Tmavomodrý svět

Původně jsem chtěl napsat dlouhý předlouhý komentář k tomuto filmu. Chtěl jsem psát o tom, jak dobře byli natočeny letecké souboje, že byla radost koukat se na herectví Oldřicha Kaisera. Chtěl jsem psát o tom jak se Ondra Vetchý pro roli Franty Slámy doslova narodil, že Jaroslav Ježek zřejmě skládal hudbu pro tento film aniž by to věděl. Chtěl jsem napsat o své lítosti, že bylo ve filmu věnováno tolik prostoru milostnému románu a naopak o svém nadšení z toho, že bylo ve filmu ukázáno co se těmto lidem stalo ve své zemi, kterou oni tak milovali a nikdy milovat nepřestali. Chtěl jsem psát o zločinech na těchto lidech ze strany komunistů. /Jak může někdo po skončení tohoto filmu být hrdý na to, že si říká komunista já nikdy nepochopím.... nikdy ! / Pak mě ovšem napadlo že se o svůj prostor podělím s někým o kom ten film je, s někým koho si velmi vážím a koho obdivuji. Mluvím o generálovi Františku Fajtlovi. Zde je komentář Františka Fajtla k tomuto filmu: "Mě se líbil velice, protože nejenže ukázal věrně tvrdé boje stíhačů Royal Air Force, ale podal i obrázek nádherného přátelství mezi letci. Ten film je velkou satisfakcí pro nás, kdo jsme byli po válce pronásledovaní." (09.05.2007)

Tmavomodrý svět byl snímek, který stál Jana Svěráka hodně sil, dá se říci, že kvůli němu obětoval nabídky ze zámoří, které přišly po zisku Oscara, a tohle drama se mělo stát výkladní skříní jeho tvorby. Dlouho se mi ten film vyhýbal a nebo já jemu, protože jsem tak nějak instinktivně tušil, že to nebude můj šálek čaje. Dnes můžu říct, že výkladní skříní Svěrákovy tvorby opravdu zůstává Obecná škola, případně pěkně emočně nazdobený Kolja, ale Tmavomodrý svět na to, kolik energie a úsilí do něj režisér vložil a jak nákladný projekt to byl, se dá považovat spíš za neúspěch. Nikoliv katastrofu, protože na to je Svěrák příliš zkušený a kvalitní tvůrce a na jeho projektu se podílelo tolik dobrých herců, že není možné označit Tmavomodrý svět za nějaký omyl. Mám ale pocit, že tady se přisypávají hvězdičky do jisté míry za téma a z pocitu povinnosti než za skutečné emoce, které film vyvolává. Svěrák kdysi prohlásil, že k určitým žánrům nemá předpoklady, nikdy by třeba nedokázal natočit horor, jakkoliv kvalitní scénář by měl k dispozici, a proto se nemůže nikdy stát režisérem točícím na objednávku. Bohužel k těm žánrům, ke kterým nemá vztah, může klidně přiřadit i válečný film. Mnohem spíš než válečný snímek je totiž Tmavomodrý svět milostný příběh zasazený do kulis 2. světové války. Bojové scény mě míjely a pokud bych měl srovnávat s žánrovými souputníky, pak Nebeští jezdci nebo Memphiská kráska nechávají Tmavomodrý svět daleko za sebou. Nefunguje to prostě tak, jak by mělo. Celkový dojem: 60 %. (24.05.2015)

Škoda, že Zdeněk Svěrák nedokázal napsat přirozeně a věrohodně působící milenecký trojúhelník. Tmavomodrý svět obstává ve všech aspektech, kromě milostné linie... Což je problém, protože o ní se vyznění filmu do značné míry opírá. Oč problematičtěji vyznívá vztah mužů k ženám, o to lépe vyznívají vzájemné kamarádské svazky, které starý pan Svěrák prostě "má v ruce". Výborné jsou i prolínačky z anglických bojišť do komunistického lapáku, které vytvářejí velice hořký a sarkastický nádech snímku. Možná byl "Tmavomodrý svět" až příliš ambiciózní projekt... I když i přes všechna negativa je to stále výborný film. (24.04.2004)

Utahování v čelistech sentimentálního Svěráku není nijak výrazné, smutné vsuvky z žaláře odhalují tu bezmoc, když najednou čelíte nepřátelům z vlastních řad a pijanista Olda Kaiser se vedle nepříliš přesvědčivé dvojice Hádek, Vetchý překonává, nicméně je docela škoda, že milostný trojúhelník zasazený doprostřed chlapského kamarádství a soubojů o nebe nad Evropou působí tak nevěrohodně a nuceně. Nemusí ani na vás mířit Browning Spitfiru, abyste odpřísáhli, že se Prcek s Wellingtonem drží ve vyšší letové hladině.. (09.05.2019)

„Co říkal?" - "Neco vo opicích.“ Jan Svěrák mal po trháku Kolja ťažký život. Že mal príbeh starého muža a ruského chlapčeka komerčný úspech, to by neprekážalo. Naopak. Lenže ten film mal niečo horšie – Oscara za najlepší neanglicky hovorený film. Pred Janom sa zrazu otvorili desiatky dvier a to ako doma, tak v zahraničí. Mohol režírovať Pravidlá muštárne alebo Čokoládu... ale všetky ponuky odmietol a zahrabal sa doma. Mohol robiť všetko, ale nakoniec nerobil nič. Až päť (!) rokov po Koljovi nakrútil nový film, Tmavomodrý svet. Pôvodne chcel robiť film komplet v angličtine, ale urobil ústupok a nakrútil klasický český film, ale s výrazným medzinárodným pozadím (scenár s presahom o univerzálnej vojenskej téme, masívna koprodukcia). V kaste sa mu okrem renomovaných českých hercov objavilo aj pár zahraničných. Čo o to, Dr. Clemens z Votrelca 3 je fajn, ale tváriť sa, že je to medzinárodná hviezda je proste troška trápne. Skutočný herecký koncert tu obstaráva snáď len Oldřich Kaiser. Svěrák sa snaží hrať na zahraničné veľkoprodukcie, ale s nedostatočným rozpočtom bol nakoniec rád, že dokázal dať dokopy aspoň nálet na vlak - scénu vyzerajúcu dobre, ale ak je TOTO najveľkolepejšia scéna vášho filmu, je to úsmevné. Zaujímavé je, že približne v rovnakom čase Michael Bay nakrútil relatívne podobný Pearl Harbor a Svěrák svojho času naznačoval, že práce na Bayovom veľkofilme sa začali až po tom, čo v Touchstone Pictures čítali Svěrákov scenár. Na Tmavomodrom svete sa relatívne negatívne podpísali aj ďalšie veci. Napr. to, že bol pod obrovským tlakom samého seba (dokážem sa dôstojne vyrovnať Koljovi?) i otca (po Koljovi sa medzi nimi začali rodiť problémy, ktoré vyvrcholili takmer umeleckým rozchodom, zaceliacim sa až VRATNÝMI FĽAŠAMI). Nakoniec bol ale Tmavomodrý svet pomerne úspechom a mne sa páčil už v kine. Je vážny, smutný, dospelý, kvalitne nakrútený a dobre obsadený. Svěrákovi sa nás na konci darí úspešne dojímať (dvojzmyselný rozhovor o cestách). Každopádne, moja šálka kávy to nie je. Kino Považan 2001 (01.01.2005)