Režie:
Spike LeeScénář:
Spike LeeKamera:
Ernest R. DickersonHudba:
Bill LeeHrají:
Danny Aiello, Ossie Davis, Ruby Dee, Richard Edson, Giancarlo Esposito, Spike Lee, Bill Nunn, John Turturro, Paul Benjamin, Frankie Faison, Robin Harris (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Děj se točí okolo roznašeče pizzy Mookieho (Spike Lee), který si v převážně černošské čtvrti paradoxně našel práci u Italoameričana Sala (Danny Aiello). Celkem poklidný průběh všedních letních dní plný pohodové muziky a nezávazného klábosení začne zprvu sotva postřehnutelně, postupně však stále patrněji, narušovat jeden ze Salových synků - rasistický Pino (John Turturo). Vše neodvratně směřuje k nepříjemnému střetu dvou odlišných kultur. (Matty)
(více)Videa (2)
Recenze (185)
v poslední době se mi těch filmů o rasismu sešlo možná až moc,nicméně tenhle je z nich zdaleka nejlepší a všem novějším ukazuje s přehledem záda.Do The Right Thing je ze začátku poměrně civilní pohodička se spoustou různých a zábavných figurek,která moc nevypadá na to,že by se měla nějak zvrtnout.Postupem času se ale začnou objevovat menší zádrhele a všechno postupně vygraduje k dost ukřičenému,ale hodně silnému závěru.Lee tu moc hezky ukazuje,jak zdánlivou idylu může velmi rychle narušit jeden pitomec (v tomhle případě Giancarlo Esposito,kterého sem původně vůbec nepoznal),který díky poměrně malichernému důvodu - který se dal vyřešit celkem v klidu - postupně strhne další a posere všechno co může.Moc hezky je tu vystižen i ten stále trvající koloběh rasismu,kdy nejen že běloši nadávají na černochy (tady úplně minimálně),ale sami černoši jsou rasisti vůči hispáncům a ti zase vůči asisatům atd atd.Policie tu pak nejedná buď vůbec a nebo naopak jedná přehnaně.Lee tu navíc nikomu nenadržuje a nejen Espositova figurka,ale i další (Mookie,Raheem) z toho všeho nakonec nevychází zrovna dobře...80%,ale chci to vidět znova a na plný počet moc nechybí. ()
Co těm lidem chybí, je kultura. A tím zdaleka nemyslím jen poslouchání idiotské muziky. Kultura (nebo civilizace, oba termíny v tomto smyslu se dost překrývají) začíná v rodině: trvalý heterosexuální svazek, plánované rodičovství, pravidelný příjem, cílevědomý postupný růst blahobytu, výchova potomstva v tomto schématu. Tohle ti negři neznají. Děti jsou ne-li nevítaným, tedy určitě vedlejším produktem jisté příjemné činnosti. Není žádný plán, co s nimi. Tak prostě rostou do svých rodičů. --- Esenci problému shrnuje jeden z černých povalečů: "Dvacet let sedím a čumím na ten prázdnej barák, a musí přijít Korejec, aby v něm udělal obchod." Pro černochy. Jediný další podnik má Ital. Negři jen čumí a utrácejí podpory. --- A nenávidí. "Fight the Power." Myšlenka skrznaskrz marxistická. Za MalcolmaX dosadíme Lenina, za M.L.Kinga Láďu Špidlu a jsme doma: Moje neschopnost cokoli smysluplného se svým životem počít není problémem mým, nýbrž je zaviněna "jimi" - kapitalisty nebo bělochy, podle místní situace. Oni jsou povinni to řešit, a my je o tom přesvědčíme (M.L.King), nebo je přinutíme (MalcolmX). --- Jak jsem napsal zkraje, civilizace začíná v rodině. Platí i tvrzení obrácené: s rodinou končí i civilizace. Žijeme v době, kdy je rodina pod soustředěnou palbou relativizace; divošské recepty nezávazného párování jsou naopak adorovány. I umírnění liberálové odmítají myšlenku, že účelem rodiny je především plodit a vychovávat děti. A tedy neproduktivní homosexuální vztahy jsou nejen tolerovány (s čímž souhlasím), ale stavěny na roveň s heterosexuálním manželstvím (což je zlý omyl). Rodina je v defenzívě. Učitelé si naříkají, že dnešní děti jsou rok od roku horší hovada. Ono už to trvá docela dlouho, takže to pozorování doplním: i rodiče jsou stále horší hovada. A nakonec i ti učitelé, koneckonců rovněž potomci svých rodičů. --- Podívejte se na tento film a dáte mi za pravdu: Zde chybí trvalá párová rodina. Od toho se odvíjí všechno ostatní. ()
Už jen za tu esenci nastupujících devadesátých let, ano, myslím ty barvičky, hadry a účesy. Super. Baví mě to snímání z podhledu, baví mě to jako klasickej konverzační příspěvek k emerickýmu indipendentu. A navíc to má celý pěkně hořkej ocas, mimochodem docela "zábavné" sledovat tento film na pozadí dnešních událostí v Londýně, že ? ()
Tak jsem myslel, že se zase podívám na nějakej film o tom, jak jsou ty nebohý černoušci strašně utlačovaný a jak maj těžkej život, ale tohle překvapivě bylo o tom, že černoušci si ve svym ghettu žijou celkem v pohodě a mezi nadávánim na bílý a na žlutý se jen tak poflakujou po ulici a v lepšim případě dělaj hovno, v horšim případě dělaj problémy. Opravdu netušim, jestli Spike Lee chtěl timto filmem říci, že jeho černý "bratři" jsou pěkná chamraď a je lepší se jim radši vyhnout obloukem, nebo se snažil sdělit něco jinýho, ale vůbec se mu to nepovedlo. Nicméně tento film prostě vyzněl úplně jinak než 99% černošskejch filmů a to bylo opravdu překvapení. Tim pádem určitě film stojí za vidění. Ale celkový hodnocení 83% je teda naprosto mimo moje chápání. ()
Nevím, jestli lze považovat Jednej správně za vrcholný film raného období Leeovy tvorby, ale každopádně představuje typický obrázek jeho zájmů a motivů, které tehdy hrály v jeho filmografii prim. Fascinace barvou pleti a etnicitou, emancipace černých a inspirace radikálními organizacemi typu Černých panterů a především snaha pozvednout stav a sebevědomí černošské komunity v USA. Spike Lee přesně ví, co chce sdělit, a je v tom i maximálně přesvědčivý. Narozdíl od salónních intelektuálů a politiků s jejich tezemi o multikulturalismu a bezproblémovém soužití různých etnik zná důvěrně všední realitu barevných čtvrtí a chudobu periferie a ví, jak snadno může přeskočit jiskra a zapálit sud prachu. Ulice rozpálené sluncem, přebytek adrenalinu, který je třeba nějak vybít, velká nezaměstnanost a z ní vyplývající pocit frustrace a nudy a pak stačí roznětka v podobě jednoho agresivního hlupáka a zdánlivá idyla se během chvilky promění v peklo. Jen před několika málo lety došlo v lidnatých čtvrtích Los Angeles nebo Paříže po drobném konfliktu k bouřím, které vedly k vypálení rozsáhlých městských okrsků. Právě před tím Lee varuje a kdyby se vyvaroval aktivismu a průhledné snahy školit své bližní (viz název), bylo by to za poctivých 5*. Jednej správně je mnohem víc drama než komedie, ale Lee dokáže tradičně sílící napětí odlehčovat tak, aby to dramatickou složku nepoškodilo. Celkový dojem: 85 %. ()
Galerie (53)
Zajímavosti (31)
- Postava Smileyho nebyla původně ve scénáři. Avšak Roger Guevneur Smith požádal Spike Leeho o roli a jeho scény byly tak přidány v průběhu natáčení. (CliffLee)
- Budova, kde se nachází Salvatoreho pizzerie, před natáčením ještě neexistovala. Byla postavena produkcí před natáčením a po natočení byla zase odstraněna. (CliffLee)
- Americký president Barack Obama a jeho manželka Michelle Obama viděli údajně tento film na svém prvním rande v roce 1989. (CliffLee)
Reklama