1984

Velmi zdařilá adaptace slavného Orwellova románu ohromí mrazivě dokonalým a přesvědčivým vyobrazením totalitní společnosti a bezchybnými hereckými výkony v čele s výborným Johnem Hurtem, který zde podává dost možná nejlepší výkon své kariéry a kterému k vyjádření trýznivého duševního rozpoložení spolehlivě stačí jediný pohled. Beznaděj, strach a zoufalství na diváka doléhají z každého záběru. Netrvá dlouho a tahle atmosféra ve Vás slovy klasika vyvolá intenzivní pocit jako by Vás po zátylku hladila vyhladovělá medvědice. Tušíte správně - Oceánie, fiktivní země, kde se celý film odehrává, opravdu není příjemným místem pro život. Jde o svět, kde děti udávají své rodiče, neexistuje soukromí, ani svoboda slova, ba co hůř ani svoboda myšlení. Cenzura tisku je samozřejmostí a nepřetržitá stranická propaganda není ničím jiným než zvráceným hromadným vymýváním mozků. Každá minuta lidského života je pod absolutní kontrolou všemocné státostrany, všudypřítomné obrazovky neustále nalévají lidem do hlavy zprávy o neexistujících válkách, popravách zrádců či překročení zbrojních plánů. A to vše pod bedlivým dohledem milujícího Big Brothera. Průvodcem po tomto bezútěšném místě nám je Winston Smith, úředník z Ministerstva pravdy, jehož posláním je mj. vytvoření Newspeaku, nového jazyka očištěného od zbytečných slov. S ním postupně poznáváme život v totalitním "ráji", sledujeme bezmoc obyčejného člověka proti systému a společně s ním nenávratně upadáme do hluboké deprese, abychom tak nakonec zjistili, že lásce Velkéko Bratra se přeze všechnu snahu zkrátka nelze ubránit... (03.03.2007)

Filmu chybí jakékoli uvedení do děje, vysvětlení všudypřítomných okolností. Vžití se do postavy Johna Hurta je i přes jeho famózně dekadentní výkon prakticky nemožné. Spousta věcí jako by byla nakousnutých a posléze nedořečených, a to včetně různých hesel pro kontinuitu a pochopení děje tak důležitých. Není divu, že pak i takové zásadní pojmy zde tak hojně se vyskytující, jako svoboda, mír, láska, vyznívají v jednoduchém pojetí složité předlohy poněkud do prázdna. Tápal jsem od začátku do konce, co že se mi vlastně film snaží říct krom toho, co na vlastní oči vidím... Bohužel snímek se potí ve vlastní šťávě a interakce s divákem dostává pěkně na frak, nestačí-li vám těžce depkoidní kulisy. Ano, mám pocit, že jsem pochopil tento film a mám sakra pocit, že jsem dostal o hodně míň, než bych mohl dostat. (20.04.2008)

Chápem rozhorčenie kolegu dr.horrible. Kniha je preplnená myšlienkami, silou a radí sa k jedným z najlepších kníh, ktoré vytvorili novú subžánrovú záležitosť na ktorej sa priživil mimo ďalších aj Alan Moore, George Lucas a Terry Gilliam. 1984 ako adaptácia ale pre mňa funguje, pretože pomalé tempo, dlhé rozhovory, Deakinsova kamera, vťahujú systematicky, pomaly a isto. Vytvárajú priestor pre bezútešnosť a pre chladnosť, ktorá je definíciou celého žánru. Kniha je silná. Film je zúfalý. U mňa v tom dobrom zmysel. Otvorenosť adaptácie a Radfordova vízia je priamo úmerná predstave, akú som mal s knihy. Nie je to akčné dielo. Má to filozofické presahy, ale je to skôr úvaha nad spoločnosťou. Dnes rovnako aktuálna ako kedysi. A takto stále dokola. Hurt v úlohe Winstona Smitha perfektný. (31.03.2018)

Kdo četl Orwellovu knižní předlohu, musí tuto adaptaci milovat. Tedy alespoň myslím (a podle ostatních reakcí to není vůbec jednoznačné). 1984 jsem viděl 4x během dvou měsíců a zdaleka jsem ten film nevyčerpal. John Hurt je tak autentický, až se mi z toho tají dech, taky Hamiltonovou vybrali dobře - - vše je tak samozřejmé, že mi to vůbec nekazí zážitek z knihy. Skvělý film, jeden z mých nejoblíbenějších... 10/10 (22.01.2007)

knihu jsem nečetl, a tak jsem se místy (hlavně během první poloviny) trochu ztrácel v některých detailech (například to, co je náplní práce hlavního hrdiny, jsem během sledování filmu nebyl schopen pochytit.. objasnilo mi to až přečtení si obsahu knihy na internetu).. to považuji spolu s tím, že jsem se místy nudil, za největší problém filmu.. závěrečná půlhodinka byla ovšem tak nervydrásající, že vytahuje mé hodnocení na 4 hvězdičky ... závěrem: z toho, co jsem o filmu slyšel, jsem teda čekal daleko větší depku.. ale snímek je to dobrý a míň jak ty 4 hvězdy dát prostě nemůžu (15.04.2009)

"Není tak důležité zůstat naživu, jako spíš zůstat lidský.." (24.08.2016)

Knihu od George Orwella jsem bohužel nečetl, ale po shlédnutí tohoto snímku jsem na to dostal opravdu velkou chuť...Báječná atmosféra a nápad, který mě fascinoval svou věrohodností a aktuálností. Fiktivní země (Oceánie, ve které vládne AngSoc), fiktivní totalita (tak podobná komunismu) a fiktivní války... Kdo ovládá současnost, ovládá i minulost a kdo ovládá minulost, ovládá i budoucnost. Neurčitost a depresivita díla a zároveň jeho aktuální otázky ohledně totalitních režimů mu zaručují nesmrtelnost...velice silné působení, zvláště při depresivní náladě. (23.05.2004)

- Does Big Brother exist? - Of course he exists. - Does he exist like you or me? - You do not exist. Nedostižná kniha nenalezla na plátně důstojnou adaptaci, ale to ani nešlo. (06.05.2010)

Veľmi nudne (najmä v prvej polovici) spracovaná veľká myšlienka. Byť to natočené záživnejšie, moje hodnotenie by bolo omnoho vyššie. (12.03.2010)

Předloha mě svou dusnou atmosférou bezvýchodné situace a bohatými myšlenkami uhranula. Film je vlastně jen jakýmsi výcucem těch nejzásadnějších scén a citátů z knihy a upřímně dost pochybuju, že bez potřebného kontextu to divák dokáže nějak kloudně pobrat. Nemůžu ale říct, že by film jako takový byl vyloženě špatný. Vizuálně je to přesně to, co jsem si při čtení představoval. John Hurt je v roli Winstona výbornej a ta rozpolcenost a utrpení je z něj cítit. Jenže kniha byla fakt ohromnej nervák. Elegantně a nadčasově napsanej, ale hnusnej, děsivej, dusivej a především myšlenkově velmi komplexní psycho-thriller o ultimátním zlu ničícím všechno, co dělá člověka člověkem. A tyhle pocity filmová adaptace navodit neumí, v zásadních momentech dokonce místy až nudí. Řada dialogů na působila dost roboticky odříkaným dojmem, zejména v závěru. Je to důstojná a jinak dost přesná adaptace těžko zfilmovatelné knihy, která však poselství a tu největší sílu předlohy neumí moc dobře předat. (23.10.2019)

Zvláštní film. - Je nádherná. - Má docela dobře metr přes boky. - V tom je její půvab. Budoucnost je její. (05.07.2010)

Dlho som uvažoval dokonca aj o 2*, ale film má svoje silné stránky. No nejako som sa nevedel cez to všetko prekusať. Dosť ma to nudilo. (01.08.2010)

Je dobré se podívat do diskuse na příspěvek uživatele flanker.27. Což o to - nějakou skupinově depresivní atmosféru "pro představu" film navodí a vybrané jednotlivé okamžiky všudypřítomnosti mají sílu (všudypřítomná mladá generace, všudypřítomná televize jak vystřižená ze socialistické totality, všudypřítomné fízlovací prostředky), ale tu hlavní silnou myšlenku/emoci z knihy o možném totálním zničení duše jednotlivce, každého z nás, film neprodá. A protože košile je bližší než kabát a konkrétní osobní prožitek jde dále, než reflexe zvenku, sklouzává tu účinek filmových obrázků (na rozdíl od knihy) po povrchu a přináší Vám rozpaky, otázky a chuť disputovat , zda by se nutně podobný systém pod nesmyslností sebe sama už dávno nezbortil. Ve všech podobných dílech s tématikou systémové zvůle v budoucím světě (Potomci lidí) je optika utlačovaných shora omezena hranicí světa jiného, kde žijí Ti, pro které systém pracuje a jejichž potřeby mu dávají logiku. Ve filmovém pojetí 1984 nic takového není, systém, tak, jak je vykreslen, žije sám pro sebe a žere své vlastní vnitřnosti. Nad něčím takovým přemýšlíte v závěrečné mučivé komorní třetině a navíc si říkáte, že i zub času se projevil a, až na nadčasové herecké výkony, je filmový svět současnosti v utváření atmosféry, která vás vrazí do křesla, už někde jinde (viz již zmíněné Potomky lidí). (11.11.2010)

Těžko do filmové podoby předělávat jednu z nejlepších knih všech dob tak, aby byla adaptace alespoň zpoloviny tak zajímavá. Radfordovi se to vcelku povedlo - především proto, že se knihy snaží držet co možná nejpevněji, přestože nemá šanci převézt všechny její zákonitosti a pravidla světa, tudíž by mohlo u diváků bez znalosti předlohy dojít k mírnému zmatení. Skvěle se své role zhostil John Hurt, přesto mi víc i s tím minimem prostoru učaroval Richard Burton. (30.10.2012)

Krutý, no mrazivý príbeh o totalitných režimoch v spojení s globalizmom. Kto žije prítomnosťou, tomu patrí minulosť a kto si je vedomí minulosti, tomu patrí budúcnosť, k ovládnutiu človeka treba vymazať jeho minulosť, tak nejak to bolo vo filme a je to kruté posolstvo k tomu, aby sme sa nevzdávali našich predkov. Orwell písal svoje veci proti totalitarizmu a v prospech demokratického socializmu ako ho poznal, pre mňa teda niečo na štýl zdrojovej ekonomiky, niečo na štýl všeobecného základného príjmu, proste bojoval ideálmi proti ľudským nezmyslom. Podobne ako film Brazil, či V ako Vendeta, či Matrix proste niečo plné myšlienok, hĺbky, niečo čo je viac ako film. Napriek tomu, že ten znak rukami mi pripomínal dnešný Gangnam style, znak s písmenom V tie neustále prázdne gestá mládeže, tak musím uznať, že v istom zmysle to má spojenie so súčasnosťou v určitých veciach a že Orwell by z dnešnej pseudodemokracie, teda skôr partokracie, korporatokracie, elitárstva, globalizmu, ničenia rozdielov, či kapitalizmu nemal radosť. Chýba nám niečo, čo by napríklad tento príbeh rozvinulo na dnešnú dobu, toto však bolo skvelé. (15.06.2013)

Kdybych nečetl knihu nejsem si jistý zda bych film 1984 správně pochopil. Některé situace byly příliš uspěchané a některé nebyly vůbec vysvětlené. Například seznámení s Julií bylo až moc rychlé a seznámení s O´Brianem, o kterém nebyla předtím ve filmu ani zmínka, zase moc nepochopitelné-co je to sakra zač a proč mu tak důvěřuje?! Navíc to, že O´Brian může vypnout obrazovku řekne nečtenáři absolutní nic, neboť to že obrazovka zároveň lidi furt monitoruje nebylo přímo jasné. Ano možná to z nějakých situacích vyplynulo, ale ne tak jednoznačně. Proto je mé hodnocení kompromisem mezi **** (kvůli tomu, že jsem knihu četl a nějaký chybějící věci jsem si mohl domyslet) a ** (za to že kdybych jí nepřečetl nevěděl bych zhola nic-i ta absolutní totalita v podstatě vyšla najevo až na konci). p.s.: Co musím pochválit je kvalita obrazu a režie, protože tento film vůbec nevypadá na to, že by byl tak starý. p.p.s: Konec už se dostal do toho správného tempa a nic tam nechybělo, škoda že tak nebylo zacházeno i s začátkem... (01.08.2005)

Pouštěli nám to na hodině angličtiny, abychom se něco naučili. Bohužel já jsem si z toho spíš než angličtinu odnesla vizualizaci jednoho velmi nadčasového díla. Film byl celkově velmi zajímavý a i když jsem toto dílo měla ve své povinné četbě, tak jsme jej nečetla, tak to byl opravdu progresivní film. (06.03.2011)

Jelikož se mi knižní předloha hodně líbila, měl jsem z převodu na filmové plátno a tím pádem tohoto snímku vždy velký strach. Nakonec jsem se odhodlal a musím říct, že jsem byl docela mile překvapen. Pokud pominu hlavní "filozofickou" premisu tohoto dílo, vyznačovalo se u mě zejména silně depresivní atmosférou. Bál jsem se že film v tomhle zklame, ale naopak, bezmoc z Velkého Bratra jde velmi dobře číst i zde. Zejména fakt, že neustále slyšíme obrazovky, které nejdou vypnout, povedené interiériry i exteriéry (architekt se musel vyřádit), parádní hudba (Eurythmics jedou)... Jasně že na knihu to nemá (a mrzí mě že musím srovnávat - nemám to rád), ale i snímek má v tomhle svoje určité kouzlo - i když trochu jiné. John Hurt a Richard Burton se nádherně sešli a poslední třetina filmu je opravdu silná (nejsem v tomhle expert, ale bylo už někdy v Áčkovém filmu mučení natočeno takhle naturalisticky?). Sezanna Hamilton mě sice svým herectví tak moc nezaujala, ale do toho filmu se vyloženě hodí její nevinnost a mladost. Takže taky plus. Celkově musím přiznat, že jsem byl velmi spokojen, ale pět prostě nemůžu dát. Velký Bratr Orwell mě sleduje a tohle by mi neodpustil... If you're a man, Winston, you're the last man. Your kind is extinct. We are the inheritors. Do you realize that you are alone? You are outside history. You unexist. Get up. (30.11.2008)

Nemyslím si ,že by Orwellův majstrštych byl bůhvíjak nezfilmovatelné dílo-naopak si o převod do pohyblivých obrázků přímo říká-A zde to tvůrci chytili za správný konec-Jen by to asi chtělo počkat pár let a vrazit do toho trochu víc peňěz=Přecejenom z toho dost kouká kulisovost a inprovizace. / Nadruhou stranu to má fakt až šílenou atmosféru a poslední cca čtvrt hodinka je krajně zoufalá.....brrr (12.01.2010)

Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Ač si to mnozí nechtějí připustit, tenhle román (a film) už nás zčásti obklopuje, i když je z knížky (a appendixu formou slovníčku psaného v minulém čase) patrné, že se to už stalo, tj. Stalin atp. Koho zrovna omrzí temné a děsivé vyprávění o jedné světové nadvládě, může se kochat pěknou Suzannou Hamilton, jak se spolu s Johnem Hurtem řítí do propasti. Co ještě víc umocňuje pocit beznaděje, vyjma smutného konce jednoho Winstona Smithe, je fakt, že leckteré otázky nejsou zodpovězeny - existuje skutečně odporové hnutí Velkého Bratra nebo je to jen léčka, pod jejíž záminkou se snadno shánějí případní zrádci? Existuje skutečně okolní válka? Jsou zprávy o stavu země skutečné? Pokud je to pravda, jaká je situace v ostatních zemích? To ví asi jen George Orwell. Pro mě z dystopií 20. století i tak vítězí o pár dekád starší Brave New World Aldouse Huxleyho. (03.07.2010)