Trigun

Japonci či tvorcovia anime sa často zaoberajú myšlienkou koho je možné zachrániť, či sa má väčšina zachrániť na úkor menšiny a podobne. Aspoň takýto pocit mám s veľa počinov, ktoré pozerám. Trigun si berie tieto otázky koho zachrániť ako nosnú tému a k tomu pridáva lásku, humor obsiahnutý hlavne v prvých pár dieloch, zaujímavé westerno-sci fi prostredie, výborné hlavné a vedľajšie postavy. Hlavný hrdina Vash má veľmi zaujímavú osobnosť, ktorá neopustila detské rozmýšľanie o tom ako môže život a svet fungovať. Osobnosť Vasha teda naráža na rôzne ľudské problémy a správanie ľudí v rôznych situáciách je teda úplne kladnou postavou a nezožiera ho nenávisť čo mi nie je jasné či je možné. Dôležité teda bude sledovať či sa Vash za určitých okolností zmení, alebo tvrdohlavo zostane tým kým je. Vzťahy a láska medzi jednotlivými hrdinami sú prezentované dospelým spôsobom. Ženské postavy nepôsobia tak, že by do príbehu boli zakomponované umelo, ale sú tam veľmi účelne. Príbeh Nicholasa je veľmi kvalitný a robí konkurenciu hlavnému príbehu. Výborný hudobný opening a dokonca mi za hudbu nevadili ani stredové predeli jednotlivých dielov. Dostanem sa k tomu teraz čo ma najviac zaujalo a to bola filozofická časť, ktorá sa dostáva do popredia hlavne v posledných pár dieloch anime Trigun. Vo filozofickej časti sú predložené jednotlivé myšlienky nad ktorými sa môže zastaviť nejeden mysliaci organizmus a teda človek. Trigun teda nie je len na pobavenie a vyšumenie z hlavy, ale seriózne sa nad ním môžete pár hodín zamýšľať. Kto má vlastne nárok na prežitie? Máme chrániť toho silnejšieho či krajšieho? Dám teda na záver dve myšlienky, ktoré ma najviac zaujali a teda je to SPOILER : Prečo rastliny nemusia rozprávať? Rastliny sú silné. Sú tak silné, že myslia len na život. A slová vôbec nepotrebujú.... A druhé : Život je ako reťaz komplikovaných problémov s krutými obmedzenými voľbami a v obmedzenom čase. Najhoršou vecou je nerobiť nič, žiadne rozhodnutie a čakať kým ideálne rozhodnutie príde samo. Najdôležitejšie je urobiť to najlepšie v zlomku sekundy. Nie sme ako boh nie len, že sú naše sily obmedzené, ale niekedy musíme hrať ako diabol. KONIEC SPOILERA (12.02.2015)

Seriál Trigun je v něčem podobný seriálu Cowboy BeBop, a to hlavně vývojem děje. Atmosféra rozverného spaghetti westernu houstne a končí v zádumčivém filozofování. Změna je až příliš patrná, hlavně v posledních dílech, kde se již nevyskytuje ani jediný vtip, což mi přišlo skoro škoda. Pokud člověk skousne poněkud jednoduché stylizování postav, jde o velmi povedený seriál. (30.11.2007)

Momentálne som dopozerala 17. diel a nedá mi to nehodnotiť (aby som nezabudla, čo chcem napísať). Prvé diely, tak na tých som sa tak schuti zasmiala, potom to mierne zvážnelo, ale stále s bolo na čom smiať... A teraz 17. diel, ten dáva celému seriálu úplne iný rozmer. Silná časť... Zatiaľ to vyzerá tak, že mám ďalší seriál do top seriálov... Uvidíme na konci... Na konci sa to len stupňovalo, úplne som sa do tých postáv vžívala a občas aj tá nejaká slza vypadla (v 1 dosť tvrdom diely)... Fakt fantastický seriál... (29.03.2009)

Seriál bych doporučil spíše lidem, kteří mají více zkušeností s anime. Jednotlivé části jsou silně nevyrovnané. Prvních pár dílů je velice jednoduchých, vtipných a s morálním ponaučením na konci, takže určeno především dětem. To vše se časem změní. Vtip se omezí, vzroste brutalita, nastartuje se dějová linie a dojde i na hlubší existenční otázky, takže i ti, které neodradí začátek seriálu, budou pravděpodobně spokojeni. Animace není zdaleka na vrcholné úrovni, ale co nedokáže animace, to vynahradí výborně pasující hudba. Jinak hlavní postavu si musí oblíbit snad každý. (06.10.2007)

Už od prvního dílu mi Trigun připomněl dva seriály: Tím, jak kombinuje (navíc docela umně) western a sci-fi, mi připomíná Brisco County Jr. Ale hlavně se tvůrci Trigunu inspirovali Rurouni Kenshinem. Hlavní hrdina, Vash the Stampede, je nejhledanější psanec na světě, na jehož hlavu je vypsána obrovská odměna (60 mld $$). Přesto to není bezcitný desperát, nýbrž člověk, který je odhodlaný nikoho nezabít, i za cenu toho, že schytá nějakou tu ránu a kulku. I jeho minulost skrývá obrovské tajemství. Pochopitelně že není sám, pomáhá mu Nicolas D. Wolfwood, kněz, který pro ránu nejde daleko, a Meryl a Milly, dvě půvabné agentky pojišťovací společnosti, které mají ohlídat, aby škody způsobené Vashem byly co nejmenší. Podobnosti s Kenshinem nejsou jen v samotných hlavních postavách, ale i v jednotlivých příbězích: V prvním díle je záporákem obr, který je za Vashe omylem považován. Někteří další gauneři se přímo za Vashe považují. Další z těch, kteří jsou Vashovi na stopě, Nebraska family, připomínají obra řízeného trpaslíkem z Kenshinovských Kjotských dílů. A i samotný hlavní záporák má kolem sebe Gung-Ho Guns, skupinu těch nejlepších z druhé strany zákona; stejně jako ji měl Shishiyo Makoto. ____ IMHO zatímco v Kenshinovi jeho "odhodlání nezabít" docela fungovalo - soubojů se normálně zúčastnil, akorát že jeho katana měla obrácené ostří, Vash radši uteče nebo sebou nechá vláčet, než aby se postavil obyčejným lidem (ne že bych prahnul po krvi, ale přeci by pro něj nebyl problém jim tu pistoli vystřelit z ruky). To mi byl mnohem sympatičtější cynik Wolfwood, který si dobře uvědomoval, že občas je nutné zabít pro záchranu jiných. Tohle IMHO neuvěřitelné Vashovo "zakrnění" v dětinské realitě dosáhlo ke konci takových rozměrů, že jsem poslední 4 díly skřípal zuby a místo rozhodování se 5* nebo 4*, jsem se rázem dostal do dilematu, zda 4* nebo 3*. Ovšem vzhledem k těm 22 dílům jsou ty 4* tak akorát. (07.08.2004)