Pád říše římské

Patřičně velkolepě pojaté, nicméně ve výsledku takové nějaké upachtěné ... a tím pádem i rozvleklé. Krom toho ... při vší úctě ke všem přednostem Sophie Loren ... s trochou ženské škodolibosti musím podotknout, že bych si ji dokázala představit spíš jako manželku Marca Aurelia nežli jako jeho dceru. Co se týká poselství filmu, líbí se mi, o tom žádná, nicméně zdá se mi poněkud naivní až utopické. Nevěřím, že pokud člověk obdrží římská či jakákoli jiná lidská práva - a k tomu třeba i půdu nebo nějaké další hmotné statky, přejdou ho navždycky válečnické a dobyvačné choutky a on si bude spokojeně žít v klidu a míru a pospolitosti se všemi svými sousedy. Co světlo světa spatřila lidská rasa, klid a mír byly vždycky jenom dočasné - a nebýt jaderných zbraní, které svými účinky vcelku spolehlivě odrazují od velkého ozbrojeného konfliktu, měli jsme tu dávno třetí, a dost možná i čtvrtou světovou. Takhle si velké i menší mocnosti poměřují síly "jen" prostřednictvím regionálních zástupných konfliktů, kde se angažují na té či oné straně barikády - jak jim velí jejich vlastní strategické a finanční mocenské zájmy. Ve výsledku jejich hrátky bohužel neznamenají menší utrpení, jen se odehrávají na menších a především na CIZÍCH územích. (21.01.2022)

Sandálový předobraz Ridleyho Gladiátora, který ovšem unavuje strašlivou délkou, bazíruje na nepodstatných detailech a je tady až příliš mnoho vět, které nemusely být vyřčeny. Abych jen nehanil, tak musím vyzdvihnout Plummera, Sophii Loren a davové scény, které dnes už asi nikdo podobně nenatočí. Ale ani to nemohlo film vytrhnout z šedivého průměru. 50% (30.07.2012)

Přece jenom mám raději historická dramata, která se drží více známých faktů, ale chápu že scénáristé si tu a tam potřebují ledasco upravit. Dalo by se tvůrcům odpustit, že si toho dost vymysleli, ovšem co už jim odpustit nemůžu, je ta opravdu přemrštěná stopáž. Zvláště když řada dialogů je naprosto zbytečná a spíš než aby diváka upoutala, tak jej nezáživně nudí. Což tady se dělo téměř neustále. Místy jsem měl nutkání film vypnout, protože oční víčka nedokázaly udržet ani akční pasáže. Některé bitvy/souboje byly provedeny pěkně, ovšem našlo se tu i dost takových, které byly spíše k smíchu. Očekával bych navíc i řadu emočních scén, ale těch tu bylo jako šafránu. V tomto bodě se mnou nemusíte souhlasit, ale já z toho prostě žádnou pořádné emoce necítil. Takže cítím dost velké zklamání, které se částečně podařilo eliminovat účastí Sopfii Loren. Obyčejný šedý průměr, který už vidět znovu nepotřebuji. (06.02.2016)

,,LUCILLA, SI KRÁSNA." ,, SI KRÁSNA? ČO TÝM CHCEŠ POVEDAŤ? ,,JE TO TAK DÁVNO, ZABUDOL SOM." __Celý film pôsobí ako veľkolepé divadielko, bohužiaľ nie veľmi dobre zahrané. I keď sa tu objavuje celá plejáda vtedajších hviezd, herecké výkony veľmi nenadchnú. Alec Guinness v úlohe múdreho Marca Aurelia, síce typovo dobre obsadený mi prišiel často nepresvedčivý a pokiaľ je na pľaci, celý veľkofilm sa točí len okolo jeho zdravotného stavu. Neblyskla sa ani Sophia Loren, dokonca mnohé scény s ňou vyznievajú skôr smiešne. Najzaujímavejší výkon tu podal Christopher Plummer ako Commodus, ktorý sa môže rovnať aj Joaquinovi Phoenixovi, ktorý bol za tú istú úlohu v Gladiátorovi nominovaný na Oscara. Pokiaľ ide o Gladiátora, ten je vlastne akýmsi remakom tohoto filmu (mnohé scény sú takmer identické), avšak dopadol omnoho lepšie (čo sa v dejinách kinematografie len tak nevidí). Tiomkinova hudba obsahujúca jednu z najkrajších ,,main theme/ resp. love theme" je pomerne dobrá a o nič horšia nie je ani širokoúhla kamera, ktorá miestami vytvorila naozaj pekné kompozície. Bojové scény sú patrične veľkolepé, lesný boj s Germánmi patrí k najlepším vo filme. Takže silná forma, no slabý obsah. Pád ríše rímskej znamenal aj pád hollywoodskych historických veľkofilmov, ktoré postupne zmizli z výslnia. __ ,,TAKÝ BOL ZAČIATOK PÁDU RÍŠE RÍMSKEJ." (13.10.2007)

Máme-li sčítat a vážit kvalitu tohoto jinak vyššího patra hollywoodské produkce, je to do značné míry opakováním o kontrastu velkoryse pojaté výpravy, nenasytné až pažravé kamery, velkých scén, ale také - i v tomto lepším případě - opakováním poetiky romantického dramatu a vět sice i nosných a klasických, ale pro tehdejší svět a tím více pro ten současný také více netečně mrtvých než alespoň občas živých. Takto pojatý scénář nezachrání ani ta největší herecká jména. (19.01.2022)