Jeanne du Barry - Králova milenka

Jeanne du Barry byla v posteli Ludvíka XV. nástupkyně Mademe Pompadour, která na pár let rozvířila vody zákulisních vztahů ve Versailles.  V podstatě v pohodě historická konverzačka s fajn Johnnym Deppem, který se snaží hrát bez pitvoření.  Mělo to pro mne jednu kaňku v podobě režisérky a hlavní herečky Maïwenn, kterou z hlavy neznáte, ale je to mimo jiné modrá mimozemská zpěvačka z 5. elementu. Problém je, že při obsazení hlavní role neměla soudnost a obsadila tam sama sebe. Ne že by byla ošklivá, to vůbec ne, na svůj věk je dokonce velmi šmrncovní. Blbé je, že ten věk je 47 a Jeanne sledujeme někdy od 19 do 31 let. Působilo to prostě trapně a nepatřičně asi jako čtyřicítka Geislerová v roli studentky.  Ke konci mne tam srala každá druhá vedlejší postava a hřálo mne u srdíčka, že za pár let přijdou všichni o hlavu.  Ale i tak 7/10 a kolem a kolem dobrý film. (18.09.2023)

Film, který je ve všech produkčních kvalitách zhruba na stejné (průměrné) úrovni jako české Il Boemo, jenže zatímco české Il Boemo nikoho mimo ČR nezajímá, Jeanne du Barry byla uvedena v Cannes. Filmy z východní Evropy to holt mají ve světě těžké... Film je zajímavý hlavně dvěma věcmi: 1) je s podivem, že film o ženě, která ve své době bořila sexuální tabu, je možné natočit tak, že v něm není ani špetka erotiky a hlavní roli hraje nepříliš pohledná paní ve středních letech (což je patrně tím, že je to zároveň producentka, scenáristka a režisérka filmu) 2) Johnny Depp ve filmu působí stejným dojmem jako Bruce Willis v posledních letech kariéry, kdy už trpěl frontotemporální demencí. Čehož si asi byla tvůrkyně filmu vědoma, proto je Deppova role mnohem menší než to vypadá, má tam jen asi 30 vět. (17.10.2023)

Oceňuji, že se film zřekl takových těch moderních popkulturních experimentů a tváří se jako normální historický film. Nesmírně zajímavý je také fakt, že film o kurtizáně je prost explicitních erotických výjevů. A v neposlední řadě je bezesporu zajímavá režisérka, scénáristka a hlavní protagonistka v jednom... ale ruku na srdce, nejsem si jist, zdali je tou osobou, která by vizuálně natolik okouzlila samotného krále. Nejlepší byla ovšem postava dauphina a jeho lidská velkorysost doprovázená dokonalým resting bitch face. Škoda, že mu pak useknou hlavu... ale to bude asi až ve druhém díle. (21.11.2023)

Pro pravidelné diváky předrevoluční Francie jen další dílek oblíbené skládačky. Du Barry (1743-1793) se už za svého života stala velmi oblíbenou postavou inspirující populární kulturu. Po románech (Alexandr Dumas st., Zweig...) to byly samozřejmě operety a filmy. Z operet byla nejvýraznější Millöckerova (1879). Z filmů tyto: Madame Du Barry (1917), Madame Dubarry (1919), Eine Dubarry von heute (1927), Du Barry, Woman of Passion (1930), Madame DuBarry (1934), I give my heart (1935), Du Barry Was a Lady (1943), Die Dubarry (1951), Madame Dubarry (1954)... Pojetí Maïwenn není špatné, opět je to opulentní nádhera, trochu pikantní, napínavá a hlavně chytrá podívaná. Ale Johnny Depp a Pierre Richard? Velké zklamání. Bohužel bez nich by nebylo možné vystavět tak výraznou propagaci filmu, protože kdo by dnes chodil na klasické dobovky bez zvučných jmen, že? Puristi by zase rádi jednou viděli život du Barry i po odchodu z Versailles, tak snad někdy příště. (22.11.2023)

Pochvalu jistě zaslouží krásná výprava, kostýmy a např. i nádherné šperky, potěšení pro oko, pěkná klidná kamera, herecký ansámbl se snaží, co mu síly stačí, bohužel ten scénář nenabízí příliš velké možnosti... Udělal mi radost Benjamin Lavernhe (příjemná postava, hezky zahraná) a Pierre Richard (moc ráda jsem ho viděla), diskutovat by se dalo dlouze o hlavní ženské postavě, zejména tedy když představuje dvacetiletou dívku... Celkově se na to dobře kouká, ale žádné velké nadšení nepůsobí... (17.10.2023)