Hercule Poirot

Dlouho jsem si myslel, že Poirotovu srdci by na Mohsově stupnici musel být vyčleněn 11. stupeň hned po diamantu a najednou.. helemese! Ono stačí, aby se mu do cesty připletla zchudlá emigrantka šveholící po matce rusky a najednou máme z obvykle těžkého morálního dilematu mezi dobrem a zlem zdánlivě jednoduchý problém, jehož jediným výsledkem je málem opravdu střelený Hastings s boulí na hlavě. (04.08.2014)

Vánice za okny, vlak ztracený v závěji a jeden mrtvý člověk uvnitř něj. Případ, ktery se postupně vymyká žánrovým šablonám a na jehož konci bude jeden zlomený detektiv. Odosobněná a ponurá verze Poirota, který je nucen pochybovat o všem, co považoval za samozřejmé a všem, co řídilo jeho dosavadní život. Úderná a mrazivá hudba a vynikající adaptace předlohy, která umí mrazit jak atmosférou, tak morálním dilematem, kterému je nucen divák přihlížet. A máloco se dokáže člověku tak vrýt do paměti jako poslední pohled Poirotovi do tváře. A pak už nic, jenom titulky. (11.03.2018)

Kde jinde zakončit jednu éru než na úplném začátku, na zámku, který sice svou krásou díru do světa neudělá, ale který představuje tak inspirativní materiál pro stárnoucího a poněkud zchřadlého detektiva. Ví co chce, nikam nepospíchá a kam se nevleze vozíček, tam nastrčí Hastingse, takže ke spokojenosti mu chybí jenom pořádná vražda, která sice v kontextu již vyřešených způsobů zabití nějak neohromí, o to více ale překvapí rozuzlení, po jehož zhlédnutí jsem si říkal, že být vrahem v Poirotově v blízkosti není asi nic moc, obzvlášť, pokud máte rádi horkou čokoládu před spaním. (22.06.2014)