The Animatrix: Matriculated
Režie:
Peter ChungObsahy(1)
Skupinka lidí, žijící na povrchu Země, je napadena dvěma roboty. Jednoho zneškodní a druhého se jim podaří zajmout. Poté se i s ním připojí do virtuálního světa, kde se jej pokusí přesvědčit, aby se přidal na stranu lidí a bojoval tak proti svým vrstevníkům.... (Barak)
Recenze (82)
POST-MATRIX (i post-animatrix). Tahle sekvence se jako jediná posouvá za příběh samotného Matrixu. Je to trochu psychedelické, trochu 'pozérské', ale nicméně rozvíjející (a proto byl Animatrix stvořen, ne?) Stejně jako u Druhé renesance tu vidím určitou paralelu s R.U.R. - na rozdíl od ní je ale tohle natolik POST, že je to i originální. ()
Jaou, absolutně největší Animatrixovej úlet. Přeplácaná akční podívaná, tolik barev v tak málo minutách, až se z toho chce motat řepa. Ale na mě to zabralo. Páč já barvičky můžu a tady se jich člověk dočká v obrovitánské míře. Kam se na to "hrabe" Miyazaki a jeho fantazie (kterou miluju). Ale tady se rejža skutečně a doslova vyřádil. Na tohle bych chtěl jít jednou do Kina, před tím bych to viděl na skleněnou kamarádku se zelenou vejbavičkou :o) ()
Nedělal mi ani tak ,,problém" ten samotný příběh, ale spíše to na mě působilo ,,divně" celkově. Grafika se mi tady oproti ostatním moc nelíbila (statické pozadí ano, postavy ne-e), příběh byl OK, ale... takové halucinogeny? To že je Matrix? Bylo to prostě divné. Kdybych to mohla já sama přepracovat, celou pasáž oblbování robota bych udělala úplně jinak. Rozhodně nejslabší povídka Animatrixu. ()
Další zamyšlení, tentokrát hledající ideální kompromis pro společný život strojů a lidí, nevybočujíc přitom z pochmurného ladění celého Animatrixu, jak dokazuje už už nadějné finále. Místy až surreálné pasáže nás pak přesvědčují o existenci „něčeho jako duše“ v elektrodách kusů hýbajícího se plechu. Opět je rovněž přítomná náboženská rovina příběhu. Má smyslu hrát si na Bohy? A když už, tak ať si na něj hraje raději člověk než stroj? Je toto fatálním následkem vyvíjející se společnosti? Správně se vyvíjející společnosti? 85% ()
Dost dobře nerozumím tomu, proč byl nejdebilnější díl zároveň dílem nejdelším. Nuda a utrpení. Odporně divná animace. K jejímu docenění mi v žilách kolovalo málo drog. Těžce vstřebatelné. Nebavilo mě to a ztrácel jsem pozornost, tudíž to celé bylo i obtížně pochopitelné. V podstatě mi to vyznělo jako příběh o ochočení robota. ()
Galerie (2)
Photo © Warner Bros.
Reklama