Dokud jsi se mnou

Nevěřím v křesťanského Boha, asi proto mě vyprávěný příběh zrovna moc neoslovil. Kdo ví, třeba bych byla nadšená, kdybych měla víru. V průběhu filmu jsem sice párkrát slzu uronila, ale troufám si říct, že existují podstatně kvalitnější a méně kýčovité snímky o umírání na rakovinu, než je tento, což v hodnocení prostě musím zohlednit. Naproti tomu všudypřítomná hudba s náboženskou tematikou se mi docela zamlouvala. Tvorbu Jeremyho Campa jsem doteď vůbec neznala, ale klidně bych si od něj něco dalšího poslechla. (60%) (29.06.2022)

Začalo sa to pekne, no netrvalo dlho a záujem ma nejako opustil. Nie že by boli herci nesympatickí a nebola medzi nimi cítiť chémia, ale priebeh ich vzťahu mi prišiel príliš uponáhľaný a nevzbudzoval vo mne žiadne pocity. Veľmi významný mi neprišiel ani samotný príbeh tých dvoch ľudí, rovnako ako ani jeho filmové spracovanie. Ku koncu mi začalo trošku prekážať zapojenie viery, nádeje a Boha do takmer každej scény a dialógu, pričom za celý čas vo filme nebol snáď ani jeden silný emocionálny moment. Nakoniec jediné čo môžem oceniť je hudba, ktorá hlavných hrdinov spojuje viac než samotná viera a taktiež sa príjemne počúva, aj napriek tej gýčovosti. Potenciál tu určite bol, no vo výsledku sa jedná len o jeden z ďalších obyčajných romantických-dramatických filmov z prostredia mladých ľudí, do ktorých životov zasiahne smrteľná choroba. (07.05.2020)

Co dvě minuty jsem film musela zastavovat, abych rozdýchala ten nebetyčně trapný patos. Dlouho jsem neviděla takhle neskutečně špatný kýč. Nechápu dokonce ani to, jak tady všichni vychvalují tu ukňouranou hudbu. Přitom mi nevadí (dobře napsané) klišovité romanťárny, ale tohle se fakt nedalo. Z té ... věci sálá, jak se snaží ždímat z lidí slzy a vůbec se jí to nedaří. Nemůžu uvěřit, že se na to někdo vydrží dívat bez cynického ušklíbání a nebo ho to dokonce rozbrečí. Moji averzi vůči vnucování víry skrze srdceryvné příběhy to ještě prohloubilo. A to jsem se fakt úpěnlivě snažila o opak - tedy o jakési pochopení. Well. Žel Bohu neúspěšně. (06.06.2020)

Britt Robertson sa stáva celkom zárukou, že na obrazovkách uvidíme film, ktorý je tak príjemne romantický, miestami vtipný a nie zbytočne presladený. Spomeniem len filmy ako The First Time, Najdlhšia jazda, ale aj Psia duša. Toto je skutočný príbeh chlapca, kresťanskej hudobnej hviezdy Jeremy Campa, a tak mnohým určite progresívne naskočia varovné svetlá a budú sekať podhodnotenia, len aby ukázali, aki sú cool antipánbičkári. Ale mýlia sa. Film je nielen o viere (aj to zväčša až vo finálnej fáze filmu), ale aj o hľadaní nádeje, o ceste ako sa vysporiadať s nástrahami života, že všetko sa dá prekonať, že sa netreba poddať. Chémia medzi hlavným párom tu bola evidentná, bodaj by aj nie, keď tí dvaja spolu randia aj v skutočnosti. Skutočný príbeh o láske,ktorý z mnohých vyžmýka slzy, ale myslím, že nie umelo ani prvoplánovo. Kto nepozná príbeh vopred, tak toho to môže aj zasiahnuť. Takže vraj "ždímačka"? Áno, ale uveriteľná. Podľa mňa je to silná osobná výpoveď. (04.04.2020)

K tomuto filmu se raději nebudu vyjadřovat, protože v tomto případě nedokážu komentář očistit od zcela subjektivních dojmů, které zde přidávat nechci. Můžu jen říct, že je to další z řady filmu o lásce a smrtelné nemoci, který na křesťanské filmy končí trochu netradičně. A hodnocení je o filmu, nikoli o skutečném Jeremym, kterého neznám. TIPseznam dalších křesťanských filmů. (19.04.2020)