Godzilla Minus One

Filmy o nezničitelném hlubokomořském monstru, které si čas od času zaskotačí až po kolena v Tokiu, mě nikdy příliš nebraly, takže jsem viděl všeho všudy starou Gappu, americko- japonskou Godzillu z osmadevadesátého a Souboj titánů s Krakenem, který byl takovou usedlou, starořeckou verzí japonské radioaktivní, permanentně nakrknuté potvory. Na tento snímek jsem se tak podíval jen proto, že mi vyjel jako hlavní nabídka na Netflixu, přičemž mě zaujalo, že se mělo jednat o období po skončení války. No, zjistil jsem, že mě nový příběh vzteklé ještěrky překvapivě bavil, aniž by za to mohl samotný předimenzovaný plaz s reaktorem místo jater. Zaujaly mě spíše japonské, ne zcela vydařené snahy popasovat se se svou účastí ve druhé světové válce a taky fakt, že si ke svému filmu dokázali japonští tvůrci na rozdíl od Michaela Baye pozvat opravdu schopné poradce, takže jejich válečná technika vypadala krajně realisticky (torpédoborce, Takao i Šinden byly naprosto vymazlené). Bavil jsem se tak možná nad záležitostmi spíše okrajovými, bez nich by mě ale asi ani nenapadlo, abych snímku věnoval pozornost. / Poučení: Neodpaluj jaderné hlavice, bomby nebo reaktory v Tichém oceánu, nikdy nevíš, co tím nabudíš. (03.06.2024)

Návrat ke kořenům monstra, které vyrostlo z traumatické viny, pocitu selhání a nástupu atomového věku, který Japonsko pocítilo na svém těle jako žádný jiný národ. Jamazaki a spol. natočili organické spojení poválečného rodinného dramatu a Čelistí na steroidech, které omezený budget používají chytře a esteticky úsporně. I když limity cítíte, nakonec jsou vždy ve službách celku, který je komorní i epický zároveň. Je to ten typ blockbusteru, o který se pokoušel Gareth Edwards - akorát nezatížený kompromisy a tlakem studia. Je to skličující a povznášející, naivní i dojemné. Všechno, co od blockbusteru žádám! (07.12.2023)

Viac pre fanúšikov päťdesiatkových scifíčok, a to nielen japonských, ako pre milovníkov posledných amerických Godzíll (od 1998...). Ide pomaly až o remake úplne prvej Godzilly, ktorá je stále pozerateľná, ale napríklad oproti trebárs Incredible Shrinking Man zostarla asi tak, ako trebárs War of the Worlds. Bonusom k deštruktívnym scénam sú niektoré dobové "maličkosti", ako nedostatok katapultov v lietadlách, na čom je potom aj logicky vypointované finále, či svojrázne odstraňovanie mín z pobrežných vôd. Vďaka istej schopnosti monštra sa dočkáme aj troch apokalyptických scén, pri ktorých skutočne zamrazí, predovšetkým pri útoku na mesto. A ako found footage tu máme okrem iných dobových záberov aj "odstránenie" atolu Bikini z povrchu zemského. (09.01.2024)

Letos se mi zdá, že snad všechny filmy, kolem nichž propuká všeobecný hype, mi připadají přinejlepší mírně nadprůměrné. Japonská Godzilla je dalším takovým kouskem. Dokud se řeší komorní osudy jednotlivců v poválečném Japonsku a ještěrka je vidět jen ve vlnách, tak je to fajn. Jakmile ještěrka vystoupí na pevninu, Japonci dostanou příležitost používat své přepálené herectví a postavy začnou vymýšlet totálně zhůvěřilé plány, ač se nakonec ukáže, že stačí ještěrce (... no však uvidíte), tak to jde alespoň pro mě do kopru. Můžu ocenit, jak to vypadá vzhledem ke svému rozpočtu, ale nedokážu si to autenticky užít. (23.12.2023)

║Rozpočet $15miliónov║ Tržby USA $56,418,793║ Tržby Celosvetovo $115,857,413▐  Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ V prvom rade určite poctivejšie a lepšie než tie výplachy čo tvorí Hollywoood. Na pôvodných filmov o Godzille som vyrastal a tento počin má k tomu veľmi blízko. Mám rád staré poctivé triky, tam mi plesalo srdce. Dejovo už to bolo horšie tam ma to nejak nebralo. Tam sa Japonci proste nevedia patrične predať a to mali podľa mňa potenciál veľký, vďaka obdobiu kde to zasadili. /60%/ (31.05.2024)