Ján Hus
Režie:
Jiří SvobodaScénář:
Eva KantůrkováKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Michael KocábHrají:
Matěj Hádek, Jan Dolanský, Milan Kňažko, Vladimír Javorský, Marika Šoposká, Michal Dlouhý, Petr Lněnička, Jan Plouhar, David Novotný, Hartmut Krug (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Matěj Hádek v roli výjimečné osobnosti Mistra Jana Husa a synové Karla IV., bratři Václav a Zikmund, ve středověkém dramatu o smyslu pravdy a oběti nejvyšší. Třídílný televizní film o Janu Husovi je jedním z největších televizních projektů současné České televize nejen svou náročností, ale především svým významem. Tragický osud tohoto velikána naší historie byl naposledy převeden na filmové plátno režisérem Otakarem Vávrou v roce 1954. Spisovatelka a historička Eva Kantůrková se osudem a odkazem betlémského kazatele zabývala dlouhou řadu let. Bylo tedy nabíledni, že se právě její román Jan Hus, poprvé vydaný v samizdatu, dočká nového filmového zpracování. Tvůrci, kteří se u jeho realizace sešli, patří v Česku k nejrespektovanějším filmovým profesionálům, herce nevyjímaje. Díky nim má televizní film Jan Hus všechny atributy mimořádného filmového zážitku a je zároveň důstojnou oslavou historické osobnosti světového významu. Spisovatelka Eva Kantůrková vede diváky příběhem Mistra Jana Husa od počátku XV. století až ke kostnické hranici. Na rozdíl od tradovaného obrazu sociálního reformátora sledujeme Husovo myšlenkové a mravní drama, jež předběhlo o celé století zásadní zlom evropského vývoje. Dramatický děj je ukotven ve spletitém střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit – krále Václava IV., jeho bratra Zikmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambiciózních kardinálů a tří papežů, kteří si dělají nárok na pastýřský stolec a z toho titulu i na odváděné daně. Západní církev prochází těžkou mocenskou i mravní krizí. Jan Hus, Mistr Karlovy university a Betlémský kazatel, pociťuje spoluzodpovědnost za osud rozštěpené církve ve vztahu k věřícím a dospěje k přesvědčení, že jediným východiskem z úpadku je víra v živého Krista a jeho učení. Volá po mravnosti těch, kteří mají být věřícím duchovními pastýři. To zesiluje zášť ze strany vysokého kléru i konkurujících farářů. Naštěstí se Jan Hus těšil přízni královny Žofie. V kritických okamžicích to byla právě ona, kdo mohl u svého manžela Václava IV. žádat pro Mistra ochranu. Husovým opakem je vzdoropapež Baltazare Cossa, pirát, cynický kořistník, a dokonce snad i vrah. Paradoxně také v Kostnici, kde byl Hus souzen za domnělé kacířství, byl Cossa týmž koncilem sesazen z papežského stolce a uvězněn. Prapodivným nástrojem, který sehrál v pronásledování Husa mimořádnou roli, byla nesourodá koalice ambiciózního pražského kléru, žárlivých kolegů z university, včetně Husova přítele, Mistra Štěpána Pálče. Ten se v Kostnici stal dokonce jedním z hlavních žalobců. Jan Hus chtěl své přesvědčení před Kostnickým koncilem v rámci disputace obhajovat. Koncil však taková pravidla nepřijal, Husovi určil pozici obžalovaného kacíře. Konečným rozsudkem nebyl odsouzen jen on, ale i jeho předchůdce, dávno mrtvý Jan Viklef, jehož kosti nařídil tentýž koncil vykopat, spálit a popel rozptýlit v řece.
Do příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy mocenské spory králů Václava a Zikmunda sužovaly Čechy. Zikmund se chtěl zmocnit českého království, uvěznil Václava v Rakousích, nechal drancovat královský poklad, jeho Kumáni vypalovali české vesnice. A odvážný kazatel Jan Hus volal z kazatelny: „I pes, i had si chrání svůj pelech! Jsou snad Češi horší než psi a hadi?" Pak vzbouřil půlku univerzity, když sepsal apelaci všem mistrům a zemskému sněmu. Byl to on, kdo královně Žofii přinesl nabídku vlivných přátel, aby mohla pod jejich ochranou odjet do Bavor k rodině, protože by teď v Praze nebyla v bezpečí. Královna kategoricky odmítla. „Jsem česká královna, mé místo je tady!" Jan Hus veřejně kritizoval nepořádky v církvi, především způsob života Božích služebníků, například že nosí drahé šaty, nebo že vysedávají po hospodách a hrají hazardní hry. Byl přesvědčen, že hříšný kněz nemůže udělovat svátosti, nemůže být služebníkem Božím... Vysloužil si tím jejich nenávist. Stěžovali si na něj u krále, u arcibiskupa, jezdili žalovat papeži. Obviňovali ho z šíření Viklefova učení. A záviděli, že jeho Betlémská kaple byla pravidelně přeplněna věřícími, zatímco jejich kostely věřící navštěvovali jen sporadicky. Neshody na univerzitě kvůli Viklefovu učení eskalovaly a vyústily ve chvíli, kdy král Václav požádal univerzitní mistry, aby jej doprovodili na koncil v Pise. Německá část univerzity odmítla, a protože svými třemi hlasy proti jednomu německému získávala vždy většinu, král se rozhodl křivdu napravit Dekretem kutnohorským. Rozzlobení Němci na protest opustili Prahu. Viklefovo učení bylo vnímáno církevními hodnostáři jako kacířství a tomu obvinění se nevyhnul ani Štěpán Páleč. Přes Husovo varování odjel do Říma, aby se obhájil, cestou ho ale v Bologni nechal zatknout kardinál Baltazar Cossa. Když se po dlouhé době vrátil do Čech, byl to už jiný Štěpán Páleč. Jeho odvahu vystřídal strach. Mezi dosud věrnými přáteli, Husem a Pálčem, se objevily první pochybnosti a názorové neshody.
Jan Hus odsoudil odpustkovou papežovu bulu a papeže nazval Antikristem. Kupčení s odpustky způsobilo velkou vlnu nevole věřících a pro výstrahu ostatním byli uvězněni tři rebelové. Rozhořčená reakce Jana Husa na jejich popravu přivolala papežovu klatbu na betlémského kazatele a na Prahu interdikt. Zákaz všech církevních obřadů, křtů, sňatků i pohřbů. To byla pohroma nejen pro středověké věřící. Jan Hus musel opustit Prahu. Ani doma, v Husinci, však nebyl v bezpečí. Přijal pozvání Jindřicha Lefla a odjel na jeho hrad, kde se mohl ukrýt. Tam ho navštívil Zikmundův posel Jan z Chlumu se vzkazem, aby Hus odjel do Kostnice, kde bude mít šanci se ze svého obvinění hájit. Královský glejt mu měl zajistit nejen osobní bezpečí, ale také možnost vystoupit s disputací před Kostnickým koncilem. Hus souhlasil, nechtěl dál žít v ústraní, jako kazatel chtěl plnit své poslání, lidem vykládat pravdu písma. Věděl, že se do Kostnice sjela církevní elita a doufal, že všichni nebudou k jeho pravdě hluší. Že by si Zikmund neuvědomil, že papež nepodléhá světské moci, tedy králi? Hus nebyl v Kostnici přijat jako host koncilu, ale jako kacíř, který se těžce provinil proti církvi a její jednotě. Kostnický biskup ho zavřel do vězení a koncil ustanovil komisi, která měla posoudit Husovo kacířství. Členem komise byl také Štěpán Páleč a zoufalý Hus se k němu obrátil s nadějí, že konečně bude vypovídat někdo z jeho přátel. Zjištění, že Štěpán Páleč patří k hlavním žalobcům, mu vzalo poslední zbytky naděje i síly.
Ve svých kázáních Jan Hus zdůrazňoval, že opravdovou lásku k Bohu dokazuje jen život podle Kristových přikázání a jen takový může být služebník Boží. Připouštěl, že zbožný laik má větší právo udělovat svátosti, nežli zkažený kněz. Taková kritika církve nejenže nesmírně popuzovala její představitele, ale zároveň je děsila. Především Husův výklad Božího slova považovali za znevažování víry a církevního řádu. Věděli, že jeho vystoupení ohrožují jednotu církve. Nemocný a dlouhým vězněním vyčerpaný Hus ztrácel sílu k obhajobě, přesto se ale nevzdával naděje, že bude konečně pochopen. Ke všem žádostem o jeho propuštění z vězení byla církev netečná. Dokonce ani král Václav a král Zikmund neměli šanci zvrátit rozhodnutí Kostnického koncilu, držet Husa v žaláři a trvat na tom, aby odvolal, co kázal. Jako důkaz k jeho odsouzení měl sloužit výpis článků, které měl Jan Hus napsat ve spisu De ecclesia. Když se ale před Kostnický koncil konečně dostal pravý výpis Husových článků, komise zjistila, že Štěpán Páleč je zfalšoval. Bylo už ale nemožné, aby církev v případě Jana Husa stáhla své obvinění. Betlémský kazatel, jehož názory byly pro věřící nadějí i jistotou víry v Boha, ale nedokázal popřít sám sebe. Nemohl odvolat, co nekázal a nemohl odvolat ani to, co kázal. Byl pro církevní moc příliš nebezpečný. A proti církevní moci byli bezmocní i králové. 6. července 1415 vzplála hranice, na níž byl ke kůlu přivázán Jan Hus. Muž, který zemřel v ohni, protože žil v pravdě. Muž, kterého církev ukrutnou smrtí umlčela, aby jej lidé citovali i po šesti stech letech.
(Česká televize)
Diskuze
ono to častokrát neni historicky nepřesný, ono to je naprosto běžně historicky doslova lživý.
Tak to jsou samozřejmě jen řeči. Oni ty historický filmy v měřítku ala Hollywood nemají kde jinde vznikat, protože na ně nikdo jinej nemá dost prachů. Navíc jsou filmy podle skutečných událostí a pak jakože běžný historický filmy s vymyšlenou zápletkou. A popravdě nevidím důvod, proč bych měl např. nadávat na filmy jako Království nebeské, Alexander, Gladiátor nebo Troja. Je to velkolepý a skvěle natočený. Pokud si to někdo chce kazit tím, že je to historicky nepřesný, je to je ho boj. Fakt je ovšem ten, že podobný filmy mimo Hollywood jdou stěží ufinancovat.
v hollywoodu vznikají nejhorší historické filmy. nejenže przní historii ostatních národů, ale dokonce svoji vlastní historii. takový Pearl Harbor od Baye je prostě paskvil jak sviň. jeden z mála historických filmů který je celkem přesný, je Valkýra s Cruisem.
na příspěvěk reagoval vegetol.mp
Adam Bernau: "Obhajovat nerealističnost zpodobnění historické postavy tím, že v Hollywoodu se to tak přece dělá, je myslím dost na pováženou."
Tak právě Hollywood je místo, kde bychom se měli učit, jak dělat historický a životopisný filmy. Dny Franty Vláčila už bohužel zmizely v nedohlednu. A ten Branaghův Heydrich si nebyl moc podobnej, ale byl skvělej.
MekGajvr: Já samozřejmě nejsem schopný posoudit, jak moc je plno tvých výtek oprávněných. Ale u životopisných filmů je poměrně běžné, že se jisté události překrucují, vynechávají nebo dokonce posouvají v čase, aby to bylo dramatičtější. Např. Čistá duše je tak pěknej film. Kdo z běžnýho publika by tam chtěl mít scény, kterak má John Nash momosexuální vztahy, že jo?
na příspěvěk reagoval papuchalk
Zrovna tohle je z těch nesmyslů v tomto paskvilu, pardon filmu ten nejmenší.
na příspěvěk reagoval vegetol.mp
Viděl jsi vůbec Konferenci ve Wannsee, ze které je fotka Kennetha Branagha jako Heydricha? Tam snad téměř nikdo nebyl podobný své předloze, ale přesně takto si představuji mrazivý komorní film s úžasnými hereckými výkony a jasným tvůrčím záměrem. Svobodův Hus tohle všechno postrádá.
na příspěvěk reagoval Adam Bernau
Obhajovat nerealističnost zpodobnění historické postavy tím, že v Hollywoodu se to tak přece dělá, je myslím dost na pováženou. (Mimochodem, ten filmový Heydrich je dost úlet. Zrovna u této osoby je vzhled velmi charakteristický.)
na příspěvěk reagoval Disk, vegetol.mp
Své zklamání z filmu jsem už napsal v komentáři, ale řeknu ještě jednu věc k té rádoby moderní hudbě. Kdyby s tímhle přišel Kocáb za Vávrou, tak s ním vyrazí dveře... ;)
Věřím, že plno z tvých výtek je oprávněných, ale vyčítat jim např., že Hus nevypadá jako v reálu? V mnoha filmech podle skutečnosti nevypadají herci jako jejich předloha.
Reálná Frida hnusná: http://www.wornthrough.com/blog/wp-content/uploads/2008/07/frida-kahlo-and-pet-hawk.jpg
Filmová krásná: http://www.smh.com.au/ffxImage/urlpicture_id_1027332348148_2002/07/22/23entkahlo.jpg
Reálná vražedkyně hnusná: http://www.rowdiva.com/BE039443.jpg
Filmová krásná: http://www.hotflick.net/flicks/2006_Lonely_Hearts/006LNH_Salma_Hayek_029.jpg
Reálnej Heyidrych:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a5/Bundesarchiv_Bild_146-1969-054-16,_Reinhard_Heydrich.jpg
A filmovej: http://thenewage.co.za/cms/gall_content/2011/9/2011_9$thumbimg114_Sep_2011_093732877-ll.jpg
na příspěvěk reagoval Adam Bernau, MekGajvr
Zde přikladám komentář proč jsem tomu dal Odpad! bylo by to na velmi dlouhou debatu, ale to co jde napsat ve velmi jednoduché stručnosti je především toto:
1) Asi nejhorší ze všeho jsou kulisy a kostýmy, které ve velké míře nemají s dobou 15. století nic společného, ale mnohem více to má společné s 18. a 19. století, tedy vrcholným a pozdním barokem, pseudobarokem a pseudogotikou
2) je tam plno blábolů historických - je jich mnoho a všechny už si ani nepamatuji, tak jen pro ukázku:
2a) Václav IV. nebyl nikdy vězněn na Schaunburgu - to je mýtus, byl vězněn přímo ve Vídni (což tam dokonce později i padne, ale to se jim v tom filmu často stává, že tam řeknou něco správně a následně už o tom mluvěj blbě - to je patrné např. na Nepomuckém, kterého tam jednou nazvou takto blbě a jen jednou dobře, tj. Pomucký, nebo%t výraz "Nepomucký" je až záležitost baroka a rekatolizace
2b) Václav se neustále uchyluje na Žebrák - tam v životě téměř nikdy nebyl. Měl strach z pevností a nesnášel je. Navíc byl šílenej požitkář a do takové "barabizny" by nikdy nevlezl
2c) církev byla tehdy dost prohnilá, ale to co tam předvádějí chvílemi je velmi přehnané (aneb je patrné, že scénáristka je historička KSČ a režisér bývalý předseda KSČM a člen KSČ) - třeba kardinál ve vaně s rukavicema je nechutnej, nemluvě o kardinálech v Kostnici, kdy tam div neojížděli ženský
2d) Páleč byla sice svině, ale ne taková, jako je ta ukázáno, v životě nešel proti Husovi tak hodně - sice si chtěl zachovat život, ale měl mnohem větší svědomí než v filmu
2e) přeskočeno několik kapitol Husova života - třeba Kozí Hrádek, jedna z nejdůležitějších etap tam vůbec není
2f) Hus je tam hubenej asketa pomalu, přitom to byl jeden z vyžraných knězů, typický pro tu dobu
2g) "schůzování" v řece je šílený, to by nikdy nikdo tehdy nedělal - zásadně hospoda
2h) Husova rodina - to byl úlet celkem
2i) ty jazyky jak tam jsou - kdyby to celé udělali v češtině, tak nic neřeknu, ale jako míchat tam latinu, čj a nj je sice pěkné, ale dost často úplně jinak, než jak by to bylo ve skutečnosti, např. na univerzitě se mluvilo pouze latinsky, ani hádky neprobíhaly v národních jazycích (např.)
2j) věčné tykání a kamrádšofty - to neexistovalo, to by si v tehdejší společnosti nikdo nedovolil
2k) Lev a pávy na dvoře Václava Iv. na anglickém trávníku v renesanční voliéře mě už jen rozesmál
2l) způsob sloužení Mší - často tam používán barokní ritus místo středověkého - ovšem jakou znalost by opět člověk od komunistů čekal
2m) a nejhorší ze všeho byla královna Žofie - to je kapitola sama pro sebe:
2m.A) nikdy by si nedovolila ke králi to co v tom filmu
2m.B) Nikdy by ses ním nemohla bavit tak obyčejně jako tam, natož aby prala "jejich špinavé prádlo" na veřejnosti
2m.C) aby hrála šachy a ještě k tomu s knězem? Pfff
2m.D) zamilovaná do Husa? Do je přehnaný jak prase, ani náhodou (to samé on do ní) - to je výmysl Vondrušky, kterej jim dělal poradce, debil
2m.E) její cestování po Království za Husem? Už vidím, jak by jí někam pustili samotnou a jak jede třeba z Prahy na Krakovec apod. Ani náhodou
2m.F) Aby chodila do Betléma mezi obyčejný lid a bez stráže? Nemyslitelné atd.
2n) Koncil tam nebyl ukázán zrovna moc věrně
2o) plno osob vůbec neodpovídá svému věku natož povaze, chování apod.
3) filmařská práce byla děs
3a) kompars evidentně nikdo neřídil, příšerný
3b) rekvizity nakoupený evidentně od Vietnamců
3c) exteriéry jsou děsně nepropracované (třeba litinové zábradlí na Krakovci, užití brány Točníku jako brány Prahy a zároveň jako brány Žebráku - děs) - jediné štěstí, že použily častokrát kulisy pro natáčení Borgiů, kteří se v té době v Čechách natáčeli
4) o hudbě nemluvě
x
5) musí se uznat, že se jim také plno věcí povedlo:
5a) perfektní charakteristika krále Václava
5b) celkem dobře nastínit Husovu osobnost a že nebyl žádnej socialista či odbojář
5c) Zbyněk Zajíc z Házmburka aj. celkem hezky vypracovaní - škoda jen, že to okolí a právě mnohé situace neseděly
5d) oceňuju jejich snahu (ačkoliv nechápu, proč vyhodili např. prof. Čorneje od toho natáčení se slovy, že o historika v týmu nestojej apod.)
na příspěvěk reagoval vegetol.mp, Oxymoron5
Výprava filmu je naprosto tragická. Betlémská kale točená téměř ve sklepení a bez omítek, přestože naprosto přesně víme, jak vypadala a že byla zdobena malbami. Ta podivně světélkující malba v Husově příbytku, to byl taky odvaz. Nejšílenější ovšem byly lokace vytvořené až o dobrých sto let později a tedy značně odlišné než v Husově době (především kaple a velký sál na Křivoklátě)... To už mohli rovnou točit ve Vladislavském sále... Ti údajně se účastnící historikové umění jsou buďto totální amatéři, a nebo to bylo všem jedno... Amatérismus nejhrubšího zrna.
Koukám, že se pár herců z Ulice navléklo do středověkých hábitů a zahrálo si v novém Husovi. Viděl jsem jen upoutávky (velké množství upoutávek) a vím, že se na to dívat nebudu. Vypadá to bídně i z těch krátkých šotů. Otakar Vávra rulez!
na příspěvěk reagoval Lamprea
Čekal jsem nějakej aspoň trochu novej pohled. Místo toho jsem dostal přesně toho učebnicovýho Husa, kterýho znám už 40 let. S nedotaženou výpravou (chvílema mi to připomíná tu nekonečnou řadu nepovedených hraných pohádek, který tu za poslední dekády vznikly), Javorský to svým skvělým výkonem nezachrání. A tak přemejšlím, proč tenhle film vznikl - a nic mě nenapadá. Po dvou dílech pro mě zcela zapomenutelný dílko a promarněná příležitost.
Co se týče "špinavého středověku", na jedné straně máme koncept ála Návštěvníci (špína kam se podíváš), na druhé straně představa, že všichni chodili stejně čistí a "vymydlení" jako my dnes. Pravda je někde pomezi.
Historická skutečnost je taková, že koupele, jinak řečeno lázně, byly oblíbenou kratochvílí vyšších vrstev. Musím ocenit historickou přesnost s jakou bylo právě koupání ve filmu zobrazeno, neboť například u Václava IV. jsou lázně nezbytným atributem (legenda o jeho vztahu s lazebnicí Zuzanou, iluminace lazebnice v bibli Václava IV., která se vyskytla v prvním dílu).
Co se týče papeže a kardinálů, navyknutých na prostředí proslunéné Itálie, je zdokumentováno z jejich cestovatelských denníků, jak těžko si zvykali na prostředí Zaalpí, na prostředí německé Kostnice. Tedy je nasnadě, že právě lázně byly jedním z prostředků, jak se s tímto - pro ně nepříznivým - klimatem vyrovnat.
Pro zajímavost - kromě vyšších vrstev dbali do jisté míry na hygienu i židé, u kterých byla očistná lázeň tzv. mikve součástí běžného náboženského života. I proto se židovským komunitám morové nákazy do značné míry vyhýbaly, což vedlo k tomu, že byl jeden z důvodů obvinění z šíření morové nákazy (otravování studen křesťanům) a pořádání pogromů.
U mě je to standardní postup. :-) Když je televizní film nebo minisérie, který má pokračování dávám tři hvězdy hned po první epizodě nebo dílu. To je pro mě takový ten střed a průměr a pak posuzuji po dalším díle nebo epizodě. Tady jsem udělal vyjímku. První díl jsem mi líbil víc! Ten druhý by se mohl líp rozpracovat. Kouknu se i na třetí a pak popřípadě změním své hodnocení buď k lepšímu nebo k horšímu.
No k té dobovosti. nevím tento seriál se spíše zabývá Husovýni myšlenkami a politickým obrázkem doby celkem, krásně ukazuje provázanost církve s mocí. Tento pohled je velmi svěží a "soudobý", prostě "pravdoláskařské" pojetí života už za Husa vedlo na hranici a to se holt nezměnilo...
Přesně tak. K Vávrově husitské trilogii mám hromadu výhrad (především těch ideových), ale nelze jí upřít perfektní práci s komparsem a skutečně dobovou, i když trochu plakátovou atmosféru. Tam jsem měl pocit, že jsem přímo u těch postav. Svobodova verze tohle nějak postrádá...
No, tak to nevím... To je tak, aby u toho studenti usnuli... Já bych si moc přála, aby to bylo zábavné, zajímavé. Hus určitě nebyl nudný patron, proč by měl být? Určitě to byl zajímavý člověk...
Kantůrková říkala, že by byla ráda, kdyby to byla pomůcka pro učení Dějepisu...
na příspěvěk reagoval helianto
Taky jsem si říkala. Být to hraný dokument, považovala bych to za dokonalé...
na příspěvěk reagoval lukisek179