Dej mi své jméno

Bola by to vcelku bežná romanca. Ale. Dve veci. Prvá: je to gay romanca. Takže nič pre xenofóbov, ktorí sa radi starajú do toho, čo kto komu robí v spálni, ale akonáhle sa niekto začne starať do toho, čo ONI (a komu) robia v spálni, podozrivo znervóznejú. Ja som s týmto problém nemal, bolo to spracované decentne, na úrovni a Armie Hammer a Timothée Chalament tomu dali ohromne veľa. Keďže ale nie som homosexuál, viac ma predsa len oslovila vec č. 2 a tou je famózna atmosféra talianskeho vidieka 80. rokov. Horúce, sparné leto, dusné hlboké noci, malé ospalé dediny, kde môžete najbližšiu tetu lúpucu hrach na priedomí poprosiť o pohár vody (a ona vám ho samozrejme poskytne), alebo sa ovlažiť v neďalekom rybníku počas romantického súmraku. Dni sú dlhé a noci ešte dlhšie, vari nekonečné. Všade sa dostanete bicyklom a okná na domoch sú dokorán otvorené a prefukuje nimi dnu jemný, osviežujúci vánok hrajúci sa vonku v záhrade s korunami ovocných a iných stromov a vnútri s rozviatymi záclonami. Všetci sú takí unavení a nahodení v natoľko extrémne ležérnom móde, že sa im nechce pomaly už ani piť ľadový čaj. Zato s vášňami je to adrenalínovejšie, horúce letné počasie ich vypúšťa z košiara, ony sa utrhnú z reťaze a robia si čo sa im chce. Luca Guadagnino (remake Suspirie!) je neskutočný talent. Pripadalo mi to, ako keby som sledoval nejakú taliansku klasiku z 80. rokov. Po stránke atmosféry mi to pripomenulo Zvodnú krásu s Liv Tyler, no kým tá oplývala „len“ báječnou atmosférou a skvelým kastingom a so scenárom to bolo dosť biedne, Daj mi svoje meno sa môže okrem tohto pochváliť aj práve silným scenárom, v ktorom sa mnohí určite nájdu, pretože nie každá láska má happyend. Knihu André Acimana (vyšla aj v ČR) adaptoval 89-ročný (!) James Ivory a získal za to Oscara. Sranda je, že mi zrejme pri pozeraní unikli nejaké dve tri vysvetľujúce vety, takže som si myslel, že Hammer hrá kolegu Chalamentovho otca, čo ich „zakázanému“ vzťahu dodávalo úplne inú dimenziu. Takže ma po dopozeraní prekvapili zmienky niektorých divákov, z ktorých som pochopil, že by v skutočnosti mal hrať Chalamentovho rovesníka. Čo teda uznávam pôsobí fakt zvláštne, pretože hoci je medzi hercami „len“ 9-ročný vekový rozdiel, v skutočnosti vyzerajú ako Patrick Swayze a Jennifer Grey v Hriešnom tanci (teda dojmom neprebudeného puberťáka a starnúceho sexuálneho predátora). No ale proste tak či tak je to výborný film. (27.02.2024)

Ten film je tak nádherne teplučký a nie je to len kvôli talianskemu slnku. Mnohí tu tvrdia, že nič romantickejšie ešte nevideli, tak to sú iní úchyláci. I za okolností, že by bol film o zdravých heterákoch, tak by to bolo maximálne za jednu hviezdu. Prvú polovicu sa tam nič nedeje a človek zomiera, v druhej polovici ale ľutuje, že sa neopakuje tá prvá. Herecké výkony môžeme zhrnúť asi takto: homoš sa najprv hrá na heteráka, homoš potom masturbuje a zistí, že je homoš, homoš zvedie staršieho latentného buzeranta, latenťák mu vyfajčí, homoš masturbuje s čerstvou broskyňou, latenťák príde a zase mu vyfajčí, homoš je už prefajčený a ide spať, ráno mu latenťák prekvapujúco zase vyfajčí, po celodennej nude je večer homoš opretý o strom a zase vyfajčený. Ďalej neviem, povracial som monitor. Prepáčte za spoiler. (11.01.2018)

Tenhle film strčí do kapsy všechny Zkrocené hory a drtivou většinu podobných věcí na tohle téma. A to hlavně svým výtečným zpracováním. I když jsou herecké výkony vynikající, podařila se režisérovi hlavně jedna věc. Zachycení té báječné, letní atmosféry, která určitě potkala každého z nás. Atmosféry plné nevyřčených slov a tužeb, pohledů a náznaků, které (možná) přerostou v něco většího. A pokud máte takové rodiče, jak náš hlavní hrdina, nemusíte se bát vážně ničeho. Budou za Vámi stát v každé situaci a hlavně budou chápat Vaše city. A to není i v dnešní době zdaleka samozřejmá věc. (02.01.2018)

Academy Award 2018 nominee. Nejméně nápadný film letošních Oscarů, zároveň jeden z nejkrásnějších. Po tom floutkovi z Lady Bird mi pomohl vzít na milost Timothéeho Chalameta, který je jako citově a sexuálně nejistý puberťák skvělý. Naopak jsem měl potíže s Armie Hammerem. Jak tu všichni obhájci tohoto filmu píšou, že si zasloužil oscarovou nominaci za vedlejší roli, osobně mi přišel trochu prkenný a hlavně nevhodně starý, Chalamet klidně mohl hrát jeho syna a divný by mi to nepřišlo. Ale to je asi jediná výtka. Nádherná atmosféra léta v severní Itálii, přátelství, holky, kluci, antika, studium... prostě paráda. Ani mě nerušila stylizace do 80. let, není totiž nějak moc patrná, film se mohl klidně odehrávat kdykoli. A moc se mi líbila nenásilnost podávaného vztahu mezi oběma kluky, žádné tlačení na pilu, žádný homofobní prvek zdůrazňující mimořádnost queer tématu - je úplně jedno, jestli to jsou dva kluci, nebo kdyby šlo o dvě holky či kluka a holku. Dej mi své jménoje skvostný letní snímek, dějově nijak nevyčnívající, ale o to silnější - jednoduchý milostný příběh v tolerantním prostředí. Nic víc, nic míň. A jako takový za suverénních pět hvězd, protože sledování byla jednoduše pohodová paráda. (10.03.2018)

Když by se film vezl celkově na podobné vlně, jak tomu bylo v jeho poslední třetině, tak by to byl pro mě nezapomenutelný zážitek - bohužel působivému závěru předchází pocitově velmi zdlouhavý "prolog", který mi to svým impresionistickým až poetickým rázem opravdu dělal těžké ke sledování. Hereckému obsazení nemám co vytknout - Chalamet a Hammer měli mezi sebou potřebnou chemii a věřil jsem jim to. Trochu ale tápu nad tím, jak je možné, že film získal Oscara v kategorii Nejlepší adaptovaný scénář - osobně bych totiž film zkrátil alespoň o dvacet minut a přidal bych na gradaci děje. Na jednu stranu chápu úmysl tvůrců, co se pozvolného vyprávění a zrodu křehkého vztahu mezi dvěma lidmi týká, avšak jako divák jsem to měl prostě namáhavé v rámci udržení pozornosti. Vrchol filmu tvořily pro mě bezpochyby scény z posledních společných dnů Elia a Olivera a závěrečný rozhovor mezi otcem a synem. U tohoto filmu na jednu stranu chápu všechen ten povyk a pozitivní reakce, proto mě na druhou stranu o to více mrzí, že se nemohu připojit k nadšeným fanouškům a obdivovatelům tohoto filmového kousku. (P.S. Třeba se k filmu vrátím po přečtení knižní předlohy a vše přehodnotím!) (02.02.2019)