Debbie a její parťačky

Estrogenová zlodějna. Osm dam dalo své "mejkapartisticky" upravené hlavičky dohromady a vymyslelo vskutku sofistikovanou loupež drahého náhrdelníku. I kdybyste mně protáhly varlata svěrákem, nevybavím si, že by (nyní již zesnulý) Danny Ocean (hrál ho v původní trilogii Clooney) měl někdy nějakou sestru Debbie. Tu ztvárnila Sandra Bullock, která pár temp před šedesátkou asi sádruje buňky proti stárnutí nebo platí kvalitní estetické chirurgy a pije po litrech kopřivové louhy na bujné kadeře. A pět let strávených v krimu jí jen stěží uvěříte, spíše vylezla ze salonu krásy. Ta se ostatně prezentuje svým comebackem, ale nevypadá to na další pokračování. A to je tenhle počin sympatičtější než ty tři mužské zlodějny. Z původního tvůrčího týmu se moc nezachovalo, na začátku filmem prošumí jen Elliott Gould, produkci si ponechal harcovník Steven Soderbergh. A když tenhle maník někam napochoduje, je rázem po atraktivním režírování. Gary Ross ke všemu většinou režijně stojí za houby, tentokrát přísadu nežádoucího octu nepovolili kostyméři a maskéři, kteří přítomným dámám věnovali mimořádnou péči. A v tomhle ohledu to opravdu může soutěžit se Sexem ve městě. Každá z mladic má přidělenou nějakou úlohu v týmu. Nejherečtější je Helena Bonham Carter, pak hned Anne Hathaway, nejméně samozřejmě Rihanna, v roli elitní hackerky mě ale nijak neprudila. K vidění jsou i mnohé ženské celebrity - Heidi Klum, Dženerka, Kardašianka a Šarapka má repliku, kdy se jí chce na záchod. Hlavní rozuzlení je samosebou průhledné, snadno určíte kdo ještě neodhaleně kope za tým. Mimořádně vystavěným scénářem to nedisponuje, nicméně má to rytmus a je zde hojné množství úsměvných scén a scének, načež ženská parta působí osvěžujícím dojmem, který se cení. Dvě hodinky s nimi vás o bulvy neokradou. 7/10 (02.09.2018)

Herecké obsazení dobré, příběh nezajímavý, humor nekomická polozábava. Slavná herecká sestava s politicky korektním zastoupení etnik spíše zdobí než baví. Pobaví triky jak si bez peněz pořídit bohatou výbavu. V tomto bohatém prostředí se to hemží sponzorskými výrobky. Z komedie se postupně stává módní přehlídka. Hackerské kouzelnické triky na obrazovce monitoru už nudí. Je zde pár zábavných detailů (výpadek signálu). Celkově pro mě nuda. Šlo to aspoň zachránit scénářem, který by umožňoval větší jiskření mezi hrdinkami. . (24.12.2018)

Hm. Debbiiny parťačky uvázly někde na půli cesty. Začátek se rozjíždí poměrně slibně zejména díky způsobu, jakým se Debbie propracuje z vězení až do luxusního hotelu během odpoledne. I rekrutování týmu probíhá v dobrém tempu, ale zároveň rozkryje první problém - totiž to, že některé členky týmu jsou tak nevýrazné, až by tam ani být nemusely. Platí to zejména pro postavu Mindy Kaling, částečně i pro Lou Cate Blanchett - ačkoliv ta slouží jako parťák k Debbie, její přínos v rámci celé krádeže je vcelku nijaký (pokud nepočítáte tu "bokovku"). Kromě titulní Debbie tak vyčnívá zejména Rose Heleny Bonham Carter, která konečně mohla přirozeně uplatnit svou excentricitu. Paradoxně si ale všechny parťačky strká do kapsy Anne Hatthaway, která si svou variaci na ne úplně blbou hollywoodskou divu naprosto užívá. Co je to ale platné, když Gary Ross nemá žádný cit pro tempo. To nejdůležitější na celém filmu je vždy provedení loupeže a tomu chybí cit Soderberghových parťáků pro rytmus i estetično. Met Gala je jedna z nejpompéznějších událostí módní / celebrití smetánky a přesto Ross celé to blýskavé pozlátko ignoruje. Většinu času trávíme u stolu s Daphne nebo u záchodu s Debbie. Proč? Pro jeden záběr, kdy se všechny hrdinky předvedou v robách (Nine Ball třeba naprosto nesmyslně), aniž bychom viděli tu veledůležitou róbu Daphne zepředu. Neříkám, že z Ocean's 8 by bylo nutno dělat zločinný Sex ve městě / Ďábel nosí Pradu, ale ono exkluzivní prostředí je trestuhodně nevyužité. Zklamaná jsem z výkonu Richarda Armitage, který působí celou dobu strašně nervózně, a vůbec mu nevěřím, že by o něj Debbie nebo Daphne kdy zavadily pohledem. Jako jednohudbka to ale funguje dobře, program na nedělní odpoledne jako vyšitý. (Což je při tom hvězdném obsazení docela smutné.) (02.09.2018)

Debbie a její product placement. Taneční párty, během které běží na plátně Jules a Jim. Helena Bonham Carter mluvící plynně francouzsky. Sandra Bullock křičící německy „boty do mrazáku". Další momenty pozvedávající film z průměru si nevybavuji. Všechno je tak nějak OK, což mi při podobném obsazení rozhodně OK nepřijde. Herečky, z nichž většina výborně ovládá i umění komedie, skoro nemají možnost být vtipné či vůbec něčím zaujmout. Jména všech parťaček poprvé slyšíme zhruba po hodině filmu, což dobře dokládá, nakolik autorům scénáře záleželo na postavách. Stejně malý důvod zajímat se o ně máme v důsledku toho také my. Je přitom poměrně žádoucí pociťovat určité sympatie ke skvěle upraveným ženám (vč. rastafariánské hackerky a kapsářky žijící na ulici), které se oblékají do elegantních šatů a kostýmků a přesto mají potřebu přilepšit si o několik desítek milionů dolarů. Motivace k činu je jakžtakž srozumitelná pouze v případě Debbie (osobní pomsta), pro ostatní dámy se zjevně jedná pouze o zpestření a přivýdělek. Bylo mi lhostejné, zda jejich plán, velmi jasně vyložený a s podivuhodnou samozřejmostí naplňovaný (což pohřbívá veškerou napínavost), vyjde. ___ Učinit dějištěm loupeže Met Gala, tedy opulentní přehlídku snobismu, umožňující ženám a mužům u televizních obrazovek slintat nad šaty, které si v životě nebudou moci dovolit, se navenek zdá jako „soderberghovsky“ podvratný tah (hrdinky poškodí akci posilující přesvědčení, že základem šťastného života je vydělávat hromadu peněz a dobře vypadat před objektivy fotoaparátů). Film ve skutečnosti dělá akci a všemu, co je s ní spojováno (časopis Vogue, drahé šperky, šaty od špičkových módních návrhářů), skvělou reklamu. Nejenže k ní není kritický, ale navíc se zakládá na stejném okouzlení krásným povrchem. Každý záběr (a herečka v něm) musí primárně dobře vypadat. Jeho přínosnost pro vyprávění je sekundární. Proto film obsahuje spoustu vycpávkových záběrů, které jej hlavně v roztahané první polovině zpomalují. Sice to nedosahuje stejně obludných rozměrů jako v Padesáti odstínech svobody, což bylo v podstatě jen pásmo reklam s pohlednými herci, ale občas jsem z toho měl podobný dojem. Debbie a její parťačky zkrátka nechtějí okrást bohaté lidi, protože jimi pohrdají, ale aby mohly být jako oni a nosit stejně luxusní konfekci. Jde o značně problematické poselství, zvlášť s ohledem na ženy coby cílovou diváckou skupinu (a tedy předpoklad, že přesně po tomhle ženy touží). Vlastnit luxusní zboží je nezbytné. Kde na ně seženete peníze, není podstatné. Ať žije marnivost! 55% (07.06.2018)

Film plný ironie. Částečně kvůli Sandře, která celou dobu podehrává a heistem se spíš proplouží, přenechává pozornost jiným a královnou se bez větší snahy stává Anne Hathaway, s na tělo napsanou fiflenkovskou rolí. Hlavně ale kvůli faktu, že celá parta se k sobě lepí jen náhodou, divák je s ní na stejné vlně jen ve zlomových momentech - aby si všechnu slávu v samém finiši uzmul James Corden. Na to, jak polorouhačsky se celý spin-off chová, se v žánru nerozkračuje ani na půl cesty. (08.06.2018)