Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti

Číst si všechny nerdovské teorie a rozborky toho, kam až Snyderova vize sahá, je sice fajn, mnohé to ujasňuje a dává možnost těšit se na DC verzi, na druhou stranu to servíruje fakt, že na běžného diváka to dost kašle, protože pokud nenajedete na geekovskou vlnu, ty postavy bez pořádných motivací vás za 2,5 hodiny nakonec utlučou. Digitální finále nebolí, jalový vztah k (ne)vlastním maminkám už jo. PS: Zimmer vrže nejnudnější tóny za posledních 15 let. PPS: V Ultimate verzi oceňuji především 20 vteřin Jeny Malone, která paradoxně dodá smysluplnější rozměr Lois Laneové. Zbytek jsou spíše nenápadné divácké směrovky k ujasnění motivací, ale epičtější nářez se nekoná. Jenom rozmáchlejší komiksovka, která chce udávat dospělejší tón nolanovskou pochmurností, ale až příliš se zahlcuje zbytečným vizuálním obžerstvím a ochuzuje o nadhled. (31.03.2016)

Mno, Zack to sfouknul zhruba podle očekávání, ale paradoxně mě to zase tolik netrápilo. Jsou to prostě (o třídu horší) Avengers 2 od DC, tedy složitá a temná podívaná bez začátku a konce, v níž se především plní geekovské sny. Řadovým divákům z toho půjde hlava kolem a asi se budou divit, kdy propásli 6 předcházejících filmů (ha, je akorát jeden!). Fandové si ale s klidem domyslí historii Batmana i Wonder Woman, zajásají nad veškerým budováním Justice League a budou se pravidelně radovat z toho, že Snyder prsknul na plátno tolik ikonických momentů z comicsů. Že všechno kolem často skřípe? To bez debat a Warneři z toho musejí být na prášky, tímhle přízeň mainstreamu vážně nezískají. Já jsem ale dostal nečekaně svižnou přehlídku komiksového blbnutí, jejíž přerod z civilního napínáku (úvod má Zack opět skvělý) v tradiční digifest vnímám smířlivěji, než bych čekal. Holt je to další totální geekařina. DCčkový nádech "Bohové a monstra" ale konečně dorazil v plné síle, takže se opatrně těším na nášup. (24.03.2016)

Takové počítání zvládne i druhák. Sečtení dvou komiksových ikon znamená v producentské mašinérii jednoduché počty. Pojďme to zkusit, ať to stojí, co to bolí. První hodinku jsem si to docela užíval a hlavně dával díky hercům a tvůrčí snaze pozor. Gradování konfliktu mezi Clarkem Kentem a Brucem Waynem je nicméně spíš vzdálené a chtěné, ale na plátno se ho moc nedostalo, oddalování fyzické konfrontace neporozumíme, počínání některých důležitých postav není moc pochopitelné, režijní styl moc nestrhne, se scénáristickou vatou si Zack Snyder nedokázal poradit. Prostě za sebou jen někdo skládal scény, které nejsou nijak zajímavé. Párkrát se ušklíbneme, párkrát nelichotivě usmějeme, ale vesměs doklopýtáme do finále bez výrazných ztrát kytiček. Jenže já coby divák, který se klidně mohl očekáváním vrátit do mládežnických let, si to prakticky neužil. Bylo toho hodně a stejně tak nic. Příliš dlouhé, příliš bez emocí, příliš digitální. (21.05.2016)

Pukancova zábava, ktorá sa kvalitatívne ani omylom nepriblížila predošlým, samostatným častiam o oboch "hrdinoch". Verím, že je náročné spracovať scenár v ktorom budú hrať prím "obaja-dvaja" kohúti na jednom smetisku, no tak či onak, počiatočná pointa príbehu symbolicky pripomínajúca súboj Obamu s Putinom o zvyšok sveta, nič prevratné nepriniesla. Nemôžem povedať že ma Batman Vs Superman vyslovene nebavil, no po solídnom našliapnutí samostatných príbehov v mnohopočetných sériách som od spoločného projektu očakával omnoho viac. Záver ktorý bol pre moje oči čistým gýčom radšej nebudem ani bližšie komentovať. Najmä vďaka nemu šupnem bez výčitiek čistú dvoječku, lebo už chýbal len kpt. America, Hancock a Godzilla, a mohli sme byť svedkami zrodu novej ligy nevýnimočne výnimočných. Keď tento snímok porovnám s tohtoročným Deadpool-om, toto je čistá šľapajda do blata v bielych mokasínach. (02.05.2016)

V zásadě vše co platilo o „jedničce" platí bezezbytku i tentokrát, akorát je to díky množství postav a nakousnutých linií chaotičtější a znatelně méně sevřené. Hlavním poznávacím znakem jsou tedy ruku v ruce jdoucí rozporuplnost s rozpolceností, kdy na patnáct minut stopáže připadá pět minut nadšení (některé výkony, dějové linie, konkrétní scény), pět minut postranních pohledů na hodinky (množství balastu kolem zdlouhavého budování fikčního světa, které není zúročeno, do dění násilně cpané linie s eskapádami Lois či překombinovaně tupé fáze Luthorova plánu) a pět minut zoufalého mlácení hlavou o sedačku (přestřelená nabubřelá pompéznost, snové pasáže Clarka i Bruce, Eisenbergovo dětinské přehrávání, nepřehledná akce vrcholící během půlhodinového digibordelového „už zase padají mrakodrapy" nezáživného finále, neexistující tenze mezi ústředním duem a především "Marta!"). A to se celý snímek skládá z deseti po sobě jdoucích takovýchto čtvrthodinek. Nejlépe se to dá ilustrovat na Affleckovi/Batmanovi. Role životem unaveného stárnoucího Bruce mu sedne výtečně, ale scénář z něj dělá zapšklou naivní loutku ve hře inteligentnějších. Jako Batman je také vynikající, ale je zbytečný, jelikož během finálního zúčtování jen uskakuje před padajícími baráky, zatímco se super(muži/ženy/mutanti) bitkují. A tak je to tu se vším; dobré úmysly a nápady, jejichž realizace mnohdy značně skřípe a to místy až na hranu nechtěné sebeparodie. Ultimate edition sestřih je pak uhlazenější, navzdory délce pocitově lépe plynoucí, ale nic moc z toho. Ano, úvodním dvěma hodinám to prospívá, motivace Clarka i Bruce jsou propracovanější, Lois má rázem co dělat, celé to lépe představuje Snyderovu pochmurnou vizi. Ovšem k čemu to, když funkční pnutí je stejně posláno k ledu v závěrečné třetině (což je stále hodina stopáže) během "CGI se monstr bitkujeme", které je echt debilní jako nezáživné. A naprosto nesedící do tónu nastoleném úvodními dvěma třetinami. Což tento sestřih paradoxně ještě umocňuje. (23.03.2016)