Režie:
Andrzej WajdaKamera:
Paweł EdelmanHudba:
Krzysztof PendereckiHrají:
Artur Żmijewski, Maja Ostaszewska, Andrzej Chyra, Danuta Stenka, Jan Englert, Paweł Małaszyński, Maja Komorowska, Władysław Kowalski, Joachim Paul Assböck (více)Obsahy(2)
K jedné z nejtemnějších událostí novodobých polských dějin se vrací film slavného polského režiséra Andrzeje Wajdy. Vypráví o zavraždění téměř pětadvaceti tisíc polských vojáků i civilistů, které provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Toto traumatem poznamenané téma dlouho provázela řada zfalšovaných důkazů, rozporuplných faktů a nejasností, proto bylo příznačně nazýváno Katyňská lež. Přitom hromadné hroby obětí odhalili Němci již v roce 1941. Moskva ale na oplátku z masakru obvinila Němce, západní evropské státy o hrůzyplné události raději mlčely. Až v roce 1990 Rusko přiznalo, že Stalin vraždy příslušníků polské vojenské a společenské elity skutečně nařídil. Přesto ruská strana stále odmítá odtajnit dokumenty, jež se týkají této události a uznat masakr za genocidu... Filmové drama začíná 17. 9. 1939, kdy Sovětský svaz napadl Polsko, krátce předtím šokované drtivým útokem německé armády. V popředí děje jsou manželé Jerzy a Anna, na jejich příběhu jsou ukázány osudy příbuzných zajatých polských důstojníků, později také složitý úděl zajatců, končící tragédií… Scénář vznikl podle knihy "Katyń: Post Mortem" spisovatele Adrzeje Mularczyka. Pohled režiséra Andrzeje Wajdy zaznamenává nejen brutální zvěrstva obou režimů, stalinského i nacistického, v Polsku čtyřicátých let, způsobená totalitní ideologií a státní mocí, která v zahraničí nekompromisně prosazuje svou moc, ale také jejich následnou propagandistickou manipulaci i tresty pro všechny, kdo se oficiální lživé propagandě pokusí postavit. Dobové dokumentární záběry zůstávají součástí filmové výpovědi, stejně jako velmi realisticky a nekompromisně zobrazený masakr. Snímek přitom nepodporuje žádnou ideologii, na události pohlíží z hlediska obyčejných lidí. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (452)
Viem si predstaviť, ako sa v každom poliakovi približuje krv k bodu varu, keď vidí, ako ruský vojak trhá ich zástavu, červenú časť vyvešiava a do bielej si balí nohy :( Poliaci si za 2. sv. vojny svoj kalich horkosti vypili do dna, to sa uprieť nedá. Potupná a zbytočná smrť cca 20 000 ich dôstojníkov, oproti ktorej sú zábery z bitúnku len amatérske video, je toho dôkazom. Byť to dokument, idem na päť, takto jednu uberám za miestami zmätočný scenár. Dávam 4 a minútu ticha. ()
Film o zapomenutých hrdinech každé války a polemika nad samotnou pravdou. Polský filmový veterán Andrzej Wajda se rozhodl odvyprávět Katyňskou jizvu z docela jiného pohledu než jsme všeobecně zvyklí. Katyň se totiž z valné části věnuje dosti opomíjenému boji. Boji za pravdu, rodinu a přežití daleko za bojovou linií. Tam totiž válčí rodiny odvelených a pozatýkaných manželů a otců. Jsou to právě ženy, které vedou svůj urputný a někdy i dost marný boj za své manžely a přitom netrpí o nic míň jako jejich druhové v zákopech. Ty zdrcující minuty čekání, marných nadějí a snah o zcela normální život jsou stejně tíživé jako vina sovětských okupantů. V momentě kdy se z vrahů stávají osvoboditelé, přestanete dýchat a věřit v jakkoukoliv spravedlnost. Wajda ani na chvíli nezapomíná o čem vypráví a celý film je natolik celistvý, že mu několik těch "šustivých" dialogů ještě rádi odpustíte. ()
Dosti zevrubný a zároveň působivý popis okolností katyňského masakru, jeho různých politicky pokřivených interpretací i vlivu na rodiny obětí. V zajímavé ale nepříliš využité postavě Tadeusze se Wajda po téměř padesáti letech vrátil k tématu příslušníka Zemské armády, který není ochoten smířit se s poválečnou polskou realitou a za svůj postoj platí stejnou cenu, jako jeho předobraz v "Popelu a démantu". ()
ANDRZEJ WAJDA, ktorý je mojou osobou uznávaný, nakrútil svoj osobný FILM, keďže to je pre neho, ťažko stráviteľná história, t.j - medzi popravenými bol aj jeho otec, Jakub. Ozaj nemá cenu, čokoľvek písať, je to citlivá téma, ktorú podľa mňa režisér poníma, až moc sugestívne, z čoho mne sa slzy v očiach dostávajú pomaly von. Som nasratý, celkovo na túto dobu, keď zúrila druhá svetová vojna, za ktorú sa poberala extrémna, KRUTÁ, BRUTÁLNA - daň v podobe miliónov mŕtvych, medzi nimi bolo 15 000 poľských dôstojníkov v známom Katyňskom masakri... Veru, niekedy sa film vlečie, ale záverečná scéna ma položila na lopatky, mal som čo robiť, aby som sa z toho spamätal... Poľskí herci sú štandardne na vysokej umeleckej úrovni, snažia sa, aby to vyzeralo pôsobivo, snímok bol nominovaný na Oscar, ako najlepší zahraničný film a „nebyť” výhry snímku - DIABLOVA DIELŇA, tak by na plnej čiare dominoval WAJDA. Andrzej vypovedal skutočnú výpoveď s doživotnými následkami z udalostí, ktoré nielen jeho budia zo sna. PS : Mali by stále vznikať filmy z druhej svetovej, najlepšie, čo najextrémnejšie, aby sme si mohli pripomínať tieto zverstvá... ()
Marně pátrám v paměti, kdy naposledy mě nějaký film pohltil natolik, že jsem po jeho skončení cítila až fyzickou slabost. Kytyň se mnou zacloumala pořádně a to nejen díky závěrečným minutám, zobrazujícím hrůzu, která se odehrála na začátku 2. světové války (1941) v katyňském lese poblíž Smolenska, kde sovětští vojáci brutálně odpravili ze světa několik tisíc členů polské armády a příslušníků inteligence. K neuvěření bylo především pozdější mlžení, překrucování faktů a tabuizace celého masakru ze strany samotných Poláků. Pravdivě se o celé události odvážili vyjádřit jen ti nejstatečnější. ()
Galerie (74)
Zajímavosti (15)
- Wajda však nikdy nedúfal, že sa mu film podarí natočiť. Vedel, že by mu v tom komunistickí vodcovia zabránili. Mal s nimi problémy už kvôli svojej predošlej filmovej tvorbe a myslel si, že sa socializmus v Poľsku nikdy nerozpadne. Stalo sa. Film mal po dlhých prípravách premiéru vo Varšave 17. septembra 2007 – k výročiu vstupu Červenej armády v roku 1939 do Poľska. Poľská premiéra sa stala štátnou akciou, na ktorú prišla takmer celá vláda a v Poľsku hovoril o ňom snáď každý. Film bol aj patrične ohodnotený, z jedenástich nominácií na poľskú národnú filmovú cenu Orol získal sošku v piatich kategóriách, vrátane najlepšieho filmu a k tomu pribudla aj nominácia na Oscara v kategórii najlepší cudzojazyčný film. (PeterJon)
- Na exhumácii poľských dôstojníkov sa ako člen medzinárodnej komisie zúčastnil i slovenský patológ Andrej Šubík-Žarnov. (andykovac)
- Sovětský svaz odmítal vinu až do roku 1990 a popírání Katyně trvá dodnes. Švédský recenzent listu Dagens Nyheter nedávno napsal, že drama ,"v rozporu s historickou skutečností činí za Katyň zodpovědné Rusy". (Kailo)
Reklama