Bournův mýtus

Tenhle kousek se mi zamlouval mnohem víc, než ten první. Přestože Mattovi tentokrát nepřeběhla přes cestu žádná kočka, připomínal mi film svým vypravěčským stylem, rytmem a sympatickou usilovností hlavního hrdiny dávný snímek Tři dny kondora, kde "honěný" zároveň prchá i pátrá a to po motivech svých pronásledovatelů a přestože Bourne není neviňátko, řídíme, plaveme, střílíme, utíkáme a jedeme v tom s ním. (18.02.2005)

Menej povrchne efektné než The Bourne Identity, no zároveň psychologickejšie a dejovo pútavejšie. Scenár sa vracia do minulosti, odkrýva z nej nové veci a prehlbuje Bournovu postavu. Akcie asi najmenej zo všetkých špionážnych thrillerov za posledné roky, no inteligentne prekombinovaná zápletka, v ktorej je Bourne prďácky vždy o krok pred svojimi lovcami, ju nepotrebuje. A tá jediná - záverečná - nám to navyše plne vynahrádza. Hudba Johna Powella rulez a Karl Urban je cool drsňák. (06.10.2004)

„Bourne Supremacy - druhý díl série (třetí díl je nasnadě, i vzhledem k fantastickým tržbám v USA - aktuálně přes 170 milionů) je parádní .Akčními momenty, jako jsou souboje, klasické přestřelky a automobilové honičky (žádný strach, jedna naprosto úžasná na konci tady je:o), se zde sice hodně šetří, v podstatě všechny jsou vidět buď celé, nebo naznačené, v dlouhém traileru, ale to vůbec nevadí. Bourne Supremacy je sám o sobě jedná velká akce, celý film by se dal lakonicky shrnout do věty "Bourne pátrá a nahání agenty a agenti nahánějí Bournea :o). Příběh po úvodních deseti minutách nabere veliké obrátky, působí dojmem rozjetého stroje, který se ani na chvilku nezastaví a tenhle dojem umocňuje i fantasticky našláplý soundtrack, který poslouchat sám o sobě je veliký zážitek. Mattu Damonovi jsem věřil každou sekundu, co byl na plátně, vynikající byl i Karl Urban coby ledově klidný zabiják. Jedinou malou výtku bych měl ke kameře, na můj vkus byla místama až příliš roztěkaná, ale dalo se na to zvyknout. Celkově vzato bezchybná podívaná a jeden z nejlepších filmů roku....A opakovaným shlédnutím se zážitek umocňuje :o) (12.09.2004)

Bournův mýtus je film, který již víc než jednu dekádu natolik miluji a natolik jsem toužil jeho dynamice definitivně přijít na kloub, že i po stu a jednom zhlédnutí jsem se pustil do několikaměsíční práce na jeho analýze okénko po okénku a záběr po záběru. Výsledkem je studie Bournův mýtus: akční film pohybu, v níž je rozbor samotného snímku zarámováný do výkladu o proměnách (moderního) akčního filmu (s. 51-55, 87-91). Kromě vysvětlení rozmanitého množství filmařských taktik tohoto působivého díla v článku najdete i pasáž o výstavbě slavné automobilové honičky v Moskvě (s. 81-84). ___ (Jo a strašně moc se těším na letošní pokračování. ;)) (16.01.2016)

Jedna velká honička postavená hlavně na další fenomenální exhibici možná nejlepšího skladatele současnosti Johna Powella. Hodně zajímavé a důstojné pokračování plné napětí a tepavé atmosféry. Jeden z těch mála filmů, který se nebojí jít nevyšlapanou cestičkou, být jiný a posouvat tak kinematografii dopředu. Greengrassovi to kupodivu vyšlo, i když prakticky eliminoval akci a vsadil jen na syrové a "zevnitř" snímané (Greengrass si doslova libuje v lehce zmatených a roztřesených záběrech z davu) nahánění Bournea. Rychle třetí díl... P.S.: Napodruhé 88,4%:-) P.P.S.: A napotřetí? Naprostá divácká extáze s druhým nejlepším filmem letošního roku. Bomba, v níž má každé políčko své přesné místo a svůj jasný důvod. Prostě bez chyby a s obrovskou gratulací Damonovi, Powellovi a hlavně Greengrassovi. 100%! (07.08.2004)