Hunger Games: Balada o ptácích a hadech

// Těch paralel s Potterem a Fantastickými zvířaty by se tu našlo vlastně docela dost, nové Hunger Games jsou ještě ponurejší, je to prequel, vsází se tu na jeden konkrétní aspekt (tam to byly magický potvory, tady je to zpěv) a v jádru je to celé jedna velká bitva o záchranu něčího morálního kompasu v amorální době. Lawrence umí, scénář to bere hezky od podlahy a Zegler si pro sebe krade všechny scény. A stejně jako u Fantastických zvířat, i bez tohohle by se svět v klidu obešel. Nicméně když už točit film s jasným koncem, tak nějak takhle (mínus teda ta přemrštěná stopáž, tu se nepovedlo obhájit ani trochu). 7/10 (14.11.2023)

Prequel k Hunger Games není špatným filmem, má své světlé chvilky, ale samotné hladové hry, což měl být hlavní highlight není bohužel tak strhující, jak jsem očekával. Začínají 10. hladové hry. Každý ze studentů se stává mentorem a dostává jednoho přiděleného z každého kraje, jejichž úkolem je společně vyhrát hladové hry. Hlavní postavou je sympatický Coriolanus Snow, který dostane dívčího outsidera, která umí jen zpívat. Líbila se mi chemie mezi němi, Rachel Zegler je velmi krásná ženská ( a moc hezky zpívá), fungují emoce i romantika a tihle dva hezky táhnou film nahoru. Z postav potěší i Peter Dinklage. Vizuálně samozřejmě na úrovni, film ikdyž nemá úplně strhující tempo, tak rozhodně nenudí a hladové hry jsou celkem napínavé, jen škoda, že tu není víc nějakých pastí,úkolů a nástrah, je to takový battle royal styl avšak bez gore, takže příliš vzrušení jsem nedos tal. Akce tu mimo samotné hry už moc není, ale je to docela nápadité a chytré ( jednotlivá rozhodnutí, které Snow provede jsou dost fajn), jen zamrzí, že hlavní hrdinka vůbec nebojuje. Druhá půlka filmu se překvapivě změní v úplně jiný film a sledujeme zajímavý charakterový vývoj Snowa, který tu projde opravdu zajímavou a nečekanou proměnou. Písniček je tu na můj vkus víc než akce, ale byly alespoň příjemné na poslech. Celkově vzato příjemnná podívaná, které nelituji, ale nic, z čeho bych si sedl na zadek. Mám to mezi 3-4, ale tentokrát budu přísnější. Znova to vidět nemusím. 65% (03.12.2023)

Opravdu milé překvapení! I přes kritickou délku jsou nového Hunger Games zábavný film, který odpovídá literární předloze a zajímavě předchází sérii s Jennifer Lawrence. Různé narážky k původním filmům i ukázka pozadí vzniku jednoho z důležitých záporáků potěší. Zeglerka je celkem výrazná, Blyth je fajn. Hudba i vizuální pojetí odpovídá, i když některé záběry jsou extrémně digitální (hlavně ten prach..). Jediné, v čem cítím problém je samotná proměna v rámci epilogu. Působilo to poměrně "zrychleně" a nevěrohodně, ale já jsem odcházel i tak rozhodně spokojený. (25.12.2023)

Nečekal jsem moc a v případě jedničky Garyho Rosse jsem dostal velmi sympatický a vizuálně syrový únik od reality. Pak přišel Francis Lawrence a k látce už nikoho nepustil. Přinesl dospělejší i cyničtější pokračování, i zbytečně na dva díly rozpárané finále. Neříkám, že je rutinér Ross výrazně lepší režisér než rutinér Lawrence, ale za mě šlo víceméně o umně natočenou nudu. No a teď je tu prequel k původním čtyřem filmům, ve kterém se setkáváme s mladým Snowem a odkrýváme jeho osud desítky let před Katniss a Peetou. Budoucí ultrazlý prezident patří mezi nejšikovnější studenty a dostává šanci/zkoušku stát se mentorem nejnovějších účastníků Hladových her, aby přežili a ideálně vyhráli. Jenže… zavedená značka nefunguje hlavně po stránce postav. Jsou nudné, vývoj či vztahy mezi nimi nefungují. To už jde za Lawrencem, stejně jako fakt, že pár dějových linií je nezajímavých či neukončených. A je jedno, zda zrovna odněkud vyskočí lehce otravná Viola Davis nebo uzpívaná (tudíž ještě otravnější) Rachel Zegler. Ani audiovizuálně to není žádná hitparáda (samotné hry divácky atraktivní nijak zvlášť nejsou). Přebývá dialogů, chybí emoce, monstrózní stopáž ani nekomentuju. Je možný, že jsem si i lehce zdřímnul... (02.02.2024)

Hunger Games jsou jednou ze sérií, které se velmi dobře drží svojí předlohy. A to je v tomto případě docela problém. Co se týká prvních dvou částí, asi nemám moc co vytknout. Atmosféra, přenesení hlavní myšlenky na plátno i casting jsou super. Občas sice lehce hapruje logika (co Sochora na tom sloupu zkoušela je na pováženou), ale jinak parádní. Scénář s ohledem na marketing her občas trochu zjednodušuje (nákupy potravin a jídla pro splátce jsou jen berličkou pro jednu až dvě konkrétní scény), ale i tak zvládá téma prodat. Problém však přichází v podobě hlavní postavy. Ano, marketingově by kdokoliv jiný než „prezident Snow" nefungoval tak dobře, ale právě jeho postava je základním kamenem úrazu. Protože když film bereme jako snahu ukázat jeho přerod v cynickou bestii z původní trilogie, moc to nefunguje. Tím se dostávám i k třetí části, kterou bych asi jako jeden z mála minimálně o deset minut protáhl... Linka s Lucy je paradoxně uzavřena smysluplněji nebo minimálně přehledněji než v knize, ale třeba dost podstatný Sejanus má prostoru minimum, a tak hlavní „zvrat" a morální rozkol vyzní jen tak napůl. Kolem a kolem. Balada je důstojným přírůstkem do série, který však selhává v hlavní myšlence. Protože Snow a jeho motivy jsou načrtnuty jen tak zběžně, což je škoda. Tady byl potenciál na celou trilogii. Tu však zazdila i předloha, takže to není úplně chybou filmu... Slabší 4* - delší recenze >tady<. (20.11.2023)