Režie:
Michael WinnerScénář:
Wendell MayesKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Herbie HancockHrají:
Charles Bronson, Vincent Gardenia, William Redfield, Steven Keats, Stuart Margolin, Stephen Elliott, Jack Wallace, Kathleen Tolan, Edward Grover (více)Obsahy(2)
Osamělý mstitel Paul Kersey (Charles Bronson), vybavený jen svojí zbraní Magnum, se vydává do ulic New Yorku, aby vykonal spravedlnost na lidech, na které policie nestačí. (Bontonfilm)
Videa (1)
Recenze (221)
Legendární role Charlese Bronsona a minimálně ve své době kontroverzní dílo. Zápletka je velmi jednoduchá. Zabili mu ženu a zprznili dceru, vezme tedy zbraň a zákon do svých rukou a nandá to všem grázlům. Úřady, které by nás měly chránit, selhávají a tak nezbývá nic jiného než se vydat cestou vendety. Konkrétní pachatele onoho zločinu ale sere pes, vypátrat je, a pak na nich vykonat svou spravedlivou mstu, by bylo pro Paula Kerseyho, autora předlohy a scenáristu příliš velké sousto. Svou frustraci, vztek či bolest je totiž možné uspokojit na všech ostatních, jim podobných. Vcelku amorální faul, ovšem předkládaný jako vzpoura jednotlivce proti bezpráví, ale proč ne, koneckonců netuším, a ani nechci, co by se mi honilo hlavou v podobné situaci. Zajímavým se jeví i fakt, že v sedmdesátých letech ještě americký film nebyl rasově hysterický, aniž bych to počítal nějak přesně, tak mohu téměř s jistotou říct, že prakticky všichni odsouzení k popravě Kerseyho osmatřicítkou byli černí. Na srovnání se současným remakem s Willisem se v tomto ohledu opravdu těším. Problém s Death Wish mám však jinde, to že se z podobného mstitele stane lidový hrdina je vcelku pořádku. Za normálních podmínek líné lidské společenství bude vždy vyzdvihovat jedince, kteří za něj odvedou jeho špinavou práci, minimálně do té doby než jim v televizi řeknou, že by neměli. Ale že by se úřady a mocní tohoto světa zalekli jednoho neposlušného jedince? Ve filmu asi ano. Tím se dostávám k tomu, co mi na Přání smrti vadilo nejvíc, chyběla mi zejména nadsázka. De facto akční film se v akční stránce zúžil na prosté a vlastně zbabělé odstřelení toho či tamtoho negra s kudlou a ve zbytku jen glorifikoval a podsouval nutnost sebeobrany, třeba i střelbou do zad prchajících zlodějíčků. Zkrátka a dobře, raději statečného a drsného ochránce zákona Callahana (Dirty Harry) než zbabělého a ve stínu se plížícího vraha Kerseyho. ()
Charles Bronson jak ho znám a opět dokonalý. Dlouho jsem s ním žádný film neviděla , ale ten konec přímo vybízí k pokračování. Tyhle role mu přímo sednou, je tím už pověstný....z chlapa, který si žije klidně svůj život s krásnou ženou a najednou se okolnosti promění tak, že je z něj ten pověstný mstitel, který se nemůže spolehnout ani na veřejné činitele, protože spravedlnost někdy zkrátka nefunguje a je bezmocná proti tolika parchantům v jednom městě. Nedokáži absolutně odhadnout, jak by jednal táta, kterému by se to stalo a ti grázlové by zůstávali stále na svobodě. Jó, život je někdy krutý boj. ()
Úspešný architekt Paul Kersey, po trpkom zistení, že new yorkská polícia nedokáže vypátrať vrahov jeho manželky, sa vydáva na svoju vlastnú trestnú výpravu. Pomaly sa v ňom prebúdza inštinkt zabijaka, čo nekompromisne likviduje zlodejov, násilníkov, feťákov a ďaľšiu podradnú, pouličnú zberbu. Má právo na pomstu a hodlá ho naplno využiť. Má dôvod byť nasratý na chamraď, ktorá mu vzala jeho milovanú osobu. V srdci mu vzplanulo prianie smrti pre arogantných zločincov, na ktorých je ruka zákona krátka. Titulnú úlohu perfektne stvárnil herec Charles Bronson, jeden z najväčších filmových hollywoodskych pištoľníkov. Americký titul "Prianie smrti" (Death wish), ktorý v roku 1974 natočil anglický režisér Michael Winner, patrí medzi absolútnu klasiku v oblasti subžánru revenge movie. **** ()
Průměrný americký občan se krvavě mstí v průměrném příběhu s průměrnou režií i scénářem, jehož různé variace se s velmi rozdílnou kvalitou točí až dodnes. Jediné, co je na filmu nadprůměrné, je snaha o psychologii hlavní postavy a výkon Charlese Bronsona, který ještě na vrcholu své kariéry uměl být zároveň drsný i charakterní. Na jedno zhlédnutí to špatné není a Bronsonovi při jeho vražedném počínání fandíte, ovšem filmy s podobným námětem mi jdou od přírody proti srsti a zálibu v nich opravdu nikdy nenaleznu. 65% ()
Takže. Kdybych film viděla před 38 lety, padnu na zadek z té Sodomy Gomory a Babylónu v jednom. Dnes už jsme poněkud civilizovaní a asi víc nároční a hlavně vnímavější. Připadá mi to jako by do Ameriky v době kolonizace naložili jednu loď samými mentály a druhou trestanci. Co z nich po generace vydegenerovalo, to vidíme dnes. Asi to tak bylo a je. Zvláštní, že když v okolí pár bloků během 3 měsíců přišlo 12 rodin o člena rodiny rukou zločince, nic se nedělo ani nevyšetřilo. Když začaly padat hlavy hajzlům, tak toho byly plné média a začalo se najednou konat!! Pokrytecká Amerika jako na dlani, k tomu kontrast mezi diskriminací kriminality (až tak to je - myslím tím černochy) a bezmocnou odevzdaností (něco mezi pacifismem a debilitou - potencionální oběti). Když šel ten úchvatný domobranec do penze, nahradila jej další mnohem účinnější zbraň: "Naše banka pomohla již hodně lidem k lepšímu životu." Už mi přestávají vadit vytahané ruce jak opice od stereotypních nákupů. Není nad určitou jistotu, hlavně neprovokovat. ()
Galerie (73)
Zajímavosti (28)
- Přání smrti bylo přímou inspirací k cestě za spravedlností Dmitriji Danilovovi. V r. 1988 se z Afgánistánu navrátivší se voják dozvěděl o znásilnění snoubenky a její sebevraždě. Zůstal jako paralyzován ležet v posteli a jen sledoval video. Když viděl stejný příběh Bronsona, rozhodl se také vydat do ulic. Nejprve vyčistil svou čtvrť Strogino, postupně pak začal působit v celé Moskvě. Pouliční kriminalita, loupeže a znásilnění díky němu znatelně poklesla, mladiství delikventi, kteří byli nejčastějšími cíli, se báli neznámého mstitele. Neměl peníze na střelnou zbraň, ale ovládal výborně okovanou palici. Minimálně dvakrát však skončila obrana přepadených smrtí agresorů a Danilova nakonec zatkla Milice. Byl odsouzený k 15 letům. Příběh moskevského mstitele pak posloužil jako základ pro film Vorošilovský střelec. (chamonix)
- Novelu, podle níž byl film natočen, napsal Brian Garfield roku 1972. Šlo o první jeho knihu, která byla zfilmována. (-bad-mad-wolf-)
- V původní novele byl Paul Kersey účetním, ve filmu je architektem. (-bad-mad-wolf-)
Reklama