Reklama

Reklama

Synové a dcery Jakuba skláře

(seriál)
Československo, 1985, 12 h 45 min (Minutáž: 53–67 min)

Režie:

Jaroslav Dudek

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Alois Nožička

Hrají:

Luděk Munzar, Eva Jakoubková, Jaroslav Moučka, Slávka Hozová, Radovan Lukavský, Jana Štěpánková, Petr Kostka, Jana Preissová, Jiří Krampol (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

V roku 1899 odkiaľsi z Kašperských hôr prichádza do albrechtickej huty slobodný mládenec Jakub Cirkl (Luděk Munzar) a dostane prácu pri sklárskej peci. Majster ihneď spozná, že získal nesmierne zručného a šikovného sklára, ktorý dokáže vyfúkať krásne a dobre predajné sklo. Jakub je tvrdohlavý a s nikým sa nechce deliť o tajomstvá svojho výnimočného umenia. Chce ich odovzdať len svojim potomkom. A tých bude mať veru neúrekom... Jakub sa dostáva do sporu s rodinu hutného majstra, situáciu mu pomôže zvládnuť sused Florián. Vianočné sviatky strávi Jakub uprostred veľkej rodiny hutníkov a s milovanou Terezkou. Oslavy príchodu nového roku v hostinci U pošty sa vydaria a nepokazí ich ani Jakubovo oznámenie budúcemu svokrovi, že bude deduškom. trinástich častiach ohromujúcej rodinnej ságy spoznáme pohnuté osudy veľkého množstva postáv a postavičiek mnohočlennej robotníckej dynastie. Členovia širokej rodiny sklárskeho majstra Jakuba podstupujú nespočetné skúšky osudu a previerky svojich charakterov, ktoré im prinášajú valiace sa dejiny a nezvratné historické udalosti - Prvá svetová vojna, prvá republika, Druhá svetová vojna, znárodnenie, vyvlastňovanie a päťdesiate roky. Budeme sledovať osudy rodín detí Jakuba Cirkla. Jeho synovia sú - Jakub (Petr Kostka), Josef (Jiří Krampol), Vojta (Jaromír Hanzlík), Antonín (Svatopluk Skopal), dcéry Terezka (Jana Preissová), Vilemínka (Daniela Kolářová) a Anna (Marta Vančurová). Autor Jaroslav Dietl rozpráva jednoducho ale s veľkým citovým nábojom príbehy ľudí, ktorí hľadajú, zápasia aj pochybujú, no predovšetkým sa aktívne podieľajú na celospoločenskom dianí. Trinásťdielna rodinná sága sa končí po oslavách stého výročia založenia albrechtickej huty, kedy otec Jakub, zakladateľ rodu slávnych sklárskych majstrov, zomiera pri sklárskej peci, kde sám kedysi začínal. Podobne, ako seriály Nejmladší z rodu Hamrů (1975), Povstalecká história (1984), Gottwald (1986) a Rodáci (1988), aj seriál Synové a dcery Jakuba skláře (1986) vznikol na politickú objednávku. Jeho úlohou bolo opísať novodobú históriu Československa ako dejinný zápas robotníckej triedy o novú socialistickú spoločnosť či historický zápas našich národov za národné a sociálne oslobodenie. Skúsený autor Jaroslav Dietl v ňom však politiku často zamietol pod koberec a napísal krásnu rodinnú ságu plnú človečiny, hoci neúprosná dobová cenzúra mnohé jeho motívy, scény či dialógy úplne vyškrtla, zosekala alebo aspoň výrazne skrátila. V seriáli uvidíme celú plejádu českých hercov, z ktorých mnohí v seriáloch účinkovali len celkom výnimočne (Daniela Kolářová) a niektorí herci práve v tomto seriáli podali výkony, ktoré sú v celej ich kariére ako jediné hodné povšimnutia (Jiří Krampol). Seriál nakrúcali v mestečku Tasice (neďaleko Ledeče nad Sázavou), kde v roku 1796 založili jednu z najstarších sklární v strednej Európe. Časom tu vznikol sklársky skanzen, obľúbený cieľ návštev českých i zahraničných turistov, kde si sami môžu vyfúknuť sklený výrobok. Dnes sklárska huta nesie meno Jakub, podľa krstného mena ústrednej postavy seriálu Synové a dcera Jakuba skláře, ktorý tu nakrúcali v roku 1985. Od roku 1990 ju ministerstvo kultúry ČR zaradilo medzi kultúrne pamiatky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (117)

curfew77 

všechny recenze uživatele

Moc hezky napsaný seriál, exkluzivní herecká sestava, Haničincův možná nejlepší československý televizní záporák všech dob a pro nedivadelní publikum zdaleka nejviditelnější role Luďka Munzara. Vadily mi jen místy dost papundeklové interiéry a rozvláčné tempo některých scén (oboje je ovšem snadno pochopitelná daň době, kdy SaDJS vznikaly), a pak taky přeci jen naivní zápletka kolem sebeobětování Toníka v podání Sváti Skopala - takhle pitomě by se asi nezachoval ani (románový) Julek Fučík. Jinak ale velmi poučné a místy hodně silné. Dá se to napsat skoro u všech Dietlových seriálů - takové věci se už dneska prostě netočí. 80 %. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Mně se nejvíc vybaví, jak chtěli tehdy nejméně padesátiletého Munzara omladit, aby vypadal na dvacet let. To se nedalo. No obrovský "lochec" jsem hodil, co si budeme povídat. Ale to nebyla legrace, to byl vážně míněný seriál. A pak se tlačilo na to, co vydrží divák. Konverzovalo se, občas došlo k něčemu dramatickému. Pak se vyfukovalo sklo, ale bylo poznat, jak to za herce dělají skuteční profesionálové. Seriál na tu dobu nákladný a s kvalitním hereckým obsazením a měl výhodu v tom, že nebyl tak snadno zapamatovatelný. Když ho reprízovali, klidně se něj dalo dívat, jako když jede v premiéře, protože jsem si z něho pamatoval jen určité úseky nebo skoro nic. Patřil k tomu lepšímu, co bylo vytvořeno v české seriálové tvorbě. Jarda Dietl si s postavami uměl vyhrát jako nikdo. 60% ()

Reklama

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Seriál pro mne po letech překvapením. Škoda, že zhruba od roku 1945 (tímto rokem měl skončit) už nemá grády a ztrácí na tempu. Téměř k neuvěření je to, že až zas tak neagituje a komunisté jsou líčeni s neskrývanou střízlivostí až kritikou. I když postavy jsou černobílé, děj je maximálně zjednodušen, tak už to v seriálech bývá. Přesto je znát, že si s dějovou linkou dal Dietl práci. Doba o které je řeč přináší spoustu nepříjemných dějinných zvratů, které ve svobodné době scénárista vítá, ale v totalitě to komplikuje situaci. Jak se stavět k Rakousku- Uhersku, sudetským Němcům, Mnichovu, Únoru, aby se to Soudruhům líbilo a zároveň to nebyla sračka? Tvůrci do toho šli odvážně a prsama, až jsem se chvílemi divil, že jim to dovolili natočit. Agitka tam je, ale daleko daleko míň, než jsem čekal. Poválečných dějin se tvůrci očividně zalekli a raději řešili jen rodinné problémy. Vcelku ale nemám námitek. Stojí za vidění alespoň jednou. ()

Hermi14 

všechny recenze uživatele

Výborně obsazená a skvěle zahraná rodinná sága, která si ale ukousla poněkud velké sousto. Vměstnat osudy tolika postav a v tak velkém časovém rozpětí do pouhých třinácti dílů, je samozřejmě zcela nemožné, a tak jsme svědky velkých časových skoků a spousty, ne vždy zcela dopracovaných zápletek. Po technické stránce mě zpracování seriálu, také celkem neoslovilo a všudypřítomná rudá propaganda, kterou je sága "obohacena" v množství daleko větším než obrovském, na celkovém dojmu také zrovna nepřidá. Nebýt herců a scénáře, seriál by se asi rychle ocitl v propadlišti dějin. Takhle to vydá alespoň na ty tři hvězdy. ()

ivamka 

všechny recenze uživatele

Když to srovnám se současnými seriály, je to jednička. Dobově zasazený seriál a Luděk Munzar zde zestárnul o padesát let asi. Moc dobře zahrané a divím se, že i komunisti pustili ukázku toho, jak se to mlelo od počátku dějin. Škoda, že nenatočili pokračování ve stylu Vyprávěj. Bylo by to mnohem pravdivější. Hodně mně zajímá jak jsou na tom skláři dnes. Krásné ukázky výroby skla. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (46)

  • Ve 12. díle "Nedělní směna" odehrávajícím se v roce 1954, má Jakub Cirkl (Petr Kostka) na stole cigarety Start, které se však začaly vyrábět až v 60. letech 20. století. (velkyvezir)
  • V seriálu se vyskytuje ještě jedna sklářská huť, o které se mluví jako o té v Ostrově. S jejím hledáním se filmový architekt nezatěžoval, posloužila ta samá jako „Albrechtická“, jen byla nasnímána z míst zadního traktu objektu. (sator)

Související novinky

Zemřel herec Luděk Munzar

Zemřel herec Luděk Munzar

26.01.2019

Ve věku 85 let zemřel legendární český herec Luděk Munzar. Toho dlouhodobě trápily zdravotní problémy, v minulosti například prodělal rakovinu ledvin a prostaty. Diváci si herce mohou pamatovat… (více)

Reklama

Reklama