich, paní Gubíková se umí jenom hezky usmívat, ale k hraní to nemá příliš blízko a ještě ji musela nadabovat Martina Menšíková. Tohle vždycky v českých filmech nechápu. Tak proč jste tam rovnou neobsadili dabérku? Bylo by méně práce a troufám si tvrdit, že by to Martina Menšíková i líp zahrála... Všichni kolem hráli lépe, než pan Štěpán a paní Gubíková - to byl hodně velkej přehmat v obsazení. To ale bohužel nebyla jediná chyba snímku. Poslední kapka pak byla ten závěr z moderní doby, kde už je všechno dobré, to zlé pominulo a přeživší postavy mají spoustu dětí a žijou šťastně až do smrti. Jiří Svoboda si asi myslí, že natočil nový Schindlerův seznam. Tak to bohužel. Nejdřív by nesměl mít zápletku jak z telenovely, nudné herce v hlavních rolích a nekonečně naivní postavy (všem vévodí Klárka), které se buď smějí a nebo neustále pláčou a nic mezi tím. No a v neposlední řadě by si pak střihač musel odpustit ty otravné prolínačky ze stopnutého záběru... ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Zajímavý námět, který ovšem sám o sobě není dost silný nato, aby utáhl takovou stopáž. Autoři se tak uchylují ke zbytečně dlouhým sekvencím, které rekapitulují víceméně známé praktiky šikanování, transportování a věznění Židů za druhé světové války, vedlejší příběhy už nemají tolik originality, chvílemi i nudí svou obyčejností. Téma holocaustu je již natolik vytěžené, že další film na toto téma vyžaduje velikou dávku osobitosti a invence, větší, než se podařilo přes dobré úmysly vtělit do vyprávění zde. ()

Galerie (50)

Zajímavosti (7)

  • Předobraz hlavní postavy Eva L, provdaná Erbenová, se objevuje na začátku 1. a na konci druhého dílu i s rodinou. Vychovala dceru a dva syny. (verunecek)
  • Námět ke scénáři Tomáše Töpfera je volně inspirován životem Evy Erbenové podle její knihy "Sen" a kresbami Helgy Weissové. Vzpomínky Erbenové rovněž adaptuje snímek O zlém snu (2000). (MurielRezek)
  • Název Poslední cyklista je také odkazem na populární protektorátní anekdotu, v níž ministr propagandy Joseph Goebbels ke konci války hřímá v jednom ze svých protižidovských projevů, že za všechno zlé v Německu mohou Židé, přičemž ze zadních řad v sále se pokaždé ozve: "A cyklisti." Když už se Goebbels neudrží a zařve na neznámého narušitele, proč cyklisti, hlas odpoví: "A proč Židi?" (Morttuus)

Související novinky

Finále Plzeň nově udělí Zlaté ledňáčky

Finále Plzeň nově udělí Zlaté ledňáčky

21.04.2014

Světové "neformanovské" filmy kameramana Miroslava Ondříčka, téměř kompletní domácí hraná i dokumentární tvorba za poslední rok za účasti tvůrců a poprvé i výběr nových slovenských filmů, to… (více)

Reklama

Reklama