Režie:
James WhaleKamera:
John J. MescallHudba:
Franz WaxmanHrají:
Boris Karloff, Colin Clive, Valerie Hobson, Ernest Thesiger, Elsa Lanchester, Douglas Walton, Gavin Gordon, Una O'Connor, E.E. Clive, O.P. Heggie, Dwight Frye (více)Obsahy(1)
Jeden z nejpopulárnějších hororových filmů všech dob. Filmová klasika. V divácky oblíbeném a kritiky ceněném pokračování Frankensteina opět zazářil Boris Karloff v roli nešťastného monstra, které tentokrát zatouží po partnerce. Colin Clive se vrací jako přehnaně ambiciózní Dr. Frankenstein, aby svému dítěti vytvořil podobně prokletou nevěstu (Elsa Lanchesterová). Režisér původního Frankensteina, James Whale, tímto snímkem završil svou skvělou kariéru. Frankensteinova nevěsta je film, jež potěší nejen fanoušky hororu, nýbrž všechny filmové labužníky. Pokračovanie filmu FRANKENSTEIN (1931), nasledované filmom SON OF FRANKENSTEIN (1939). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (132)
Přestože Frankensteinova nevěsta je přímým pokračováním původního Frankensteina, rozhodně se nesnaží pouze pokračovat v zajetých kolejích, ale přichází s mnohými změnami. Nemyslím tím značné množství křiku zprostředkované z velké části Unou O'Connor, která je známá svou rolí hostinské z Neviditelného muže, která sestávala především z otravného ječení. Změna je vidět především v zaměření na vývoj monstra. Zatímco v originálním Frankensteinovi je velká část filmu přípravám na oživení monstra, zde dostává Boris Karloff mnohem větši prostor nejen časově, ale i herecky. Můžeme tam sledovat příběh připomínající první roky trochu přerostlého batolete. Kromě toho se dočkáme i hudebního doprovodu, který dostal na starost tehdy ještě nepříliš známý Franz Waxman. ()
Geniální Whaleova filmová adaptace Frankensteina pokračuje snímkem, jejž oslabuje jen křečovitý rámec, byť i on – tím, jak vyzdvihuje jako vypravěčku ženu – Mary Shelleyovou – má svůj význam. Jinak jde o podobně důmyslně subversivní dílo: souběžně váží nezodpovědnost a virilita civilizační technologické expanze, bezohledného sebeprosazení na úkor rovnováhy životního prostředí a mezilidských a mezidruhových vztahů a kritizuje předpojatost vůči jinakému. Výstižné napětí mezi jekotem lidských monster a němotou znetvořené bytosti skvěle znázorňuje odlišnost obecně přijatých návyků s bytostnou potřebou každého z nás – po uznání naší jedinečnosti, růstu a rozmnožení. Ironické finále je polibkem smrti technické kultuře, substantivizovanému jazyku založenému na pojmech a kultuře zabydlené v zátiší. ()
Musím říct, že začátek mě až neuvěřitelně nudil. Měl jsem chuť film vypnout. Podle mého názoru tento film ve své první části balancuje na hranici filmu a komedie a to dosti nevhodně- Malé človíčky vězněné ve sklenicích považuji za dost nevkusné a nevhodné pro horor. Tento prvek úplně rozbil zmýšlenou ponurou atmosféru. Ale poté se film tak nějak rozjel, a na prostředek se dá již v pohodě dívat. A vrcholem je konec. Samotný experiment, při kterém je oživována Frankensteinova nevěsta je natočen doslova bravurně. Úhly záběrů kamer a dynamické prostřihy působí velmi svěže a tuto pasáž považuji za nadčasovou a za geniální. Za ten konec to stojí, alespoň pro filmové fandy. ()
První díl Frankenstein jsem viděl asi před rokem, takže nejsem schopen posoudit, zda opravdu tento film předčil svůj prequel, ale pravdou je, že se více než jeho předchůdce blíží knižní předloze - monstrum mluví, setkání se slepcem, vytvoření nevěsty pro monstrum atd. Taky bych ocenil hodně elegantní a důvěryhodné navázání na Frankensteina z roku 1931. Člověk prostě rád věří, že tak se to doopravdy mohlo stát. Toho už se u dalších pokračování nedočkáte. ()
Druhý díl Nemocnice Frankenstein Hope a strašidelná pohádka pro (tehdejší) dospělé - s fatálním morálním ponaučením, dodnes plně naléhavým - kdo nevěří, na TLC to běží, i novodobí Frankensteinové koketují s výrobou poloumělých bytostí, ve snaze ošálit stáří a možná přelstít i smrt... Na svůj věk nenásilně zhlédnutelné, slušně zahrané a jak bývalo dobrým zvykem - parádně nasvícené :-). Viděno v rámci Season Challenge Tour, týden s oblíbenými filmy POMA... čímž u mě po druhém snímku v pořadí získává nálepku jakési monsterplačky:-), nic proti ničemu, přirozeně. ()
Galerie (126)
Zajímavosti (54)
- V té samé scéně je Henrymu ukázána i malá mořská víla. Tu ztvárnila Josephine McKim členka amerického zlatého olympijského týmu v ženské plavecké štafetě volným stylem na 400 metrů z roku 1928 (DaViD´82)
- Elsa Lanchester, ve scéně "zrození" své postavy byla zafačována tak těsně a důkladně, že nejen že nemohla chodit (a musela tedy být přenášena štábem) či vidět, ale ani takřka dýchat. (DaViD´82)
- Anachronismus: Ve snímku se objevují moderní vynálezy, jako např. telefon. James Whale vysvětlil, že se jeho film odehrává v "alternativním vesmíru", a proto se zde volně promíchávají technologie, účesy (atd.) 19. a 20. století. Tento argument vysvětluje mnoho anachronismů, ale nefunguje pro vysvětlení anachronismu mezi moderními vynálezy a prologem. Scéna prologu se neodehrává v alternativním vesmíru, protože ukazuje skutečné postavy. Z dialogu mezi Mary Shelley a Lordem Byronem se dozvídáme, že následující události zobrazené ve filmu pocházejí z hlavy Mary Shelley. Příběh proto ukazuje vynálezy, které za jejího života ještě neexistovaly. Např. první telefony se začaly objevovat až v 70. letech 19. století, ale Mary Shelley zemřela v roce 1851. (liquido26)
Reklama