Dekalog

Dekalóg je partikulárnou ukážkou rozdrobenosti hlavných kresťanských téz na menšie príbehy, kde sa podrobnejšie prejavujú jej zemské podoby. Prístup K.K. je obdivuhodný. Dokáže primäť všetky vaše zmyslové bunky a nasávať účinky filozofickej, psychologickej či spoločenskej stigmy a viesť nad ich povrchom závažné metafyzické i prosto racionálne polemiky. Ukazuje i hranicu, dokiaľ sme schopní prijať ľudskosť a odkiaľ sme už len pozemské stroje, ohlupené a pritom svojské. Kde zasväcuje tú povestnú hranicu nami merateľnej cnosti, ktorú si neustále posúvame do nižších a nižších dimenzií a prijímame nové a nové pravidlá spoločenských noriem. (27.06.2018)

Unikátní seriál, který tvoří špičku televizní tvorby. Kieslowski na každém z božích přikázání ilustruje osudy postav z jednoho domu, které řeší ty nejsložitější životní situace. Dekalog je vlastně popsáním existence člověka a žití, Kieslowski dokázal z komorního prostředí vytvořit silný a pravdivý zážitek. Jednotlivé postavy jsou zahrány s civilností a přesvědčivostí těmi největšími polskými hvězdami, které ještě více umocňují emocionální dopad na diváka. Dekalog je také důkazem, že i televize může mít stejný vliv a výpověď, jako má film. Nejlepsí díly (10/10): Dekalog I, Dekalog VI. 9/10 (24.03.2009)

Bezpochyby jeden z najlepších počinov na poli seriálovej tvorby v histórii. Ide síce o samostatné príbehy s uzavretými príbehmi, avšak Dekalóg sa odohráva v jednom fikčnom svete, ako sme sa presvedčili v dvoch epizódach (aspoň ja som takto zaznamenal opakujúce sa postavy a udalosti). Ale pozor, Dekalóg nie je rozhodne záležitosť pre bing watching, každý príbeh sa vám musí v hlave rozložiť, treba ho precítiť, správne pochopiť a následne ho nechať nejaký čas v sebe doznievať. Neviem, či je súčasná mladá generácia zvyknutá čisto na nadväznú serialitu toho schopná. (05.02.2023)

Dekalog vznikal za zvláštní situace ve vážně nemocné zemi. Polsko se dlouhodobě nedokázalo vyrovnat se stanným právem z roku 1981 a s tím, že legální opozice v podobě Solidarity musela přejít do ilegality. Pro zemi byly v následujících letech typické represe a realitou se stala přísná cenzura. V polovině 80. let byla země názorovně hluboce rozdělená a nacházela se z ekonomického i morálně společenského hlediska v troskách. Teprve po příchodu Gorbačova do funkce generálního tajemníka Sovětského svazu začal tlak státní moci polevovat a významní polští režiséři se vraceli k tématům, která byla charakteristická pro polské filmové hnutí morálního neklidu. Uznávaný Krzysztof Kieslowski, který se musel po snímku Náhoda na několik let odmlčet, v té době hledal námět na silnou látku, která se vyhne přímé politické angažovanosti a nebude přispívat k už tak vyhrocenému pnutí ve společnosti, ale zároveň se vysloví k zásadním otázkám dnešní morálky. Jako hluboce věřící člověk celkem logicky zvolil biblické desatero pro ideové východisko cyklu 10 hodinových televizních filmů, kdy každý díl je věnovaný jednomu přikázání. S výjimkou posledního dílu, který se nese v komediálním duchu a odlehčuje ho především přítomnost Jerzy Stuhra, jsou ostatní spíš komorními a intimními dramaty, často velmi tragického vyznění, kde se řeší ztráta blízkého člověka, poprava odsouzeného nebo pokus o sebevraždu. Cyklus měl výrazně omezený rozpočet a polská státní televize ho jako dílo propagující náboženství nasadila do nezajímavého vysílacího času, okamžitě si ale vydobil u diváků mimořádný respekt a s velkým ohlasem prošel vysíláním mnoha televizních stanic v zahraničí. Byl to právě Dekalog, který Kieslowskému udělal ve Francii takové jméno, že tam mohl realizovat svoji filmovou trilogii odkazující na ideály francouzské revoluce. Celkový dojem: 90 %. (23.09.2014)

Dekalog je velice dobrý televizní seriál. Kieslowski nezaujme nějakými invenčními prvky nebo přílišnou kreativitou, ale poctivostí a precizností s jakou vytvořil seriál, dá se říct, v obvyklém dobovém hávu, a přesto vyčnívající nad jakoukoli televizní produkci předrevoluční doby. Deset přikázání, deset lidských příběhů, přičemž všechny se odehrávají na (jednom?) sídlišti. Tomu by nasvědčovalo několik pojítek, které připomenou předchozí díl (morální dilema těhotné ženy, které umírá muž, se znovu připomene v osmém díle), zdánlivě nevýznamná vedlejší zápletka v jednom díle je plně rozvinuta v některém z dílů následujících (série německých známek, se kterou se filatelista chlubí v osmém díle, poté hraje zásadní roli v díle desátém), hlavní protagonisté se také často zmiňují o tom či onom aktérovi některého z dalších dílů jako o svém sousedovi. Omezeností na oblast jednoho sídliště tak Kieslowski navozuje dojem obecnosti problémů, které prožívají zde náhodou vybraní obyvatelé sídliště, ale mohli by se odehrávat kdekoli jinde. Příběhy více než k moralizujícímu křesťanskému pohledu inklinují k osudovosti antických tragédií. Celkově je celá série docela vyrovnaná a vizuálně sladěná. Výjimku tvoří pátý díl – Nezabiješ, který je pouze zkrácenou verzí předchozího Kieslowského filmu Krátký film o zabíjení. Vzhledem k jeho výrazné stylizaci a expresionistickému nádechu tak úplně do konceptu ostatních dílů nezapadá. To by mi ale nevadilo tak jako to, že už původní film se mi zdál krátký a seriálová mutace ho ještě zkracuje. Tady měl Kieslowski natočit asi úplně nový materiál a původní skvělý film nechat na pokoji. Zcela opačně to pak vnímám u dílu šestého – Nesesmilníš (zkrácená verze Krátkého filmu o lásce), kterému nový konec a sestřih do televizního formátu vůbec neuškodil, spíš naopak. Nejslabší díl série je asi osmý díl, který čerpá z dílů předchozích a nastiňuje události dílů následujících, samotný jeho děj je pak průměrný a ve své zbytečné komplikovanosti snadno zapomenutelný. Mírně vybočuje i poslední díl se svým veskrze smířlivým a pozitivním závěrem. Jinak se Kieslowskému podařilo vzbudit pocit naléhavosti, který je patrný v každém jednotlivém příběhu. Naléhavost v jeho podání však nevychází z dogmatismu desatera, ale z relativnosti a složitosti situací, kdy se porušení přikázání jeví jako jediná šance, jak za daných podmínek a okolností přežít a uchovat si zdravý rozum. (07.09.2010)