Zaklínač

Smíšené pocity. Místy temná rubanice, atmosferický rytířský epos, vizuálně podmanivý biják. Občas zmatečný bordel v postavách, papundeklové kulisy i nudné sidekicky ve scénáři. Neznalec předlohy bude místy nehorázně tápat, či se dokonce absolutně nechytat stále nových a nových postav a území. Pochvala za nápaditý koncept samostatných miniepizod, které spolu v mnohém ne příliš souvisí a přesto v jednotlivých detaílech systematicky přibližují jednotlivé charaktery k bodu, kde se jejich osudy protnou v očekávaných momentech, i nepředvídatelných situacích. Po prvním odvážném dílu, který mimochodem nabízí jako jediný naprosto vše, proč by divák měl Witcherovi dát šanci, následují ty, kde už neznalec předlohy pociťuje určitý sestup v tom, jak je celý příběh předkládán a koncipován. Akce v Blavikenu v úvodní epizodě tak zůstane zdaleka nejlepší moment celého Witchera. (09.02.2020)

Docela škoda, že zaklínači už vychcípali. Sám znám minimálně pět chudáků, které sužuje pěkně hnusná striga, a nikde žádný traumatizovaný homoblondýn s obřím mečem k pronajmutí, aby je zbavil utrpení. Takže jim holt ty pizdy asi budou pít krev na věky … Snažili se, soudruzi z Netflusu, snažili, satanžel však, kde nic není, ani zmrd nebere. Snažil se i toporný manekýn Jindra Clavin, aby nevypadal jako totální Buzna z Blafdickenu, dokonce i říkat procítěné „hm“ se naučil. Ovšem co je mu to platné, když se brodí po kolena v hovnech pšonkovského nudila a uspávače hadů, který vděčí za svou relativní popularitu výhradně leštičům džojstyků, co si pohonili na monitoru pár, z narkoleptického grafomanského kontextu vytržených, oblud a promnuli si ve virtuálních rukách nějaké ty RPG koule. Jinak by jeho popsaným hajzlpapírem pohrdali snad i slabikovači Heryho Potrata. A po úspěchu hry se hrabivý arogantní pičus, neumětel a zoufalec, který ještě rád střelil svého času tvůrcům práva za nějakých 300 litrů, na ni snaží zpětně parazitovat a chce po nich náhle přes čtvrt miliardy. Nelze mu ale upřít, že povídky měl na svou dobu kulantní, jakož i originální koncept středověkého potírače monster slovanské mykologie, a první řada z nich vesměs čerpá. Takže kdyby nevynechali Kostěje, nedovolili senilnějícímu egocentrickému babralovi kafrat do scénáře a nesnažili se propojovat jednotlivé povídky otravnými traumaty a unylými rádoby intrikami špatně napsaných a xmrti nudných postav, mohl z toho být docela kulantní počin. Jsem rovněž velmi pohoršen, ba až znechucen, z hrubého kvótového deficitu ťamanodryád, araboelfů, laponských mágů, aborodžinských rytířů (nejlépe gejů) a indických minesengrů, pro které není ve slovanské mykologii kam plivnout, jakož i z nešťastného výběru hlavního představitele. Je přece nad slunce jasnější, že typově se pro tuto roli narodil Číjejetel Unprofor! Čili jedna hvězda za Dženyfer, je to fuckt kunda, a ta druhá za jediný plnotučný díl, ten třetí, uvařený z asi nejprofláklejší povídky a herního intra. Ten ostatně i korektně dává naději a vlévá optimismus do žil všem hrbatým obludám, že když se počmárají kusem své uvařené piče a zamumlají dexempo rumplex, změní se v princezny a už nikdy si před šukáním nebudou muset kopat dolík. Povídky došly a po nich už začal Endy produkovat výhradně megaotravné, nezáživné a nečtitelné parapsychologické dizertačky na téma mindráků mykologických zrůd a frustrací pétéeskovaných homodějů, plné nesnesitelné grafomanské vaty. Tudíž se upřímně velmi děsím další řady, kde se nepochybně dočkáme jen Cirioniny čarodějnické školy v Bércových Vředovicích, zbuznělých bardů, traumatizovaných homopýrů, trpajzlíků s napoleonskými komplexy, psychicky destabilizovaných negroelfů s potřebou klinické terapie a suchopárné deratizace citově rozpolcených potkanů. (05.01.2020)

Musím říct že toto mi vysloveně sedlo, krásné prostředí, drsná akce, když už na ní dojde a to hlavně Henry s mečem a to nemluvím o tom, jak mu role Geralta neuvěřitelně sedne. O předloze vím leda hovno, takže je mi u řitě, jak je to věrné předloze. Další postavy též sympatické a fajn.. Za mě fajn fantasy. (25.01.2020)

Zábavné fantasy béčko s pár bezva scénami (striga, bitva čarodějů) a spoustou potenciálu do budoucna. Cavill si to dává se zjevnou chutí, je to sympaticky drsné a špinavé a dějově i dost rozmanité. První série navíc překvapila ne úplně obvyklými hrátkami s (ne)paralelními časovými rovinami. Spokojenost a těším se na druhou sérii. S01: 70 % (29.12.2019)

Líbilo. A moč. Odvážný krok dodat seriálu úplně jinou atmosféru (kromě pár chvilek), než kterou jsem cítil z her a staršího seriálu, a někdy až skoro divadelní převážně interiérovou scénografii, se vyplatil. Všichni herci (ano i včetně Cavilla) na mě působili svěže, věrohodně a během pár chvil jsem se dokázal oprostit od nějakých svých nenaplnitelných představ a očekáváních. Scénáristicky moc pěkně a hravě udělaný (jednotlivý propojování dějovejch linií hlavně v posledních dílech je žůžo) a akční scény dostatečně "zaklínačský" a nikterak přehnaný. Největší plus jde ovšem k hudebnímu doprovodu, kterej je naprosto kuledrtící a dodává seriálu nejenom potřebný emoce (a někdy i nostalgii, když odkazujou na první díl herní série), ale i neskutečnou dynamiku (viz. poslední scény z Cintry). Jediný malinký mínus tak jde k vizuálním efektům, který občas trochu připomínaj Xenu, ale to zase vyvažujou tim, že když to jde, tak se snaží všechno řešit pomocí kostýmů a masek, pouze s CGI doplňkama (Striga byla mega). Těším se na další řadu. První série: 90% ... (28.12.2019)