Ján Hus
Režie:
Jiří SvobodaScénář:
Eva KantůrkováKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Michael KocábHrají:
Matěj Hádek, Jan Dolanský, Milan Kňažko, Vladimír Javorský, Marika Šoposká, Michal Dlouhý, Petr Lněnička, Jan Plouhar, David Novotný, Hartmut Krug (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Matěj Hádek v roli výjimečné osobnosti Mistra Jana Husa a synové Karla IV., bratři Václav a Zikmund, ve středověkém dramatu o smyslu pravdy a oběti nejvyšší. Třídílný televizní film o Janu Husovi je jedním z největších televizních projektů současné České televize nejen svou náročností, ale především svým významem. Tragický osud tohoto velikána naší historie byl naposledy převeden na filmové plátno režisérem Otakarem Vávrou v roce 1954. Spisovatelka a historička Eva Kantůrková se osudem a odkazem betlémského kazatele zabývala dlouhou řadu let. Bylo tedy nabíledni, že se právě její román Jan Hus, poprvé vydaný v samizdatu, dočká nového filmového zpracování. Tvůrci, kteří se u jeho realizace sešli, patří v Česku k nejrespektovanějším filmovým profesionálům, herce nevyjímaje. Díky nim má televizní film Jan Hus všechny atributy mimořádného filmového zážitku a je zároveň důstojnou oslavou historické osobnosti světového významu. Spisovatelka Eva Kantůrková vede diváky příběhem Mistra Jana Husa od počátku XV. století až ke kostnické hranici. Na rozdíl od tradovaného obrazu sociálního reformátora sledujeme Husovo myšlenkové a mravní drama, jež předběhlo o celé století zásadní zlom evropského vývoje. Dramatický děj je ukotven ve spletitém střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit – krále Václava IV., jeho bratra Zikmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambiciózních kardinálů a tří papežů, kteří si dělají nárok na pastýřský stolec a z toho titulu i na odváděné daně. Západní církev prochází těžkou mocenskou i mravní krizí. Jan Hus, Mistr Karlovy university a Betlémský kazatel, pociťuje spoluzodpovědnost za osud rozštěpené církve ve vztahu k věřícím a dospěje k přesvědčení, že jediným východiskem z úpadku je víra v živého Krista a jeho učení. Volá po mravnosti těch, kteří mají být věřícím duchovními pastýři. To zesiluje zášť ze strany vysokého kléru i konkurujících farářů. Naštěstí se Jan Hus těšil přízni královny Žofie. V kritických okamžicích to byla právě ona, kdo mohl u svého manžela Václava IV. žádat pro Mistra ochranu. Husovým opakem je vzdoropapež Baltazare Cossa, pirát, cynický kořistník, a dokonce snad i vrah. Paradoxně také v Kostnici, kde byl Hus souzen za domnělé kacířství, byl Cossa týmž koncilem sesazen z papežského stolce a uvězněn. Prapodivným nástrojem, který sehrál v pronásledování Husa mimořádnou roli, byla nesourodá koalice ambiciózního pražského kléru, žárlivých kolegů z university, včetně Husova přítele, Mistra Štěpána Pálče. Ten se v Kostnici stal dokonce jedním z hlavních žalobců. Jan Hus chtěl své přesvědčení před Kostnickým koncilem v rámci disputace obhajovat. Koncil však taková pravidla nepřijal, Husovi určil pozici obžalovaného kacíře. Konečným rozsudkem nebyl odsouzen jen on, ale i jeho předchůdce, dávno mrtvý Jan Viklef, jehož kosti nařídil tentýž koncil vykopat, spálit a popel rozptýlit v řece.
Do příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy mocenské spory králů Václava a Zikmunda sužovaly Čechy. Zikmund se chtěl zmocnit českého království, uvěznil Václava v Rakousích, nechal drancovat královský poklad, jeho Kumáni vypalovali české vesnice. A odvážný kazatel Jan Hus volal z kazatelny: „I pes, i had si chrání svůj pelech! Jsou snad Češi horší než psi a hadi?" Pak vzbouřil půlku univerzity, když sepsal apelaci všem mistrům a zemskému sněmu. Byl to on, kdo královně Žofii přinesl nabídku vlivných přátel, aby mohla pod jejich ochranou odjet do Bavor k rodině, protože by teď v Praze nebyla v bezpečí. Královna kategoricky odmítla. „Jsem česká královna, mé místo je tady!" Jan Hus veřejně kritizoval nepořádky v církvi, především způsob života Božích služebníků, například že nosí drahé šaty, nebo že vysedávají po hospodách a hrají hazardní hry. Byl přesvědčen, že hříšný kněz nemůže udělovat svátosti, nemůže být služebníkem Božím... Vysloužil si tím jejich nenávist. Stěžovali si na něj u krále, u arcibiskupa, jezdili žalovat papeži. Obviňovali ho z šíření Viklefova učení. A záviděli, že jeho Betlémská kaple byla pravidelně přeplněna věřícími, zatímco jejich kostely věřící navštěvovali jen sporadicky. Neshody na univerzitě kvůli Viklefovu učení eskalovaly a vyústily ve chvíli, kdy král Václav požádal univerzitní mistry, aby jej doprovodili na koncil v Pise. Německá část univerzity odmítla, a protože svými třemi hlasy proti jednomu německému získávala vždy většinu, král se rozhodl křivdu napravit Dekretem kutnohorským. Rozzlobení Němci na protest opustili Prahu. Viklefovo učení bylo vnímáno církevními hodnostáři jako kacířství a tomu obvinění se nevyhnul ani Štěpán Páleč. Přes Husovo varování odjel do Říma, aby se obhájil, cestou ho ale v Bologni nechal zatknout kardinál Baltazar Cossa. Když se po dlouhé době vrátil do Čech, byl to už jiný Štěpán Páleč. Jeho odvahu vystřídal strach. Mezi dosud věrnými přáteli, Husem a Pálčem, se objevily první pochybnosti a názorové neshody.
Jan Hus odsoudil odpustkovou papežovu bulu a papeže nazval Antikristem. Kupčení s odpustky způsobilo velkou vlnu nevole věřících a pro výstrahu ostatním byli uvězněni tři rebelové. Rozhořčená reakce Jana Husa na jejich popravu přivolala papežovu klatbu na betlémského kazatele a na Prahu interdikt. Zákaz všech církevních obřadů, křtů, sňatků i pohřbů. To byla pohroma nejen pro středověké věřící. Jan Hus musel opustit Prahu. Ani doma, v Husinci, však nebyl v bezpečí. Přijal pozvání Jindřicha Lefla a odjel na jeho hrad, kde se mohl ukrýt. Tam ho navštívil Zikmundův posel Jan z Chlumu se vzkazem, aby Hus odjel do Kostnice, kde bude mít šanci se ze svého obvinění hájit. Královský glejt mu měl zajistit nejen osobní bezpečí, ale také možnost vystoupit s disputací před Kostnickým koncilem. Hus souhlasil, nechtěl dál žít v ústraní, jako kazatel chtěl plnit své poslání, lidem vykládat pravdu písma. Věděl, že se do Kostnice sjela církevní elita a doufal, že všichni nebudou k jeho pravdě hluší. Že by si Zikmund neuvědomil, že papež nepodléhá světské moci, tedy králi? Hus nebyl v Kostnici přijat jako host koncilu, ale jako kacíř, který se těžce provinil proti církvi a její jednotě. Kostnický biskup ho zavřel do vězení a koncil ustanovil komisi, která měla posoudit Husovo kacířství. Členem komise byl také Štěpán Páleč a zoufalý Hus se k němu obrátil s nadějí, že konečně bude vypovídat někdo z jeho přátel. Zjištění, že Štěpán Páleč patří k hlavním žalobcům, mu vzalo poslední zbytky naděje i síly.
Ve svých kázáních Jan Hus zdůrazňoval, že opravdovou lásku k Bohu dokazuje jen život podle Kristových přikázání a jen takový může být služebník Boží. Připouštěl, že zbožný laik má větší právo udělovat svátosti, nežli zkažený kněz. Taková kritika církve nejenže nesmírně popuzovala její představitele, ale zároveň je děsila. Především Husův výklad Božího slova považovali za znevažování víry a církevního řádu. Věděli, že jeho vystoupení ohrožují jednotu církve. Nemocný a dlouhým vězněním vyčerpaný Hus ztrácel sílu k obhajobě, přesto se ale nevzdával naděje, že bude konečně pochopen. Ke všem žádostem o jeho propuštění z vězení byla církev netečná. Dokonce ani král Václav a král Zikmund neměli šanci zvrátit rozhodnutí Kostnického koncilu, držet Husa v žaláři a trvat na tom, aby odvolal, co kázal. Jako důkaz k jeho odsouzení měl sloužit výpis článků, které měl Jan Hus napsat ve spisu De ecclesia. Když se ale před Kostnický koncil konečně dostal pravý výpis Husových článků, komise zjistila, že Štěpán Páleč je zfalšoval. Bylo už ale nemožné, aby církev v případě Jana Husa stáhla své obvinění. Betlémský kazatel, jehož názory byly pro věřící nadějí i jistotou víry v Boha, ale nedokázal popřít sám sebe. Nemohl odvolat, co nekázal a nemohl odvolat ani to, co kázal. Byl pro církevní moc příliš nebezpečný. A proti církevní moci byli bezmocní i králové. 6. července 1415 vzplála hranice, na níž byl ke kůlu přivázán Jan Hus. Muž, který zemřel v ohni, protože žil v pravdě. Muž, kterého církev ukrutnou smrtí umlčela, aby jej lidé citovali i po šesti stech letech.
(Česká televize)
Diskuze
Já tím srovnáním nemyslela nic špatného. Brala jsem to tak, že to bude zajímavé. Vávra byl mistrem řemesla, měl ale svůj umělecký rukopis a točil v jiných podmínkách. Jeho filmy dávají důraz na něco jiného než, jak doufám, bude dávat důraz připravovaný film. Moc se těším na jiný pohled. Myslím, že to tady snad většina. A doufám, že to bude dobré. Moc bych si to přála.
Myslím, že v červenci ČT odvysílá Vávrovu původní trilogii.
Srovnávat obě verze je samozřejmě ošidné, protože obě vznikaly v úplně jiných společenských podmínkách. Obě mají odlišné vyznění (Svobodova verze bude nejspíš duchovnější, ale to z ukázek nelze poznat), herectví (u Vávry je přítomen obrovský patos, herci u Svobody budu mít imho civilnější projev) atd. Srovnávat lze určitě výpravu, kostýmy (u Vávry je navrhoval Jiří Trnka), kameru (Václav Hanuš patřil ke špičkám ve svém oboru podobně jako Vladimír Smutný), práci s komparsem (Vávra byl na kompars velký odborník). Uvidíme na konci května. Zatím bych to neodsuzoval.
na příspěvěk reagoval helianto
Taky to nechápu, podle mě jsou na ČT pitomci. V létě se sice opakuje a nic nového nevysílá, ale v tomhle mohli udělat výjimku. Buď to mohli nasekat od 3. nebo 4.7. nebo to dávat týdně tak od půlky června. Ale zajímá mě to, tak se budu dívat.
Podle ukázek to vypadá opravdu zajímavě, takže se těším. Jen teda nechápu proč to ČT dává už na konci května a ne až přímo ke kulatému výročí, ale aspoň se nebude muset tak dlouho čekat :-)
na příspěvěk reagoval Luk Skywalker
A, tak nakonec jsem našla příslušný IMDb odkaz. Tam nějaké informace jsou - http://www.imdb.com/title/tt3804834/
Podle fotek zatím: Hus správně bez vousů a měl by mít vyholenou tonzuru. Ale bohužel opět asketického vzhledu a hubený, byť ve skutečnosti byl velmi obézní. Někdy ho do větších kopců museli vynést na nosítkách, což Hus sám přiznal v jednom svém dopise s dodatkem "protože jsem tlust".
Vyrovnat se Vávrově verzi může snad jen v realistištějším ne tak zidealizovaném pojetí. Očekávám, že by mohly být charaktery postav propracovanější, protože nic není jen černé či bílé. Ve výpravě se původnímu filmu ani nepřiblíží a obávám se, že to samé platí i porovnání Hádka se Štěpánkem. Jinak jak psal Spinosaurus také bych radši uvítal film o Albrechtovi z Valdštejna. Ale třeba nás tvůrci příjemní překvapí.
Myslim, že srovnání tohoto typu je prakticky nemožné. Základní brzdou filmu podle mne bude dobová neautentičnost. I v jednadvacátém století může být ztvárnění století patnáctého velký oříšek. I když je to v podstatě jednoduché, jak lze vidět v našich historických filmech ze šedesátých let. Vávrova kulisová Praha a dosti primitivní zpracování soubojů, samozřejmě až na některé velmi silné momenty, jsou taky dost rušivým prvkem. Ovšem herci, skvělé exteriéry (hlavně v dalších dvou dílech) i perfektní osudy některých vedlejších postav, a nakonec i dobová atmosféra, to plně vynahrazují. Autenticitu doby, v plné míře, dokázal Vávra navodit v jiném svém snímku.
Co bude zde...možná snaha o nějaký odkaz, mile by mně překvapilo, kdyby se zde proplétalo více osudů, než jen mistrův. A hlavně doufám, že vizáž se bude postupně měnit. Prostě...aby Hádek nepřišel na hranici čistě oholen :) Jinak je jasné, že nevěrohodnost v tom bude. Tohle budou jen lidé jednadvacátého století převlečeni do kostýmů...vlastně jako většina historických filmů. A přitom je to škoda...jakmile se zde nenatočí husitská trilogie ve stylu Pána prstenů, tak to nemá cenu :))
na příspěvěk reagoval Oxymoron5
Dík. Trošku jsem do ní už nakoukl a to zpracování je zajímavé. :)
Já se bojím, že problém tohoto filmu bude, že i kdyby byl na dnešní dobu kvalitní, tak stejně se bude ihned srovnávat Hádek se Štěpánkem, postava krále Václava IV. s Högerem, Zikmund s Pivcem atd. Kdyby natočili něco nového (vím, je to při příležitosti výročí, ale stejně...), tak se tomuhle srovnávání vyhnou a jejich film tak "stoupne na ceně". Takhle se o tomhle filmu bude mluvit vždy jako o tom "druhém", protože kulisami, komparzem, kostýmy a zřejmě také hereckými výkony konkurovat nemůže.
na příspěvěk reagoval mchnk
Neviděl bych to tak skepticky. Třeba to odstartuje novou Husitskou trilogii. Tebou napsaná historické postavy by byly taky zajímavé. Jinak, pokud tě to období zajímá, doporučil bych ti knihu od Vladimíra Vondrušky - Husitská epopej I. Je to první kniha ze sedmi chystaných a zajímavým a věřím, že i pravdivým způsobem popisuje tehdejší dobu, zvyky a církev.
na příspěvěk reagoval Spinosaurus
Prznění naší historie pokračuje. Proč točit film o Husovi, u kterého bude na 99,99% jisté, že původního Husa od Otakara Vávry nemůže překonat ani herectvím, ani výpravou, ani kostýmy nedej bože, prostě ničím? Proč se nenatočí film třeba o Prokopu Holém, Albrechtu z Valdštejna atd., které na kvalitní interpretaci ještě čekají?
Tento film je nošením dříví do lesa. I když, jak tak koukám na fotogalerii, tak to nebude tak žhavé. Vidím v tom typický moderní laciný rádoby historický paskvil. Už jenom chybí, aby tam pážata nosily oblečení značky adidas a pily coca colu.
na příspěvěk reagoval Oxymoron5
Docela jsem se těšil, vzláště potom, co jsem někde četl, že to chce režisér pojmout hodně po pravdě. No a pak se dočtu, že Husa hraje Hádek. Nic proti němu, opravdu už zahrál docela pěkné role. Na fotce ale vypadá spíše jak Kozina. Pokud chce někdo točit Husa a dokumentovat zachovalé spisy, tak by se měl držet faktu, že Hus byl malý a kulatý... Nikoli vyzáblý Hádek.
na příspěvěk reagoval mchnk
Já osobně mám Matěje Hádka hodně rád a hrozně mě mrzí, že zatím ve filmu neměl moc příležitostí ukázat co v něm je, protože je nesporně talentovaný, popravdě řečeno je to o něco lepší herec, než jeho bratr Kryštof, nicméně jak sám říkal, zřejmě zatím nebyl ve správnou chvíli na správném místě. Ale když si vezmete třeba film Záhada hlavolamu, tak tam byl spolu s Filipem Jančíkem jediný z hereckého obsazení, kdo doopravdy hrál a dokázal se vypořádat s tím knižním textem. Na Jana Husa se těším, doufám, že to pojmou nějak velkolepěji a že obraz nebude tak strašně televizní, jako u většiny ČT projektů. Spíš bych rád, aby technická stránka šla víc do podoby seriálu Cirkus Bukowsky, nebo novějším filmům od Jiřího Stracha. A režisér Svoboda je taky výborný režisér, jen to chce dostatečně kvalitní scénář.
na příspěvěk reagoval 0kozel