Vanity Fair
Trh márnosti
Vanity Fair
Režie:
Mira NairKamera:
Declan QuinnHudba:
Mychael DannaHrají:
Reese Witherspoon, Gabriel Byrne, Roger Lloyd Pack, Ruth Sheen, Lillete Dubey, Romola Garai, Tom Sturridge, Rhys Ifans, Jonathan Rhys Meyers, Bob Hoskins (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Becky Sharpová je dcera chudého malíře a sní o bohaté budoucnosti. Má všechno, co ji předurčuje ke šťastnému životu a úspěchu ve společnosti: mládí, krásu, atraktivitu, inteligenci, vtip i dostatečnou dávku drzosti. Chybí jí jen jedno - dobrý původ. Jenomže v Anglii počátku 19. století na něm záleží nejvíc. Becky se nechává najmout jako guvernantka do rodiny poněkud výstředního sira Pitta Crawleyho. Tam se seznámí s jeho mladším synem Rawdonem a spřátelí se s panovačnou tetou Mathildou. Po nějaké době si Rawdona tajně vezme. Ze začátku jsou plni optimismu, a ačkoliv je Rawdon vyděděn, žijí si na velmi vysoké úrovni. Její protiváhou je Amélie Sedleyová, pasivní a sentimentální dívka ze zámožné rodiny. Obě jsou ochotné udělat vše proto, aby se staly součástí nejvyšší společenské elity. (TV Nova)
(více)Recenze (139)
Typická kostýmna britská snímka, príliš sa nelišiaca od jej ďalších žánrových konkurentov. Krásne kostýmy, spoločenské intrigy, smotánka, pekná výprava a ďalšie otrepané témy takýchto historických filmov. Osobne nemám Reese príliš v láske, takže ma film asi vďaka nej nebavil tak, ako napríklad slávne adaptácie Jane Austenovej. Film som videl dvakrát a napriek tomu s z neho veľa nepamätám, takže si vyššie hodnotenie z mojej strany nezaslúži. ()
Klaním se Reese Witherspoon za její vyčůranost! Takováhle nemá konkurenci. Opravdu zábavný příběh, plný krásných mužů. Miluji historické snímky a tento není výjimkou. Nejde jinak, než doporučit. ()
Tento film opravdu není červená knihovna, jak se tu někteří snaží naznačit, William Makepeace Thackeray byl satirik a humorista, jeho tvorba pak převážně společensko- kritická, to už by k červené knihovně měla blíže Jane Austenová, nebýt tolik sofistikovaná. To, že tvůrci Jarmarku marnosti promrhali všechny své trumfy, je ale smutné a do očí bijící, a to posuzuji skutečně jen film, protože Thackeryho objemný román jsem v rukou nedržela přes dvacet let a v dohledné době na tom nemíním nic měnit. Za bohatou výpravou a okázale dekadentní barevností cítím prázdnotu, kterou nezachránilo ani zajímavé herecké obsazení většiny postav. Gabriel Byrne je zde trestuhodně nevyužitý, a Rebecca Reese Withersponeové v mých očích postrádá vnitřní inteligenci a integritu, která se mi na ní tolik líbila v „Pravé blondýně“ a ve „Walk the Line“. Jediní, proti komu bych asi neměla větší výhrady, tak zůstávají Jonathan Rhys Meyers, který zajímavost svede propůjčit každé roli a James Purefoy... Tomu, kdo by snad chtěl vidět, jak by takový příběh také mohl vypadat, mohu doporučit minisérii televize BBC z roku 1998. ()
Jsou tu skvělí herci, kteří mají co hrát. Výprava, kostýmy, kamera, vše je výborné. Dokonce i příběh se na začátku slibně rozjede. Jenže pak se začíná drolit. Možná je tu těch postav příliš. A většina jich je zajímavějších než hlavní hrdinka. Reese Witherspoon sice vypadá krásně, ale jako herečka toho předvádí méně, než ti ostatní kolem. Nevím, zda je to tím, že je ta role tak jednorozměrně napsaná, nebo to jsou hranice jejích schopností. ()
Naozaj márnosť, veľkolepé kostýmovo, príbehovo prázdne ako hlava absolventa genderových štúdii. Reese tie ohnivé vlasy vôbec nepasovali, ale tak asi s tým sa nedalo nič robiť, v tom Anglosasku nemajú pigment na vývoz. ()
Pastva pro oči i pro uši (soundtrack!) od začátku do konce. Normálně podobné filmy z anglické high society nemusím, ale tenhle mě překvapil. Vzbudilo to ve mně chuť si přečíst Makepeaceho knížku. ()
K adaptacím slavných literárních děl zaujímám velmi skeptický, především těch amerických. Souhlasím s názorem, že národní literární klenot může úspěšně natočit pouze ten stát, jehož občanem byl autor onoho díla. Od W.M.Thackerayho jsem bohužel žádnou knihu nečetl, vzpomínám si jen z gymnaziálních let, že byl představitelem realismu v Anglii a tepal šplhounství, kariérismus, pokrytectví, snobství a sobeckost. Jarmark marnosti je jeho nejznámějším dílem a podle filmu soudím, že do něj všechna svá témata zahrnul. Pokud mám tedy hodnotit film neznaje knihu, líbil se mi velmi moc, dialogy byly propracované, několik nadčasových pravd bilo do očí a sešla se zde pestrá herecká sestava. Reese Whiterspoon už pro mě tedy není jen Pravá blondýnka, světice z Nebezpečných známostí a duch z A co když je to pravda?, ale také Rebecca Sharpová, žena inteligentní, bystrá, vzdělaná, ovšem bez urozeného původu, což v Anglii devatenáctého století hrálo velkou roli. Na povrchnost vyšších vrstev chtěl určitě Thackeray poukázat, nepřekvapuje mě, že právě v anglické literatuře vystupuje silná a obdivuhodná ženská hrdinka. Velmi se mi líbila také Romola Garai, ne nadarmo si ji do svého Scoop vybral Woody Allen, ten se nikdy ve výběru herců nemýlí. Rhys Ifans a Jonathan Rhys-Meyers odvedli svůj standard. Takových zfilmovaných klasik bych si dal líbit klidně víc a víc. ()
Jedno z nejlepších kostýmních historických dramat, které jsem viděl. Původně jsem očekával, že to bude další úmorně nudná záležitost á la Barry Lyndon. Opak je však pravdou. Tento film (mimochodem tématem Barrymu dosti podobný - aby taky ne, když autorem předlohy je tentýž autor) hýří humorem, ironickým nadhledem a životem. Představitelka hlavní hrdinky je šťabajzna, jejíž přítomnost na plátně ještě více zkrášluje nádherné kameramanovy expozice. V příběhu nechybí romantika, tragické motivy, ani hluboké myšlenky, a scénář je mistrný, pravděpodobně i díky výše naznačené, kvalitní literární inspiraci. Já si snad toho starouše Thackareyho budu muset přečíst. Už i proto, že - a to by se dalo vzít jako výtka (ale byla by to podpásovka) - je film zabydlen neuvěřitlným množstvím postav, v jejichž vzájemných vztazích se člověk občas ztrácí. Paní režisérko, jen tak dál! - A ještě citát na závěr: "Je výhodou narodit se ve vyšší společenské vrstvě. Alespoň hned zjistíte, jak moc je to pimprlové divadýlko ve skutečnosti laciné." ()
Navoněná bída. A to doslova. Spousta známých tváří, kostýmů, na kterých se výtvarníci vyřádili a vše se vesměs odehrává v okázalých interiérech. Ale dějově je to prázdné, neskutečně nudné a příšerně se to táhne. Čekal jsem Barryho Lyndona v ženském podání, ale to jsem se sakra spletl. 15% ()
Superhviezdne herecké obsadenie, úchvatná výprava, pravdepodobne skvelá knižná predloha podľa ktorej vznikla vysoko hodnotená miniséria a výsledkom je tak strašne nezáživný film, že som mal problém to dopozerať. Od začiatku to bolo nudné, postavy nevýrazné, romantika žiadna. Proste nuda. 4/10. ()
Světoznámou novelu Williama Makepeace Thackereye přepsal do filmové podoby Julian Fellowes ( nominace na Oscara za Gosford Park ). Scénář : Julian Fellowes a William Makepeace Thackeray ()
Životní příběh Becky Sharpové - něco na způsob snímku Pýcha a předsudek .. aneb návod jak se dostat do vyšší společnosti. Občas zbytečně dlouhé, ale i tak dobré. ()
Dobře zpracovaný, dobře obsazený a dobře zahraný snímek v hlavní roli s Reese Witherspoon. Docela zajímavý film, u kterého se divák nenudí. Hodnocení by tu mohlo být celkově trochu vyšší, dle mého si totiž film zaslouží víc. 80% ()
(Ne)veselá sonda do prohnilé společnosti. To vše pod rouškou jakési bláznivé romantické komedie, která ovšem trpí přílišnou délkou a zbytečným množstvím postav (což je ovšem pochopitelné, když původní novela měla podtitul Příběh bez hrdiny, avšak zde možná autor odkazoval na protagonistky Becky a Amelii, hrdinKy). Pokud ovšem tohle všechno překousnete, dostane se vám zajímavého příběhu plného korupce, podvodníků a klepů a bůhví, čeho ještě. Poměrně zdařilá adaptace, jen škoda kvapného konce, Becky v knížce měla v rukávu ještě jeden podvodnický trik, tentokráte na Jose v Indii. Absence jakékoliv památné scény či dialogu bohužel zřejmě dokazuje, že tento film nebyl příliš pamětihodný. Srovnání s Barry Lyndonem si doplním co nevidět (ideálně již dnes). ()
Uvažovala jsem i nad 3*, ale to bylo asi po hodině trvání filmu. Jenže pak se to táhlo a táhlo, až se to dokázalo dotáhnout dokonce dál než na dvě hodiny a to tomuto snímku rozhodně nepřidalo. A když jsem si navíc ke konci uvědomila, že se mi ta hudba prostě nelíbí, nemohlo být pochyb o mém podprůměrném hodnocení. Ano, Reese a Romola sice byly skvělé a na jejich manžílky byl příjemný pohled, ale to bylo asi tak všechno. Až na pár silnějších scén mě příběh vyloženě nudil a celé mi to přišlo takové neuspořádané. Bylo tam dost podstatných věcí, které se staly mimo dosah kamery (jen se o nich mluvilo), a také tam bylo hodně záběrů, které bych bez problémů dokázala vyškrtnout. Závěr se mi sice líbil opravdu dost, ale na mém hodnocení to nejspíš nic moc nezmění. ()
Film natočen podle románové předlohy Williama M.Thakeraye. Jedná se o klasický světový román - pohled na anglickou společnost na počátku 19.století,kdy se společnost dělila na ty, co mají peníze a šlechtické tituly a pak na ty druhé. Neříkám, že by film nebyl zajímavý (mě kostýmové filmy baví), ale chvílemi mě nudil. Přemýšlela jsem proč tomu tak je, když jsou tam příjemní herci, krásné ženy, zámky a krása vůbec. A víte proč ? Málo dialogů, plytký scénář. Pořád se sice mluvilo, ale v podstatě o ničem. Dokonce jsem si některé související věci musela domýšlet nebo dokonce hádat (na př.příbuzenské poměry v rodině). To mě při zážitku u filmu ruší a dost mi to vadí. Chápu, že těžko může film do slova a do písmene kopírovat knihu, ale přece jen se měla scénaristka více držet již vymyšlených dialogů světoznámého klasika. ()
Trend převáděný literární klasiky do filmové podoby je poměrně tradiční, v posledních letech opět nabývá na významu, ale co se o rok později podařilo snímku "Pýcha a předsudek", tomu se "Jarmark marnosti" tak úplně nepřiblížil. Dobové zachycení dobré, ale příběh zase není z těch, které by člověka naprosto vtáhly. Nemám rád Reese a tady mě nijak nepřesvědčila, že by byla jakkoli výjimečnou herečkou. V dohledné době se chystám podruhé na "Barryho Lyndona", také adaptaci Thackerayho a vím, že z ní budu mít lepší pocity, i když se jedná o snímek o hodinu delší. ()
Velmi rozporuplný film... Dobré vyobrazení tehdejší společnosti... Postava Reese Whiterspoonové působí smíšenými dojmy, že jde o milou, hodnou, brzy osiřelou dívku, která se jen snaží najít své místo ve společnosti. Jenže při tomhle hledání se nezalekne a neštítí ničeho... Nevíte, jestli s ní sympatizovat, nebo ji zatracovat.. Moc hezká holka, která se snaží "zbalit" nehezkého, Indií uchváceného bratra své nejlepší kamarádky... Nakonec si tajně vezme syna jednoho svého zaměstnavatele.. v propletených vzatzích se člověk snadno ztrácí... Herci - rodičové si jsou navíc docela podobní... Každopádně tenhle film stojí za shlédnutí... Z očekávaného happyendu se vyklube naprosto jiný... ()
Docela hezké... 1) Vtipné dialogy mě vedou k tomu, že bych si snad ten Thackerayův román z roku 1848 měl konečně přečíst. 2) Hrají: krásný 27letý Jonathan Rhys-Meyers (George Osborne), 40letý James Purefoy (Rawdon Crawley), 37letý Rhys Ifans (William Dobbin), 19letý Tom Sturridge (mladý Georgy Osborne). ()
Ve své první polovině má snímek šťávu a spád, jenže s postupem minut se zpomaluje a ztrácí dech. Stopáž je příliš dlouhá, přesto je řada důležitých momentů pouze útržkovitá a jiné, zbytečné pasáže mají zase příliš mnoho prostoru, psychologie postav moc černobílá. Reese Witherspoon není v hlavní roli špatná, ale na tenhle film se „Pravá blondýnka“ moc nehodí, není příliš výrazná. Nejlepší z herců je Gabriel Byrne, bohužel má málo prostoru. ()