poster

D'Artagnan a tři mušketýři

  • Itálie

    D'Artagnan contro i tre moschettieri

Historický / Dobrodružný

Itálie, 1963, 90 min

Komentáře uživatelů k filmu (11)

  • AGAMENON
    ****

    V 60. letech byl dobrodružný žánr u diváků velice populární, "Evropský Hollywood", jak sami sebe italové neskromně nazývají, nemohl na poptávku reagovat jinak, než chrlením filmů podobného ražení, byť galský kohout nezůstal taky pozadu, italové měli spíše v merku antické období a francouzi středověk, přec kdo jiný by mohl natočit s elegancí jim vlastní, národní poklady jako jsou díla páně Dumasově? Ale věnovat se jenom jedné historické době, to je přeci moc svazující, takže zatímco antické doby pomalu, ale nenávratně odcházely, na uvolněné místo se drali kavalíři v krajkách, bojující za čest a slávu království (lhostejno jakého), ale hlavně krásných panen. Italové přeci taky mají svůj šarm, tak proč se nevrhnout na největšího francouzského klasika dobrodružného žánru, to nikdy nemůže zklamat. Producenti do hlavní role obsadili argentického herce Fernanda Lamase, otce Lorenza "Odpadlíka" Lamase, ten to přes účinkování ve filmech domácí provenience, dotáhl dokonce až do Hollywoodu, což mu jako skoro každému druhému béčkovému herci, nepřijmout nabídku evropských filmařů. Je jen velké štěsí, že se scénáristé nesnažili už asi po milionté uvařit stejnou nastavovanou kaši o tom, jak se tři mušketýři, dali dohromady s jedním drzím gaskoňcem, místo toho se zaměřili na události ne tak známé, o prosté co bylo pak, Dumas přece napsal dvě pokračování, které filmaři macešsky odmítají filmovat. Nečetl jsem je, takže nemohu soudit, je mi však naprosto jisté, že dva scénáristé s předlohou nakládali velice, tím myslím opravdu velice volně, stvořili tedy stanadrtní dílo, mixující s v přiměřených dávkách romantiku, intriky, zradu a šermířské souboje. Je až s podivem, jak dobře Fulvio Tului režíroval, šlo o jeho první a zároveň i poslední film, pak napsal akorát scénář k Una Spada per l'impero (jeden z nejpříšernějších sandálových filmů, jaký jsem měl tu čest vidět), herci hrají obstojně (zajímalo by mne, proč je evidentně černovklasý Lamas obarvený na blond), souboje mají kvalitní choreografii, ale na Tři mušketýri od Bernarda Borderie nemají. O chytlavou hudbu se postaral Carlo Savina, ted je však známější jako dirigent, než coby kompozista, a je znát že trpí tímto syndromem, tito lidé mají ve zvyku spíše napodobovat styl slavnějších kolegů, než vytvářet styl vlastní, takže najdeme zde trochu španělského nádechu jako Miklose Rozsy (El Cid), kapku francouzského šarmu Paula Misrakiho (Tři mušketýři), akční sekvence i ostatní hudba lehce připomínají A. F. Lavagnina a dokonce se sem zatoulal i Max Steiner (akční čtyřtónový motiv), ale nechci aby to znělo jako urážka, Savina složil pěknou hudbu. Produkce neoplývala zrovna nevyčerpatelnými zdroji, proto se uchýlila do římských ateliérů De Paolis, místo do slovutných ateliérů Cinecitta. Tyto ateliéry byli zhusta využívány produkcemi s nižšími rozpočty, bohužel je to trochu i znát. Exteriéry nejsou ničím výjimečné, klasická lesní krajinka, v rámci úspor si neužijeme ani moc památek, tudíš žádné chození starobylými uličkami, ani návštěvy různých hradů, ten je pouze jeden,a le zato stojí za to. O davových scénách nemůže být ani řeči, vše se odehraje v intimních asi dvacetičleném kroužku, ale to přece na pořádnou šermovačku pohatě stačí. Co říci na závěr, jde o klasické italské dobrodružné béčko, kterých natočili nepřeberně, přesto se mi na ně dobře koukalo. Jeden za všechny, všichni za jednoho.(30.7.2008)

  • Crocuta
    ***

    Celkem slušný "mušketýrský" film, jehož kvality vyniknou zejména při srovnání se stejnojmennou francouzskou slátaninou z roku 2005.(1.11.2008)

  • Chrustyn
    ***

    Popravdě když se mi film dostal do rukou a já uviděl obal očekával jsem od filmu to nejhorší. Nakonec jsem byl překvapen. Ne, že by se jednalo o skvělý film ale rozhodně film nenudí a i když nevyniká monstrózní výpravou nebo skvělou akcí tak jako celek neurazí. Hlavně díky sympatickým hercům.(26.7.2008)

  • špaček421
    **

    Sním, či bdím, je to sen? Stejní herci, stejná hudba, stejné prostředí... jako ve filmu Zorro a tři mušketýři! Příběh se liší, ale ve výsledku působí stejně, každá změna lokace je je jen záminkou pro další bitku. Nicméně D'Artagnan a tři mušketýři se evidentně snažili být víc než jen nenáročnou blbinkou na nedělní odpoledne. Což je vidět na scénáři, který je naprosto zmatený, hlavně že co chvíli přijde zvrat. Děj je na první pohled dost zajímavý, jenže vlastně sestává jen ze dvou polovin, kdy si Karla II. navzájem unášejí mušketýři a D'Artagnan, a ve druhé polovině se sice hrdinové spojí, ale prince jim unáší pro změnu proradná Mazarinova neteř, a navíc se do toho zapojí banda loupežníků. Navíc je to dost blbě natočené, scény moc nenavazují, zdejší mušketýři mají do sympatičnosti těch Borderiových a určitě i Lesterových dost daleko. Snad jenom opakování stejných dialogů ve scénách, kdy Karel svádí různé ctižádostivé šlechtičny mě pobavilo(17.11.2015)

  • dopitak
    *

    Odporná slátanina, u které se zprvu těšíte na konec, protože scénář vás divácký intelekt uráží, abyste posléze zjistili, že zápletka je tak překombinovaná a pitomá (D´Artagnan se neustále přetahuje s mušketýri o Karla, a občas jim ho "vyfoukne" někdo třetí), že pak ani nevíte, kdo je zrovna kdo. Dialogy jsou na úrovni "povinného seznamovacího" rituálu během první hodiny angličtiny. Ruce pryč, a všichni do jednoho alou jinam.(21.3.2010)

  • argenson
    ***

    Tak tohle je trochu zmatek na zmatek. Hned na začátku filmu zazní, že příběh začíná v roce 1647. Dále ovšem zazní, že Karel I. je již po popravě, takže mušketýři zachraňujou jeho syna Karla II. (nemluvě o tom, že Karel I. v tý době ve Francii vůbec nebyl, zatímco s ohledem na vizáž a věk anglického krále ve filmu by skutečně mělo jít o Karla II.). "Oficiální text distributora" ovšem klidně mluví o Karlovi I., taktéž je tu i odkaz jakože "na motivy Alexandra Dumase". Jenže Dumas nic takovýho nenapsal (byť se to vzdáleně podobá Třem mušketýrům po dvaceti letech) a ostatně ani zahraniční zdroje Dumase jako autora námětu neuvádějí, to jenom scénáristi použili postavy. Přes všechny další nelogičnosti a nedostatky je to ale celkem obstojná a příjemná šermovačka.(13.12.2011)

  • SOLOM.
    ***

    Popravdě filmů se Třemi mušketýry jsem už pár viděl, ale tato italská splácanina je asi ze všech nejdivnější. Ne nejhorší, ale nejdivnější. Především pak samotný scénář moc kvality nepobral. Jednotlivé scény jsou doslova jakoby splácané dohromady a divák tak sleduje hodinu a půl trvající přetlačovanou D´Artagnana a jeho třech společníků o krále Karla II. Aby to nebyla taková nuda, snaží se to celé okořenit pořádnou dávkou rádoby humorným scén, které ale mnohdy působí spíše trapně. Fernando Lamas v roli mladého gaskoňce si nevedl vůbec špatně, ale já mám v této roli nejraději Michaela Yorka. Hodně slabých 50%(25.8.2016)

  • Rodriguez
    ***

    Není nad historickou klasiku tří mušketýrů a né ty novodobé americko-francouzské slátaniny alá přetoč vše co je steré padesát let!!!(31.12.2008)

  • majo25
    ***

    17. storočie a stredoveké (vlastne podľa historikov už novoveké) Francúzsko, trochu netypické pre taliansku kinematografiu, aj preto bolo tento snímok pre mňa zaujímavý. A vôbec nesklamal, povedal by som skôr, že dopadol lepšie ako väčšina francúzských filmov. Aj kvôli šarmantým hercom, vkusnému humoru, hlášok a celkom zaujímavej zápletke. Tá ale ťaží hlavne s šermovacích scén s kordom, čo mňa až tak veľmi nezaujímalo. Lepšie sa pozeralo skôr na Portosove silové akcie, ktoré predvádzal americký (westernový) herec Walter Barnes. Hodnotenie: 60%(20.11.2013)

  • Všežrout
    ***

    Mušketýři na italský způsob a překvapivě dobří. Kdo rádi "pláště a dýky" máte, vedle nesáhnete.(5.9.2008)

  • rafix
    ***

    Docela to ušlo. Filmy na toto téma o mušketýrech je mnoho. Ale nevím který film je dobrý.(13.12.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace