1984
1984
1984
1984
1984
Režie:
Michael RadfordScénář:
Michael RadfordKamera:
Roger DeakinsHrají:
John Hurt, Richard Burton, Suzanna Hamilton, Cyril Cusack, Gregor Fisher, Anthony Benson, Roger Lloyd Pack, Rolf Saxon, Annie Lennox, Phyllis Logan (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Orwellova děsivá futuristická vize světa v roce 1984 popisuje svět rozdělený na tři velké státní útvary, jimž vládnou svrchované a všemocné elity. Život je redukován na nejnutnější schválené a povolené funkce, jednotlivec je pod neustálým dozorem Strany a Velkého bratra, všude jsou odhalováni nepřátelé a zrádci, kteří se po převýchově a před popravou přiznávají ke svým hrůzným zločinům. Winston a Julie se do sebe navzdory přísnému zákazu jakýchkoliv citů zamilují, a když je jejich vztah odhalen, jsou rovněž podrobeni tak důkladné převýchově, že nakonec zradí i sami sebe... Pro adaptaci patrně nejslavnějšího dystopického románu všech dob, Orwellova 1984 (poprvé vyšel v roce 1949), se ve stejném roce, jaký stojí v názvu knihy, rozhodl režisér Michael Radford. Roli Winstona Smithe, drobného úředníčka, který se rozhodne totalitní mašinerii vzepřít, strhujícím způsobem ztvárnil John Hurt. (Česká televize)
(více)Recenze (625)
Za výkon Richarda Burtona ! ()
Nevím, jaký pocit může mít z tohohle filmu někdo, kdo knihu nečetl, ale film mi každopádně přišel natolik zkratkovitý, že mám upřímné pochybnosti o tom, zda vůbec dokáže fungovat samostatně (což se dá u filmové adaptace považovat za podstatný problém). Některé scény, na které jsem byl zvědavý, protože si o vizuální-filmové zpracování vyloženě říkaly, tu pro jistotu ani nebyly a konec je pak odfláklý úplně. Zklamání. 5/10 ()
Matura mě čekala druhý den a já bohužel neměl čas přečíst Orwellovu předlohu, tudiž jsem se rozhodl pro fimovou verzi. Bohužel přes vysoké hodnocení jsem byl zklamán a to neskutečně. Nudné, naprosto nudné. Sledoval jsem to s pocitem zhnusení a po hodině vypínám. ()
Tohle jsem prostě nepochopil. Jakýsi totalitní svět, kde vás sleduje velký bratr a kde je vám neustále sdělováno kvanta informací jak si vede válka a ekonomika a pod. Ale jinak mě tam chybí jakákoliv větší akce či zápletka, aby se vtom člověk vyznal. Pro mě to bylo moc upovídané a zároveň jako by to neustále stálo na místě, a strašně se to táhlo. Jak už jsem psal nepochopil jsem to. ()
Slušná adaptácia kultového románu. ()
Velmi dobrý film, možná předpověď budoucnosti. Ne, nejedná se o komunismus, v komunismu byl svinčík a bordel. Možná, že se spíš jedná o tuhle trapně smutnou dobu, kdy o tobě, o tvé matce i o tvém křečkovi ví Velký bratr všechno. Možná předpověď naší právě prožívané přítomnosti. A bude hůř. Vždycky bude hůř. Blaničtí rytíři, právě teď je čas vyjet. Právě teď vás Český národ potřebuje nejvíc. Zatakován konzumem, pornoprůmyslem, farmaceutickými hyenami, Evropskou unií a vlastní podlézavostí, se ohýbá a mrzačí. Teď je v největším nebezpečí, protože může stratit, jakožto národ, svou duši. Celé online tady. ()
Nelze srovnávat s knihou, ale scény, když je zavřen na Ministerstvu lásky mě doslova dostaly. ()
Nevím proč, ale více jak první polovinu mi přišlo, že filmu něco chybí. Ač se krásně držel knižní předlohy, jako by byl jen tělem bez duše. Při čtení jsem Winstonovi fandila, ať vyhraje svůj nerovný boj a vždy jsem se smála, když se mu vysypala polovina cigarety vítězství, zatímco u tohoto ztvárnění jsem si připadala jen jako divák předem prohraného boje. Pak jako by se něco změnilo a celý snímek dostal jiný spád, začal vyjadřovat celou tu smutnou myšlenku. Líbilo se mi znázornění krajiny jako nitra a kladně na mě zapůsobily skvělé herecké výkony. Zprvu jsem sice nebyla moc potěšená výběrem hlavní postavy (zatímco Julie mi naopak přišla geniálně ztvárněná), ale herecký výkon Johna Hurta byl naprosto brilantní, hlavně ve vypjatých scénách působil velmi věrohodně, až mě z toho občas zamrazilo. Mé hodnocení je tedy i pro mě rozporuplné. ()
John Hurt byl špičkový, námět byl samozřejmě dokonalý, ale zpracování bylo tak utahané a nudné, že jsem hodně často protáčel panenky směrem k hodinám. To jsem tedy od takové legendy vážně nečekal a úměrné tomu bylo moje zklamání. Filmově to je sice perfektní, ale osobně mě to vůbec nebavilo. 60% ()
Knihu jsem bohužel nečetl, ale měl jsem možnost slyšet rozhlasové zpracování. A to se mi líbilo mnohem více. Film ne vždycky dokáže sdělit to, co kniha. Je to i tento případ. Ačkoliv někdy se to povede. Nicméně si myslím, že tohle dílo natočit dobře asi vážně nejde. ()
Pre mna osobne je Orwellove 1984 najlepsou knihou, aku som cital a to som ich necital nijak malo...Je vidiet, ze Radford je skutocnym fanusikom a znalcom 1984 (o com svedci okrem ineho aj obdobie natacania, ktore sa presne kryje s obdobim zachytavanym v knihe!!!). Je samozrejme, ze kompletnu deprimujucu atmosferu knihy s jej hlbokymi filozofickymi pasazami nie je mozne zachytit na filmovy pas (zatial), avsak celkove spracovanie, vyber hercov, knizny prepis bol pre mna skor prijemnym prekvapenim ako sklamanim, ktore som ocakaval. Nie je to na plny pocet bodov, ale John Hurt ako Winston Smith si urcite plny pocet zasluzi!!! ()
Jak jinak než v roce 1984 byl převeden na filmové plátno snímek podle knihy George Orwella - 1984. Naštěstí se Orwellovi vize nevyplnili a společnost zatím do podobného stádia nedošla. Spíš než zpracování mě fascinuje ta Orwellova myšlenka jak by mohl sled dějiny pokračovat dále a propracoval do velkých detailů model takovéto utopické společnosti. Samotný film už tak výjimečný není. Za zmínku stojí snad pouze skvěle vystižená ponurá atmosféra utopického světa. ()
Z filmu mám pocit temnej atmosféry, ktorý mi pripomínal komunizmus. Propaganda ako sa má človek chovať a myslieť podľa vládnucej strany mi naskakovala husia koža. Ako je to ľahké pokoriť ľudskosť človeka a zdať sa lásky .Strach z bolesti či smrti je oveľa ťažšia a prevládne u ľudí pud sebazáchovy. 7/10 ()
Srovnat s knihou, respektive hloubkou, přínosem a posláním knihy to zdaleka nejde. Přecejen pokud by tvůrci filmu chtěli dokázat to co Orwell v knize, zřejmě by jim byla krátká stopáž kolem deseti hodin. Přesto jsem velice příjemě překvapen tím jak film dokázal vykreslit Winstonův svět. Svět kdy se velký bratr stále dívá, svět ve kterém je plán plněn hodně nad 100%, kdy jsou příděli zvyšovány (například čokoláda ze 35g týdně na 25g týdně) a přesto je všude bída, špína a nikde nic není. Svět v tomhle filmu rozhodně není v mé mysli příliš vzdálen světu jaký stvořil v mé fantasii Orwell prostřednictvím své knihy. Dokonce je tu zachycena i velká část Smithových důvodů, pohnutek a nutkání. Výrazněji mi chyběli snad jen Winstonovo četby z Goldsteinovy knihy, ve kterých popsal Orwell naprosto dokonalý a ideální systém fungování oligarchické společnosti. Z tohoto je ve filmu pouze vysvětlení smyslu nepřetržité války, přestože právě tyhle přednesy z Goldsteinova díla v románu takříkajíc udeřili hřebík na hlavičku asi nejsilněji. Kupodivu ale absence tohoto aspektu předlohy u mě film nijak výrazně nesráží. Naprosto přesvědčivé herecké výkony, postavené především na samotné volbě herců jsou ohromnou předností filmu. Julie, nevinná rebelka, Richard Burton, jeden z nejvyšších Ministerstva lásky a především John Hurt, který dokonce předčil mou představu Winstona Smitha jsou možná nejsilnějšími stránkami filmového ztvárnění. Nevím na kolik pochopitelný může film být pro diváka který nečetl předlohu (mimochodem jednu z nejlepších knih jaké jsem kdy četl), ale trofám si tvrdit že znalost předlohy je v tomto případě výhodou. Víte stále přesně co se děje a proč se to tak děje a díky tomu si film dokážete plně vychutnat ve své mrazivé síle. Právě díky znalosti předlohy se pro mě film stal jakýmsi připomenutím původního klenotu. Nic víc, nic míň. Dokonce ve mě sledování dokázalo vyvolat týž pocity jako jsem předtím zažil u knihy. Pokud chce někdo doporučení jak se na film dívat, tak napřed přečíst knihu a pak shlédnout film jako dokreslení toho velikého díla Velikána George Orwella. 79% ()
Výborný snímok so skvele prevedenou ťaživou a pesimistickou atmosférou. Herecké role sú dostatočné výrazné a skvele zahrané, hlavne Burton. Román nepoznám, takže len pomaly som sa dostával do deja a čakal som asi viac. Akcie je minimum, skôr ide o "ukecaný" a velmi komorný film. Hodnotenie: 80% ()
Nepřemýšlej, nežij, nemiluj … jediné na čem záleží je strana. Orwellova nadčasová klasika bude navždy mementem povzbuzujícím v nikdy nekončícím boji proti systémům, které potlačují lidskou individualitu, možnost volby a vlastního sebeurčení. Někdy totiž nezáleží na tom, jak vysoká je překážka, jak mocnému soupeři čelíme nebo jak beznadějná se situace zdá být, dokud existuje vůle bojovat a neohnout koleno před těmi, kteří toho nejsou hodni. V tomto konkrétním případě nehodnotím ani tak film, jako samo poselství. P.S. Naskakuje mi husí kůže při představě, že realita všedního života v současné Severní Koreji, není tak odlišná od čistě fiktivního Orwellova světa ... ()
Sám bych si občas nejradši nafackoval, stejně jako v tomto případě. Proč? Inu přestože nemám v lásce filmy se starším datem narození než je to moje, občas se na nějaký podívám. Pak se u něj neskutečně nudím a nadávám si. Přitom totožný problém, který mám se snímky české výroby, se mi již léta daří eliminovat a na žádné české výtvory nekoukám. Budu se snažit, aby se mi to samé dařilo i obecně u filmů starších roku 1986. Ovšem respekt k hereckému výkonu Johna Hurta, kvůli němuž dávám 40 %. Oblíbená část- bomba do břicha sestry ()
„Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost.” +++ „Tam pod košatým kaštanem prodali jsme se navzájem. Já tebe a ty mne.” +++ „Není tak důležité zůstat naživu, ale zůstat lidský. Podstatné je, abychom nezradili jeden druhého.” +++ Kultovní román 1984 jsem četla v době, kdy jsem ještě nemohla všemu zcela porozumět a už tenkrát na mě silně zapůsobil. Tato po všech stránkách zdařilá filmová adaptace je (srovnatelně s literární předlohou) mrazivě temnou vizí totalitního režimu. Tvůrcům se podařilo velmi věrohodně vystihnout atmosféru neustálého dohledu Velkého bratra, před kterým není úniku. Rozhodně jde o jeden z nejdepresivnějších filmů, co jsem kdy viděla. Myšlenky v něm obsažené nepatří bohužel ani v současné době k utopickým, stačí se jen porozhlédnout kolem sebe. Skoro to vypadá, že pro nejmenované asijské země byla možná právě Orwellova kniha inspirací, jak učinit z lidí poslušné ustrašené ovce. (85%) ()
Orwellovu knihu jsem nečetl, z totality si pamatuji maximálně tak fotku prezidenta Husáka, která nám visela ve školce na zdi. Nedokážu tedy říct, zda jsem schopen tento film úplně docenit, ovšem i tak mě velice zaujal. A to zejména díky atmosféře, která je natolik skličující, až mi chvílemi bylo do breku, působivé vykreslení totalitní společnosti a pesimistický závěr také moc na dobré náladě nepřidá. Co se hereckého obsazení týče, tak hlavní roli nemohl ztvárnit nikdo jiný, než známý trpitel John Hurt, který i zde předvedl úžásný a neuvěřitelně procítěný výkon. Vlastně ani nevím, co bych filmu vytknul, snad kromě toho, že k úplnému pochopení musí mít člověk zřejmě nastudovanou knihu, protože některé záležitosti zde nebyly úplně dovysvětleny. Přesto je 1984 opravdu silným filmovým zážitkem. ()
Související novinky
Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce
Většina herců je ráda, když za život nastřádají hrstku výrazných rolí. John Hurt, jenž nás právě opustil ve věku 77 let (zákeřná rakovina...), ale na tak malé ambice kašlal. Hurt začal hrát ve… (více)
Caine a Demi jako zloději?
Dvojnásobný držitel Oscara, britský vysloužilec Michael Caine, se objeví v kriminálním dramatu FLAWLESS po boku Demi Moore, nabírající v posledních letech druhý dech. Oba si již zahráli před více než… (více)
Další zajímavé rozvíjení problematiky totalitních režimů, tentokrát dokonce se jedná o adaptaci slavného Orwellova románu. Na něm mi byl asi nejsympatičtější a nejpříjemnější pocit, že on vlastně nepopisuje jenom komunismus, který je, neptejte se mě proč, nesmyslně k této bezpochyby kvalitní předloze v prvním sledu připisován. Jsou tu zobrazovány i znaky fašismu (překřížení rukou), Orwell jako správný levicově orientovaný člověk se vším pochopením poukazuje i na mouchy tržního hospodářství... Na předloze si tedy nejvíce cením jakési objektivity. Původně jsem se obával toho, o čem budu psát, přece jen, o totalitě a jejích modifikacích jsem už něco málo filmů viděl (třeba 451° Fahrenheita, Brazil) a byly si až na určité výjimky podobné, jejich hlavní význam se nijak nelišil. Zde je to sice stejné, ovšem byl jsem potěšen, že se právě problematika opět ještě více rozvíjí, zde mě kupříkladu zaujala ta cenzura tisku, tak typická nejen pro naše Rudé Právo. Film také dále vnímám jako takový striktní popis života v tomto systému, podpořený nebývale přesnou atmosférou – stačí si vzpomenout už jen na ten úvodní kolektivní zpěv, kdy se s vizuálními budovatelskými motivy prolíná operní árie, reprodukovaná s dost znatelným vlasteneckým zabarvením. Pro mě byla tato scéna asi nejsilnější za celé ty dvě hodiny a vůbec je na ní až neuvěřitelné, že s naprostou přesností vystihla ty spartakiády, prvomájové oslavy a podobné zrůdnosti. Neuvěřitelné proto, že na plátno to bylo převedeno někdým, kdo s největší pravděpodobností v takovém zřízení nežil. Přesto byl ale tuto stránku nepovažoval za naprosto dokonalou, třeba závěrečná sekvence v tajemné místnosti nebyla až tak zapamatování hodná, jak říká hodně lidí. Jenomže to nebylo až tak vážné. Co mi podstatně více vadilo, bylo nedokreslení postavy O´Briena. Sice jsem předlohu jako obvykle nečetl, ovšem co vím z doslechu, tento charakter má prý v knize podstatně výraznější roli. Myslím si, že mít větší prostor, film by byl rozhodně kompaktnější. Je to také nefér i kvůli Richardu Burtonovi, který by si možná zasloužil i důstojnější labutí píseň. Zklamal mě také trochu i slovutný Big Brother – respektive jeho hlas, čekal jsem tak nějak automaticky hlasový projev podobný Rudolfu Hrušínskému, který jej mluvil v rozhlasové inscenaci (kdo si vybavuje aspoň jeho životní roli v Spalovači mrtvol, nemůže být s tímto obsazením nespokojen, ten jeho v tomto případě sarkastický tón sem přesně zapadá). Ten Nejvyšší zde ovšem nepůsobil až tak, jak by s ohledem na svůj význam měl. Připadal mi trochu odlehčenější, asi jako když srovnáte Falca z Nekonečného příběhu v českém znění a v originále. Film má i zajímavý přesah do současné české společnosti, a to konkrétně v případě scény, kdy se vysvětluje, kdo že je autorem protirežimního manifestu. Připomíná mi to různé lidové spekulace o regulérnosti listopadových dnů roku 1989, stejně jako neoddiskutovatelnou spojitost různých politických představitelů s některými orgány. Jelikož snímek neměl i přes mé předchozí postřehy nějaký výraznější přesah (což pochopitelně považuji za jeden ze znaků dobrého díla), nedá se čemu divit, že se mi 1984 zdálo slabší než mnou výše zmíněná díla (na kterých je mimochodem vidět, že k nim bylo přistupováno profesionálněji, ostatně to také točili významnější tvůrci). Film mě tedy nenadchnul tak, jak bych si představoval, ale o nadprůměr světové kinematografie se rozhodně jedná. Ovšem k významu předlohy je nasnadě pochopitelné, proč někteří příznivci tohoto díla nejsou zrovna uspokojeni. P.S. Po druhém shlédnutí se některé otázky více vyjasnily a hodnocení tak zvyšuji o jednu hvězdu navrch. (Původně psáno pro studijní účely.) () (méně) (více)