Strážci - Watchmen

Je za 5 minut 12. Od jaderné války.…. Kladem i záporem je určitě obrovský záběr vyprávění. Jde o dlouhý film, který se hlavou neprožene jako smršť, jenž vypláchne mozek, ale pomaličku servíruje informace, s kým máme tu čest. Tvůrci ukazují věci, kterým by se někdo, kdo by chtěl předvést jen akční jednohubku nezabýval. Aby výpravnost byla dokonalá, jsou triky jakoby v pozadí a jen dotváří zvláštní super hrdinskou náladu v reálném světě. Rorschach je geniální vypravěč. Jeho monology (,,Tohle město se mě bojí. Viděl jsem jeho pravou tvář. Ulice jsou stoky plné krve, ve kterých se utopí všechna havěť. Všichni se budou po pás brodit v sexu a vraždách a kurvy a politici zvednou zrak a budou prosit: ZACHRAŇ NÁS“!) spolu s několika hity minulého století (od Dylana přes Nenu po Wagnera) ve mně vyvolávají pocit, jako bych sem patřil. Zklamání pramení z očekávání. Přiznávám, že takto ,,ukecanej“ komiks jsem nečekal. Dá se to však v pohodě vydržet a odměnou je mi závěrečná hodinka, ve které Z.Snyder dokazuje, že točit akci nezapomněl. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ ** P.S: Watchmen prostě nejsou akční film. Stejně jako V jako Vendeta v sobě ukrývají mnohem víc! (17.07.2009)

Z komiksu jsem četl zhruba první třetinu, díky které jsem neměl problém se ze začátku orientovat a mohl ocenit Snyderovu přesnost při převedení na plátno, ale jinak selhal přesně tam, kde jsem to čekal. Jeho optika je totiž na krušnou atmosféru filmu příliš vyleštěná a feeling osmdesátek (a ostatních období) musí obstarávat chytře vybrané písničky, což bolí o to víc, když víte, že by to bez nich moc nefungovalo (bolestivou výjimkou je sexuální scéna, kterou použitý song spolehlivě pošle do kopru). Snyder ale především nezvládá práci s postavami, které jsou (kromě Roschacha) celkem unylé, a postupně tak začnou padat do škatulek divně oblečených lidí, kteří vás vlastně moc nezajímají (hlavně Ozymandias je zoufalost sama). Přes to všechno mě Watchmeni víc než půlku stopáže celkem bavili, jenže pak nastoupil roztahaný závěr, který vymetá jedno klišé za druhým, a přestože je slušně napsaný (hádám, že z velké části dědictví předlohy), Snyder ho dokázal proměnit v otravnou okecávací čtyřicetiminutovku, která vás utvrdí v tom, že mimo akční scény dokáže zabít cokoliv. Co mi tedy z filmu utkvělo? Dvě hodně vydařené bitky (ulička a vězení), překvapivě snesitelný výkon Patricka Wilsona a hořká příchuť velké propálené šance, protože filmu všechny ty dobové a politické podtexty nechybí, jen cítíte, že je šlo podat mnohem lépe. Takhle se nakonec člověk diví tomu, že ho tak osudově vystavěný film nechal chladným. 6/10 (27.02.2009)

Netknut komiksem, zato s myšlenkami na Gilliama i Greengrasse, nakonec děkuji právě za Zacka Snydera, který ve svém třetím snímku filmařsky dospěl. Umožnila mu to sice evidentně silná předloha, potažmo její scénáristické ošetření, ale způsob, jakým Snyder představuje rozsáhlý svět odmítnutých superhrdinů bere dech. Silná reflexe Ameriky s téměř až meditativním myšlenkovým přesahem o člověku samotném stojí na výborných dialozích party neokoukaných hereckých tváří, které občas režisér pošle do vynikajících akčních sekvencí. Rorschachovo randevous s policajty mě přivedlo hluboko za hranici obyčejné divácké extáze. Z kina jsem odcházel hodně zadumaný, den nato jásám a vím, že to musím vidět minimálně ještě jednou. Edit I.: A stálo to za to, už dlouho jsem nezažil druhou projekci nějakého filmu, kterou bych si tak intenzivně vychutnal. Edit II. A D.C. verze je už 'jenom' labužnická třešnička. (10.03.2009)

Snyder zvládl geniální komiks věrně přenést, rozpohybovat, vizuálně vypulírovat a opentlit pár vtípky (což rozhodně není málo), ale život mu v mých očích vdechnout nedokázal. U nádherného úvodního retro klipu jsem sice zamáčkl slzu, ale po zbytek filmu jsem už necítil téměř nic. Typově dobře vybraní herci (s výjimkou Ozymandiase) defilovali v dokonale zrekonstruovaných kostýmech a kulisách a deklamovali věty z komiksu, ale jak postavy, tak jejich osudy mi byly ukradené stejně jako klimax, při kterém se mi v komiksu vždy stáhne krk. První polovina mi navíc přišla jako šílený flashbackový guláš, kdy se vlastní děj pohybuje hlemýždím tempem (v komiksu mi to nijak nevadilo), aby se v druhé půlce nevzrušeně doloudal k nijak šokujícímu finále. Už několikrát jsem četl cosi o tom, že film je brutálnější než předloha, ale aspoň mě přijde šest celostránkových panelů posetých rozmašírovanými mrtvolami nám dobře známých vedlejších postav podstatně brutálnějších než nějaká otevřená fraktura ruky a rozsekaná hlava a taky jsem moc nepobral, co měla v tak realisticky pojatém příběhu znamenat ta nerealistická akce. Zkoumal jsem, kochal se, ale neprožíval. (08.03.2009)

Co napsat? Netuším. Nějak mi došla slova. Ne, že by mi je sebral tento film, ale tak prostě nic jinýho, než říct, že to byla chytrá jízda po spirále ostrosti, vtipu, myšlenek a bolesti, mě nenapadá. I když nejsem fanoušek předlohy - komix jsem nečetla a neměla o něm ani ponětí - film se mi líbí. Věřím, že tam spousty dobrého chybí. Věřím ale také, že takovou sociální sondu mezi superhrdinskou partičku, už nikdo nepustí a čili já už asi nikdy neuvidím to "nitro". Zřejmě škoda. (21.04.2009)