Jistě, pane premiére

Politická deziluze n.2, tentokrát s trochu hořčí příchutí. Jim Hacker už nad sebou nemá velkého premiéra a moc v jeho rukou představuje prostředek jak zamést nepohodlné věci pod koberec či si přihrát polívčičku u voličů. Proto mu ta malá vítezství nad sirem Applebym nepřeji tak od srdce, jako tomu bylo v dobách pouhého ministrování. Naštěstí je tu stále Bernard, jehož výklady politického časování nepravidelných sloves jsou nádherně trefné, a sir Humhprey, který stále skvěle vládne jazykem. Vysoká škola politické rétoriky k nezaplacení. (15.05.2014)

K někomu byli scénáristé štědří (zejména Jim Hacker několikrát přelstí Sira Humphreyho), ke zbytku ústřední trojice už tolik ne - jak jsem psal, Humphrey postrádá dokonalé machinační schopnosti, za což taky může představení mírně Mary Sue protipólu (on byl však Marty Stu, takže je to jen fér). Bernard si uchoval hlášky, většinou však místo trefné pointy vypadá jako osoba na autistickém spektru, co bere vše doslova. Annie také ubylo. Velké štěstí, že ale na satiře nebylo ubráno a divák často prozkoumá i zákoutí ministerstev, na které v Ano, pane ministře nezbyl čas. Místo variability humorných situací z předchozích sérií jsou tu tak 3, které v obměnách probíhají dokola - již zmíněné Bernardovy doslovné výklady nebo například jazykolamy hodné Princezny Caroline z Bojacka Horsemana. (02.03.2019)

V tomto prípade sa podarilo takmer nemožné, pokračovanie je na úrovni prvej série a podľa môjho skromného názoru ešte o chlp lepšie. Politická byrokracia, zákulisné podlé ťahy a presadzovanie politiky pre politiku a nie pre ľudí podané s patričným nadhľadom a obrovskou dávkou nezameniteľného anglického humoru. (05.09.2007)

I když o několik let starší a už v kanceláři předsedy vlády, jsou pořád všichni tři hlavní hrdinové ve skvělé formě. Sir Humphrey se stále snaží svou "kreativní netečností" zajistit přetrvání toho, co udělalo Británii Británií, Jim Hacker i přes získané politické zkušenosti stále nedokáže prosadit svůj Velký plán a Bernard? Opět blábolí. Koneckonců, je to jeho práce... Zkrátka opět perla mezi sitcomy, kterou už třeba jen kvůli epizodě Klíč rozhodně stojí za to vidět. (04.01.2012)

Tak už to bývá, že nejneschopnější (tj. nejméně nebezpeční) bývají povýšeni. Potkalo to i ministra Hackera a jeho tajemníka s formulářovým fetišismem sira Humprhreyho. Druhá série je už mnohem nabroušenější a není divu. Pravicové krutovládě Margaret Thatcherové se podařilo postupně téměř vymýtit audiovizuální kulturu a scénárista si z její hlavy udělal terč. Dobře jí tak, babě. ;-) 90 % (02.12.2003)