Reklama

Reklama

Snímek Anthropoid vychází z výjimečného skutečného příběhu vojenské operace za druhé světové války, jejímž cílem byl atentát na obergruppenführera SS Reinharda Heydricha. Heydrich byl po Hitlerovi a Himmlerovi třetím nejvýznamnějším mužem Třetí říše, hlavním strůjcem Konečného řešení a vůdcem nacistických okupačních sil v Československu. Vražedná a brutální vláda tohoto muže, přezdívaného "pražský řezník", přiměla spojenecké síly v Londýně k naplánování přísně tajné mise s kódovým označením Operace Anthropoid, která se měla navždy zapsat do historie... Film sleduje osudy dvou vojáků českého zahraničního odboje, Josefa Gabčíka (Cillian Murphy) a Jana Kubiše (Jamie Dornan), kteří provedou v prosinci 1941 výsadek do své okupované vlasti. Vybaveni jen omezeným množstvím informací a minimální výstrojí musejí v nacisty okupovaném a uzavřeném městě přijít na způsob, jak spáchat atentát na Heydricha, muže, kterého řada lidí vnímala jako Hitlerova přirozeného pokračovatele a nástupce. (Falcon)

(více)

Videa (11)

Trailer 1

Recenze (1 019)

Fiftis 

všechny recenze uživatele

V histórii našej krajiny máme málo tak celosvetovo známych anihrdinov akými bol Ján Kubiš a Jozef Gabčík. O ich čine - úspešnom atentáte na obergruppenführera SS Reinharda Heydricha sa mnoho popísalo, no do príbehu o násilnej smrti sa filmári príliš nehrnuli. Operácia Athropoid nám naznačuje, prečo sa tejto látke režiséri tak vyhýbali. Vďaka týmto hajzlom, ktorí sa rozhodli zavraždiť bezvýznamnú figúrku totižto zomrelo mnoho ľudí, pretože sa nacisti pomstili a vypálili a vyvraždili nevinných civilistov. Je veľmi ťažké natočiť film o tom, ako sa nepočetná skupina v odboji snaží zosnovať atentát, ktorý vlastne trvá len niekoľko sekúnd. Deväťdesiatdeväť percent činnosti skupiny Anthropoid bolo len o plánovaní, plánovaní a zase len o plánovaní. Ako niečo také poňať? Divák si veľmi ťažko hľadá cestu k hlavným "hrdinom" a taktiež i k okupovaným obyvateľom Prahy. Chýba tu budovanie istej atmosféry strachu i viac rozvinutých motívov odporu. Škoda, že sa tvorcovia filmu neinšpirovali napríklad u Briana Singera a jeho Valkýrie, filmu, ktorý pracoval s podobnou látkou, no režisér sa vedel umne pohrať s motiváciou hlavného hrdinu a predstavením zla v podobe nacistov i samotného Hitlera. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Díky rtěnce si vás všimnou. Takže si všimnou i nás. A hned potom budeme mrtví." Anthropoid to u mě neměl lehké, neboť jsem odkojen Atentátem a na žádné britské kudrlinky jsem nebyl příliš zvědavý. Anthropoid to u mě prostě vyhrát nemohl, dokonce ani o remíze se nedalo uvažovat, ale ta prohra byla nakonec poměrně čestná. Jeho největší devízou je totiž to, že se náš "malý" příběh stal světovým a nebylo k tomu nutné nechat slavnostně parašutisty přistát na letišti Václava Havla, přesunout finální přestřelku do mnohem lépe vypadajícího Chrámu sv. Víta ani vyslat Supermana zachránit atentátníky. Díky za to. ()

Reklama

POMO 

všechny recenze uživatele

Jasne, že by sme to radšej od Spielberga či Polanskeho, s ich elegantnou optikou a umeleckým autorským dotykom. Anthropoid nič také nemá. Ale buďme radi, že z neho Ellis urobil aspoň obstojný akčný thriller. Na to, že im scenár nedáva moc čo hrať, sú herci fajn, a atmosféru doby film zachytáva dobre. Ellis mu tiež - ako síce mechanický, ale dynamiku a plynulosť dobre ovládajúci kameraman - dodáva potrebný spád. Finále v katedrále je uspokojivo dlhé a precízne vygradované. A to hlavné: pri sledovaní Anthropoidu som bol na chvíľu hrdý, že pochádzam z Československa. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

DRUHÝ ODBOJ POSTMODERNÍM POHLEDEM Atentát na zastupujícího říšského protektora obergruppenführera SS Reinharda Heydricha, asi jedna z nejvýraznějších událostí domácího i zahraničního druhého odboje, byl a zůstává předmětem sporů. Na tom nic nemění ani jeho současné, zvláště pozitivní hodnocení. Téma, které je současně i uměleckou výzvou, nejviditelněji poznamenalo hraný film. Půlstoletí po Sequensově nadčasovém pohledu Atentát přistoupili ke zpracování této lákavé látky i britští filmaři. Zřejmě nejen mediálně, ale i skutečně vnímali a vnímají tragédii druhého československého odboje jako příležitost jak vzdát hold aktérům velké události, jejíž mimořádný dosah a význam staví fakt popravy jednoho z největších nacistických válečných zločinců k nejvýznamnějším událostem nejkrvavější a nejbezohlednější války dosavadních lidských dějin. Tvůrci mluvili a mluví o tom, že tématu věnovali všechny své síly. Že ustavičně sháněli fakta a snažili se o co největší přiblížení atentátu, jimi vnímaného jako příběh – s nadsázkou řečeno – s velkým P. Světová premiéra filmu na karlovarském filmovém festivalu i nedávná premiéra domácí byly proto očekávány s velkým zájmem. Ale už první ohlasy i recenze naznačily značné rozpaky a poměrně velkou hodnotovou a interpretační různorodost hodnocení tohoto anglo-česko-francouzského koprodukčního díla. Odpověď na různorodost těchto soudů a hodnocení není ani snadná, ani černobílá. Začněme nespornými klady díla, které je – v tom nemůže být sporu – opravdu výrazem úcty a píle anglosaských tvůrců a nepředstíraného zájmu také domácí desáté múzy pohyblivých světelných obrazů. Příběh Anthropoidu je pojat jako v podstatě komorní drama obou jeho hlavních aktérů – Čecha Kubiše i Slováka Gabčíka. Do jejich životů vstupujeme v okamžiku, kdy se snáší z britského letounu na padácích na území „protentokrátu“ Čechy a Morava. Za dramatických okolností se dostávají do Prahy, poněkud neobvykle navazují kontakt s domácím odbojem, především se sokolskou skupinou Jindra, a postupně plánují – bližší okolnosti těchto kroků a snah nám autoři zůstávají dlužni – uskutečnění atentátu na vedoucího RSHA Heydricha zhruba v době, ve které dozrává tzv. projekt Wannsee, jímž byli nejvíce postiženi lidé židovského a romského původu. Kontakt s odbojem se koncentruje na rodinu Moravcových a Hajských; z ostatních postav vystupují do popředí dvě mladé ženy (rozhodně tak nepůsobí Anna Aňa Geislerová, která však tento pomyslný nedostatek víc než vynahrazuje svým suverénním hereckým výkonem) a postava pravoslavného kněze. Tyto okolnosti jsou tvůrci potlačeny a jejich pozornost se soustředí na dvě vrcholné akční scény: atentát na zastupujícího říšského protektora (poprvé a naposled tu pohlížíme do nacistovy tváře) a dobývání pravoslavného kostela v Resslově ulici. Zejména druhá scéna naznačuje, že početnost komparsu a velkorysost výpravy – měřeno českýma polistopadovýma očima – nebyly nezdolatelným problémem ani scénáře, ani výpravy. Nezávisle na tom všem je dobře vystižena atmosféra protektorátní Prahy. Dusno okupace a tíha první heydrichiády jakoby z filmového plátna doslova skapávaly. Tvůrci toho všeho využívají pro stupňování děje, akčnosti spádu a údernosti diváckého účinku. K divákovi promlouvají současnou, řemeslně více než zvládnutou filmovou řečí; v tomto ohledu jsou plnohodnotnými souvěkovci své generační současnosti. Srovnáváme-li však výkon britského týmu s výsledkem Sequensova úsilí v podmínkách v té době autoritativního komunistického režimu Antonína Novotného (tj. s polovinou šedesátých let a doznívající stalinistickou vlnou, kterou uzavírá národohospodářský krach r. 1963, tj. v době kdy vznikal scénář Atentátu), objeví se i jeho zjevné – a bohužel neoddiskutovatelné – slabiny. Zcela absentuje zahraniční odboj – mj. diskuse mezi anglickým okolím prozatímního státního zřízení, zejména však mezi prezidentem Edvardem Benešem a generálem Františkem Moravcem. Jakkoliv byl domácí odboj decimován první heydrichiádou, stále se nacházel v akceschopném stavu (naznačuje to mj. epizoda s relativně snadným obnovením rádiového spojení s Londýnem). Skutečná zkáza udeřila nacistickou poatentátní reakcí (působivé krvavé plakáty se jmény padlých československých občanů nebo i dnes tuhnutí krve vyvolávající rozhlasové relace s tímtéž obsahem) volaly po alespoň částečném využití (pro většinu diváků jejich ztlumení vyznívá jako úplné pominutí.) Bez kazu není ani zvládnutí dobových reálií. Označení mnichovské konference jako „schůzky“ čtyř velmocí je děsivé; půlrok, který uplynul mezi mnichovským diktátem a okupací zbytku území republiky, rozhodně nebyl epizodou; scéna, v níž Anna Geislerová předvádí svému partnerovi střelecké dovednosti, je spíš nadsazená než skutečná; paradoxně nejvíce děj retardují střelecké scény, jež mají být jeho vrcholem, ve skutečnosti však mají blíže k americkému akčnímu filmu, byť nesklouzávají na jeho úroveň (i v tomto ohledu Sequens překonává britské tvůrce). V závěrečných titulcích postrádám zmínku o lidické tragédii a fakt, že právě tento projev zločinecké podstaty nacistického režimu rozhodl o poválečném transferu (sudetoněmeckého) obyvatelstva z českého a slovenského území. Celý film – i scénář – by vyžadoval důkladnou analýzu a následnou konfrontaci se skutečnými ději, jak je před časem v původním rozsáhlém dokumentárním seriálu zdařile rekonstruovala Česká televize. Valná část těchto nedostatků – jak se zdá – spadá na vrub české části filmového štábu. Při posuzování Anthropoidu je však nutné upozornit i na další velmi významnou okolnost – dílo sympatických Britů je prioritně určeno divákům Spojeného království a díky angličtině i významné části diváků minimálně evropských zemí, ale také např. zemí BRICS nebo ASEAN. Postmoderní pohled – a jiný od tvůrců vzhledem k jejich generačnímu včlenění ani očekávat nemůžeme – nepomíjí většinu podstatných náležitostí souvisejících s pohnutou dobu heydrichovské protektorátní éry. Limity, které tento přístup s sebou nese, se tvůrci naopak snaží eliminovat. Je-li Anthropoid poměřován tímto hlediskem, vyznívá jeho účin i kvalita nepoměrně výrazněji, než jsem se snažil naznačit v předcházejících řádcích této hodnotící skizzy. My všichni bez ohledu na názor a dojmy, které v nás tento film zanechal či zanechá, bychom si měli přát, aby se dějinám i kultuře našeho národa dostalo častěji takové míry pozornosti, zájmu a ponoření, jakou do Anthropoidu vložili jeho britští, francouzští a čeští tvůrci. () (méně) (více)

Hunt 

všechny recenze uživatele

Velice věrně zachycené, upravené jen pro potřeby vyprávění, aby se umocnil dojem a objasnilo jednání postav. Celé to mělo atmosféru, včetně skvělého zabarveného obrazu a hereckého obsazení. Velmi mne potěšilo, že se natáčelo často i na reálných místech - v místě atentátu (v Libni) to vypadá již zcela jinak a místo bylo nahrazeno křižovatkou u Bílkovy vily (blízko Chotkových sadů). To, že Čechoslováci mluví anglicky (s českým přízvukem) je zcela pochopitelné, neboť film s titulky by se těžko prodával - tvůrci pro mne vše vykompenzovali tím, že obsadili mnoho českých herců a to i do dosti výrazných rolí. Jedině co mne mrzelo a přišlo mi zbytečné je, že v 2/3 filmu je ve dvou - téměř na sebe navazujících záběrech - jasně vidět na domě připevněná reklama- (novodobové) logo Pilsner Urguell a po chvíli dokonce na Gambrinus. V dnešní době mi nepříjde tak složité, aby to bylo digitálně odstraněno - stejně jako mohla zmizet socha T.G.Masaryka na Hradčanech.... ale v rámci celku jsou to opravdu zbytečnosti a malichernosti. Je to poctivá práce a velice povedené dílo. V neposlední řadě kamera (samotného režiséra) je naprosto skvělá (čemuž pomáhá i povedený střih), vždy se drží jen polocelky, aby zůstala atmosféra a často těkavá a neklidná kamera zůstáva stále sledovatelná a jasně pochopitelná situace. Ve výsledku i takové "Hollywoodské" zpracování závěru, kdy se Gabčíkovi zjevuje jeho milá mi nepříjde "mimo mísu" a zapadá do srozumitelného zpracování daného tématu. Já jsem velmi spokojen a pro mě nej zpracování tohoto silného příběhu. ()

Galerie (74)

Zajímavosti (62)

  • Aj napriek tomu, že sa Jozef Gabčík (Cillian Murphy) narodil na Slovensku, jeho matka bola Češka a česky rozprával veľmi dobre. Podpisoval sa českým menom Josef a tak bol uvádzaný aj v rodnom liste. Taktiež po absolvovaní meštianskej školy odišiel do Česka (vyučil sa v Písku), takže sa dá predpokladať, že rozprával predovšetkým a prevažne česky. (ajaxx)
  • Ve filmu se objevuje pomník TGM na Hradčanském náměstí. Ten byl postaven ale až v roce 2000. (Jimmy15)
  • Alena Mihulová (Marie Moravcová) dostala roli ve filmu pod podmínkou, že se naučí lépe anglicky. (Duoscop)

Související novinky

Tvůrci Samotářů natočili kontroverzní seriál

Tvůrci Samotářů natočili kontroverzní seriál

24.04.2017

Produkční dům Davida Ondříčka Lucky Man Films má za sebou práci na celovečerních trhácích, jako jsou Samotáři, Jedna ruka netleská nebo Anthropoid. Novinkou v už tak pestrém portfoliu je seriál… (více)

24. Český lev - výsledky

24. Český lev - výsledky

04.03.2017

Filmovým králem Českých lvů za rok 2016 se stal film Masaryk, který si odnesl rekordních 12 lvů. Tento film ovládl naprosto dominantně předávání Českých lvů za rok 2016. Ambiciozní film Anthropoid… (více)

Nominace pro 24. ročník cen Český lev

Nominace pro 24. ročník cen Český lev

18.01.2017

České lvy letos budou velkým česko-britským duelem. Masaryka se 14 nominacemi totiž vyzve na souboj Anthropoid s 12 nominacemi, jimž v hlavní kategorii sekunduje Rodinný film, Hřebejkova Učitelka a… (více)

51. MFF Karlovy Vary

51. MFF Karlovy Vary

09.07.2016

51. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech před chvílí vyhlásil vítěze cen. A tak nezbývá než se ohlednout za již proběhnutým festivalem, který navštívilo přes 13 tisíc… (více)

Reklama

Reklama