Všichni moji blízcí

Vadila mi „televizní forma“ a první hodina se rozhodně nedá označit za drama. Připadá mi, že tu mnozí hodnotili námět a nikoliv film, mezi tím je rozdíl, i když občas to někdo zakamufluje tak, že to může splývat. Dost mě zklamali i herci, na tolik známých jmen jsem s výjimkou Jiřího Bartošky nezaznamenal výraznější nebo zapamatování hodné herecké výkony. Dvojnásob to platí o dětských rolích. Nedávno jsem viděl skvělé dětské herecké výkony v Božských dětech, tady se jednalo o starší děti, ale jejich výkony byly daleko matnější a často nepřirozené. (08.10.2014)

Česká tvorba 90. rokov aspoň na tej vyššej úrovni, kde sa rozdávali České lvi, bola až nezdravo akademická. Všichni moji blízcí sú tak nalešteným dokonalým filmom, až sa im nedá veriť. Postavy sú skôr konštruktami na odriekavanie dialógov, ktoré k tématike neprinášajú nič nové. Výnimkou je Bartoška, kde scenár ide viac do hĺbky a bude to aj hercovou zásluhou. Určite je moja kritika zapríčinená aj tým, že od premiéry ubehlo 17 rokov a odvtedy sme o téme videli ďalšie množstvo filmov. V 90. rokoch na našom území tento film síce právom zarezonoval, ale prihliadať k tomu pri hodnotení už nedokážem. Hrajú tu skoro všetci naši dôležití herci, lebo mali pocit, že sa točí veľké umenie. Ani v castingu tak necítiť túžbu po nejakej inovácii. Film mal ale nakoniec na mňa emotívny dopad, vrchovatou mierou je to ale zapríčinené záverečným doku-príspevkom. (13.10.2016)

Téma, jakožto hodnocení i věnování siru N. Wintonovi ve mně vyvolalo přesvědčení, že tento film patří mezi zapomenuté klenoty naší kinematografie. Bohužel již během první půl hodiny jsem prozřel. Jakkoliv může být radost sledovat ansámbl prominentních herců, nevyžehlí to poněkud nudné zpracování. Ono místy až poetické vykreslení jedné židovské rodinky, která se s příchozí okupací vyrovnává po svém, mne zkrátka nedokázalo zaujmout. O to víc jsem však byl překvapen, jak na mne zapůsobila poslední třetina, která je jedním slovem strhující. Velmi emotivní a s patrnou výpovědní hodnotou. (29.02.2024)

Příběh Jiřího Hubače o síle nastupující německé okupace a následné táhnutí proti židům. Ke konci film už sakra tlačí na pilu a nebýt některých postsynchronů a dabingu polských herců, který moc neseděl, tak by to byl dokonalý film na téma holocaustu. Film je věnován osobě Nicholase Wintona, který v létě roku 1939 zachránil mnoho židovských dětí z českých rodin transportními vlaky do Anglie. Věnování je zmíněno na začátku filmu a konec opatřily záběry skutečného pana Wintona, kdy se po mnoha letech setkává se svými zachráněnými. Působivě zpracované téma a výborné herecké osazení (Marian Labuda jako kolaborant byl hodně odpornej). (24.01.2016)

Velké filmové poděkování skutečnému hrdinovi - panu Nicholasi Wintonovi. Trochu akademický, ale i přesto velmi poutavý film, především hlediskem závažnosti tématu. A dokumentární finále bylo skutečně odzbrojující... Podobné filmy: Síla lidskosti - Nicholas Winton, Schindlerův seznam, Pianista, Sophiina volba, Poslední vlak (22.11.2006)