Prostřeno!

Ačkoli nejsem zásadně pravidelný divák, několik okamžiků této buranské stupidity mi neuniklo, takže jsem se uvolil celému světu sdělit svůj názor na tento výkal psa baskervillského. Za prvé, já si vážím jídla a to prosím i neodborně uvařeného, tudíž bych si nedovolil křivit xicht nad talířem. To, jak hodnotí někteří trapní ledvinokamenní paskřivci, se přesně trefilo do vkusu dnešní hnusné rozežrané a jídlem plýtvající doby/světadílu. Pakliže v dnešní době existují místa, kde skutečně lidé nemají co jíst, u nás se ohrnuje nos. A já trpím averzí ku všem, kteří mají hubu plnou "Mě to nechutná!, Ta rýže je převařená, sejra málo uleželej, chleba nedopečenej", atd. Že si prolezou barák skrz naskrz jako červotoči proužkovaní záchodovou mísu nevyjímaje, to je taky gól. Vyvolení hadr. A k tomu komentář Bouškové a Vydry a je vymalováno, páchnoucí konzumní průjem teče, jen to mlaská...Ovšem za díl s Kazmou pět hvězd! (07.10.2011)

Kvanta lidičků se na čtyřicet minut denně mění na gurmety a kulinářsky geniální gastroznalce... nebo si to alespoň myslí. Reality záležitosti tvořej lidi, takže záleží na tom, jaká sebranka se u stolu sejde - dokud se dohaduje banda pokorných maminek o tom, že stehno chtělo dopéct a brambory přihřát, zábava padá někam za sporák, ovšem s příchodem přechytralých taktizátorů, sociálních dinosaurů a konfliktních pitomců sledovatelnost strmě stoupá až ke čtyřem hvězdičkám! Včetně krásné satisfakce pokaždé, kdy idiot dostane po čuni. Teda málo bodů. Konflikty divadýlka s upřímností tu místy nabývají epických rozměrů a je hezký vidět, že i tahle pochybná zábava o lidech a jejich kvalitách dost vypovídá - o ničem jiným to není a nikdy nebude. Na vaření kadí pes. (26.11.2015)

TV-pořad (Soutěž / Reality show). Abych řekl upřímně, je stupidní a režijně nalajnovaná soutěž, ale této soutěže se zúčastnil můj švagr Ondřej Kunst a odvysílání jeho epizody už to pro mě není tak podprůměrná záležitost. | Průměr všech zhlédnutých (odvysílaných) epizod: 45% (2*) | (21.10.2013)

Svatá svačino takto rozprostřená! Tak toto je doslova sračka oslova a do mísy prosráno! . . . A Ivánku, kamaráde, stálo ti TO za to? °-/ - - - P.S. A teď si jdu uklohnit nějakou tu soběsamou šlichtu... - - - P.P.S. Post blitkem: No a ta víajpížumpa? No chápu, že proti lidodemo žádnej dyšputát, ale ty >elity< - no těm bych rovnou nakadil do úst... °-(.. - - - - - (Na primeroidní trdlovizi sledován záměrně! celý jeden brněnský týden s dvěma vcelku normálními chlápky a třemi zrůdami /zjevně/ ženského pohlaví, kdy se až člověku chvílemi otvíral pověstný nožík v kapse, co že se to všechno odehrává v podělaných dámských myslích nízkého iq, zato však vysokého sebevědomí minutových celebřití... . . . Průběžně pak /...před i po.../ občas jen nahlédnuto nahodile pro potvrzení teze, že lezou hovna po železe, hodnocení po brněnských srairée 24.1.2011 otráveně mnohé, komentář zde s malým odstupem /promiň, ale prostě jsem Ti to Ivane musel říct.../ jako stotřicátýšestý - 9.2.2011) (09.02.2011)

Stopadesátikilová paní Jana stojí ve své maloměstské kuchyni 1,2 x 1 m a slzy hořkosti stékají přes její masitý podbradek a smutně kanou do základu pro svíčkovou. A ani se jí nedivím, když jí slečna Ivetka, odpudivá to blondýna, jejíž bystrost osciluje někde mezi závodní uklízečkou a jeřábnicí z Nové huti, před chvíli řekla, že hovězí vývar s játrovými knedlíčky, se kterým se srala nejmíň dvě hodiny, chutnal jako odvar z fuseklí a navíc byl studený. "Svině jedna!", procedí mezi vzlyky paní Jana a mohutně potáhne nosem, aby byl ten chrchel, jenž jemně dochutí Ivetčin hlavní chod, řádně žlutý a viskózní. Mezitím ostatní bez zardění důkladně prolézají její malometrážní 2+1 a obdivují všechny ty panenky s porcelánovými hlavami, troubící jeleny, fotky kočiček na stěnách a socialistické tapety, které pamatují generála Svobodu. "Má to moc hezký, Janička", rozplývá se prudce neheterosexuální pan Mirek, "ale na můj vkus je tu trochu málo růžové". Stoletý Václav má dilema, jestli se soustředit na zásuvku s hostitelčiným jumbo spodním prádlem nebo na udržení moči a stolice. Pubertální Miloš s nagelovanými vlasy se žoviálně, s rukama v kapsách houpe na patách, žvýká orbitku a předstírá naprostou lhostejnost dokonce i k prošlapanému, sytě červenému koberci se zašlými fleky kočičí moči. Je totiž děsně kúl, tak ať je to v televizi znát! Jen sem tam mrkne po Ivetě, která mu svýma šilhavýma očima vysílá jasný signál s nadějí na zásun. To taková paní Milena, kníratý babochlap neurčitého věku, otevřeně nad rozkošným hnízdečkem paní Jany ohrnuje nos a je jí líto, že kamery ještě nepřenášejí pachy. "Jak může někdo bydlet v takovém bordelu", pronáší zhnuseně, jakoby mimochodem mrkne do kamery a utírá si do svých prověšených Solexek od Vietnamců prst, kterým před chvíli rozmazala tunu prachu na stropě mahagonového sekretáře s růžovým porcelánem. "Doufám, že budeme mít aspoň čisté talíře!!". Mezitím pan Václav zahuhňá cosi o prdeli a vydá se do umakartového jádra pátrat po toaletě. Mirek se zatím mazlí s každým žužu růžovým hrníčkem s květinovými vzory a zasněně vzdychá. Jen Miloš s výrazem "vyližte mi prdel" pořád stojí na místě, nicméně začíná se trochu nudit, což se projevuje narůstající frekvencí žvýkání. Naštěstí se již z kuchyně ozve chraplavý baryton paní Jany, oznamující, že je Prostřeno, a tak ta šestice krásných, milých a vkusných lidí, jejichž inteligenční kvocient dá v součinu nádherné, dvojciferné číslo, ten dokonalý vzorek národa, může zasednout k extrémně malému stolu a pochlebovat paní Janě, jak se jí to náramně povedlo, aby pak mohli o samotě do kamery nepokrytecky prohlásit, že se to nedalo žrát, protože ta kráva neví, že se do svíčkové dává dešanel. Ještěže tu v pozadí máme Vydru a to jeho krpaté monstrum, kteří svými třeskutě vtipnými bonbonmoty dokáží odtáhnout divákovu pozornost od tohohle matrýria a přinutí jej myslet jen na zvracení. A já si příště raději zase otevřu žumpu a budu čtyřicet minut zírat na to, jak v ní plavou hovna! (23.12.2011)