Režie:
Frank DarabontScénář:
Frank DarabontKamera:
Roger DeakinsHudba:
Thomas NewmanHrají:
Tim Robbins, Morgan Freeman, Bob Gunton, William Sadler, Clancy Brown, Gil Bellows, Mark Rolston, James Whitmore, Jeffrey DeMunn, Larry Brandenburg (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Mladý bankéř Andy Dufresne (Tim Robbins) je v roce 1947 odsouzen za vraždu své ženy a jejího milence. Přesto, že tento čin popírá, čeká na něj dvojnásobný doživotní trest v obávané věznici Shawshank. Andy se snaží přizpůsobit vězeňskému životu a po krušných začátcích se sblíží s Redem (Morgan Freeman), jenž si tu odpykává svůj doživotní trest už dvacet let. Sílu, jak přežít zdejší peklo, Andy nachází v tajném snu a skryté naději na svobodu... (Magic Box)
(více)Recenze (3 253)
Dosť citlivý príbeh, ktorý však "netlačí na pílu", Stephen King musí byt spokojný. Sedem nepremenených oscarových nominácii patri k najväčším prešlapom oscarovej komisie (nuž čo, Forrest...) ()
Jeden z nejúžasnějších filmů co jsem viděl. Myslím si, že už podle hodnocení musí každý vědět, že tento film je nejspíše něčím výjimečný a on skutečně výjimečný je. Film má vše co pořádný film potřebuje. Skvělé herce, perfektní režii, krásnou hudbu a dokonalý scénář. Prostě krásný film s perfektním koncem. Tohle musí vidět každý. ()
Tohle je hodně dobrý film hned jsem si ve filmu oblíbil Morgana. Děj je také výborný a (SPOILER) štastnej konec to se mi líbí! ()
Tento "klenot" je jeden z nejlepší filmů všech dob po všech stránkách. Po každé, když si to pustím nebo vidím v televizi, tak mě to úplně oddělá. ()
Je to sice skvělý,ale stěma chválo zpěvama to nějak lidi přeháníte.Jo a že je to první film csfd???ste se fakt už asi všichni posrali. ()
Fantastické. Dnes som si tento film pozrel znova a znova... som onemel. Ospravedlňte ma, ale o niečo zmysluplnejší komentár sa pokúsim o takých dvadsaťštyri hodín. 101% ()
Viděno 3x cca - 95% ()
Hezký film, to jo. Pravda, trochu nevěrohodný, ale zato výchovný. Konec pohádkový, ale budiž. Ovšem že by to byl nejlepší film, který kdy v dějinách světové kinematografie vznikl? To je trochu dost silná káva. Skoro se mi chce vykřiknout, vítej, barvotisková průměrnosti... ()
Darabont a King = záruka kvality, skvělý příběh je prostě výborně natočen a magicky dobře zahrán, zrežírován... No je to film číslo jedna na CSFD, to říká vše, že? :o) ()
Skvělá režie, skvělé obsazení, strhující příběh, prostě absolutní jednička ve svém žánru, paráda!!! ()
Srdce mi buší o sto šest, jazyk se mi lepí na patro, po zádech jakoby mi utíkaly tisíce mravenců, v mozku se mi uvolňují snad všechny hormony štěstí a ruce mi vibrují vzrušením. Toto není jen ten nejlepší a nejúžasnější film, ale především dílo, které má v sobě tolik lidskosti a moudrosti, že by ho ani Tichý oceán nepohltil. Díky Franku za tento zážitek! 100% ()
Poutavě odvyprávěný příběh. ()
Připravuje se: ,, Vykoupení z věznice Shawshank ll,,. Hlavní roli obsadí Dr. Rath. ()
Darabontovo vypraveni o tom, ze nadeje ma smysl i na tom nejhorsim miste na svete je temer bezchybne, mozna bych jenom nechal nabehnout zaverecne titulky o 20 sekund driv (bacha dale je to spoiler!!!) a uprel divakovi zaverecne shledani Reda a Andyho, pokud nadeje ma smysl, tak musi byt divakovi jasne, ze se shledaji a pateticke objimani na pozadi vln uz je zbytecne. v kazdem pripade zaber na reditelovu hlavu skrze vykoupanou diru, patri mezi nejnezapomenutelnejsi zabery v dejinach filmu. ()
Má to smysl komentovat? Nemá! Proto tady můj komentář nečekejte. ()
Zde jsou slova naprosto zbytečná. ()
Polibek z filmového nebe. ()
Pro mě to nikdy nebude pecka, kterou bych posadil na první místo v žebříčku filmů, ale vždycky to bude film na kterej se rád kouknu a kterej mám rád. ()
Jeden ze zářných příkladů toho, že King jde dobře zfilmovat. Asi to teda nesmí být horor, ale i tak. Když se chce, tak to jde. Je to dobrý, film, ne, je to skvělý film. Takový normální, o nic se nesnaží, jen prostě vypráví příběh. A možná proto se stal nejlépe hodnoceným filmem na csfd, i když se to zdá zřejmě nepochopitelné. Marně se totiž budete snažit přijít na to, proč se tak stalo. Možná tím, že se spousta filmů snaží něčím oslnit a zaútočit na peněženku diváka a to se často stává jeho labutí písní (viz. např. Avatar). Tenhle film se nesnaží o nic, v podstatě je to úplně normální příběh u něhož se snad jen povedl výběr herců a dobrý příběh. Plný počet nedávám proto, že zase tak odvařený z toho nejsem, ale kdyby takhle dopadl každý druhý film, byl bych nadšený. ()
Vykoupení z věznice Shawshank je v první řadě o svobodě. Toto konstatování jistě nikoho nepřekvapí, proto zkusím jít trochu hlouběji a tak nějak shrnout v čem (všem) vlastně svoboda podle autorů (a podle mne) tkví. Tak předně, pokud vynecháme fakt, že hlavní aktéři filmu jsou v nesvobodě fyzické (nemohou se volně pohybovat), je zde neustále poukazováno na nesvobodu v lidském přístupu k životu. První věc, která se svobodou souvisí je schopnost žít v přítomnosti a s tím co zrovna máme. Všimněme si, že zatímco spousta (ne-li většina) postav ve filmu neustále něco chce, po něčem marně touží a prahne - hlavní hrdina koná. A nejenom to – také chápe, že lidská svoboda většinou tkví ve schopnosti radovat se z drobností. Lehký večerní vánek v obličeji, čerstvě vychlazené pivo po namáhavé práci, hudba a především pak jemná lidská gesta – úsměv, když ho potřebujeme, nebo obyčejné poplácání po zádech mohou dělat skutečné zázraky. Svoboda je v maličkostech. Znám docela dost jedinců, kteří mají život protkaný neuvěřitelným luxusem – jsou zdraví, mají kolem sebe spoustu lidí, kteří je upřímně milují, jsou mladí, mají možnost studovat kdekoliv se jim zamane, jsou majetně zabezpečení, atd. A přesto nejsou šťastní. Neustále pokukují po něčem dalším – chtějí více peněz, více obdivu, více vzrušení, více toho a více onoho. Ve své neuhasitelné touze jsou nesvobodní, neboť se dobrovolně poutají k dalším a dalším řetězům, které je připoutávají k dalším a dalším (neužitečným) věcem. Jejich štěstí žije tak říkajíc v podmínce – věčně si říkají, že jakmile dosáhnou něčeho, budou šťastní a jakmile toho dosáhnout tak... Chtějí další věc, která tentokrát bude opravdu znamenat to „pravé“ štěstí. Není asi nutné rozebírat, že při tomto způsobu uvažování je velice lehké prožít život, který je prostý jakékoliv (skutečně hluboké) radosti. Druhá věc, na kterou bych chtěl upozornit, je vymezení pojmu „svobody navzdory“. Opravdu svobodný může být člověk teprve ve chvíli, kdy je skutečně sám sebou a to nehledě na ostatní. Neznamená to samozřejmě být sobeckým. Naopak, jsem skálopevně přesvědčen, že bez druhých lidí nemůže člověk nikdy poznat skutečné štěstí. A k čemu je ostatně svoboda bez štěstí, natožpak bez lásky? Co myslím tím „nehledě na ostatní“ je spíše důraz na to, že bychom měli žít, tak jak nám velí naše svědomí a ne tak, jak je to „správné“ podle našeho okolí. Nemyslím tím však ani nutnost být nějakým anarchistou. Zvlášť dnes se rozšiřuje omyl pojímat svobodu jako jakési rebelanství proti všemu a proti všem – ta věčná snaha být „punkový“ - být co nejhlučnější, co nejvíce se prosazovat, být bezohledný, chlubit se „včerejší chlastačkou“, jakoby se jednalo o nejzáslužnější činnost na světě a tak dále. Určitě to všichni známe. Proč? Protože to takhle dělá většina. Je to zajímavé, ale už samotný pojem „většiny“ málokdy souvisí se svobodou. Lidský tvor je totiž tvorem společenským a má tendenci dělat věci podle druhých, řídit se masou. A ano, je to mnohem pohodlnější, avšak za dost vysokou cenu – jestliže se chceme zařadit do davu, musíme se vzdát všeho, co mluví o naší neopakovatelnosti. Ostatně, nikdo neříká, že být svobodný je lehké, ba naopak – vlastně se to tak trochu podobá útěku ze Shawshanku – je to práce namáhavá, až nepříjemně detailní, povětšinou probíhající vskrytu a trvající celé moře času. Avšak výsledky této snahy mohou být podobně očistné, jako scéna s „děkováním za déšť“. () (méně) (více)