Katyň

Chladnokrvné, programové vyvraždenie poľských dôstojníkov a inteligencie je obrovská téma, ktorá mohla a mala tvorcov inšpirovať k dielu siahajúcemu po métach najvyšších. Veľa som od filmu očakával, málo dostal. Niekde som čítal, že kto videl film Katyň, už nikdy nebude voliť komunistov. Myšlienka je to pekná, ale k nevoleniu komunistov nepotrebujem vidieť žiaden film a po zhliadnutí Katyne by som k takému záveru nikdy nedospel. Katyň je premárnená príležitosť. A premárnil ju najlepší (bohužiaľ už aj asi najstarší) poľský režisér, ktorý tam navyše prišiel o otca. A čo všetko sa dalo, veď stačí vidieť posledných 10 - 15 minút filmu a máme predstavu v akom duchu sa mal niesť celý film. Veľká škoda. Takých príležitostí nie je veľa. Už sa začínam báť, že Arméni nakrútia film o genocíde, ktorú na nich spáchali Turci. Inak je zaujímavé, že niekto spácha také nehorázne svinstvo a ešte si aj nárokuje, aby sa o tom klamalo alebo minimálne mlčalo. Akí sú si tí Rusi, Turci, Nemci a ďalší blízki. (02.09.2009)

Vysoká vypovídající hodnota. Nicméně film je divácky tak příšerně neatraktivní, takže se v mém případě nejednalo o nic jiného než zklamání. Nezajímaví herci, kdy každý z nich dostal pouze pramálo prostoru, což vlastně bylo nakonec fajn. Film velmi poctivě ukázal celou polskou povahu od silné víry až po nezdolnou národní hrdost, nicméně to není nic co bych nevěděl již před filmem. Za sebe musím říct, že emočně to bylo příšerně mimo mě. A zrovínka filmy tohoto typu si bez emocí představit ani nechci. Navíc film disponuje spoustou nudných pasáží a ať se na mě nikdo prosím nezlobí, ale tu * dávám skutečně jen za téma, které film zpracovává, respektive se zpracovávat snaží. (27.08.2011)

Režisér A.Wajda sa rozhodol oživiť pre poliakov asi najväčšiu tragédiu, pre ostatných hlavne mladších, veľká neznáma alebo ak známa, tak iba ako tisickrát opakované klamstvo, ktoré sa stalo pravdou. Kto iný ako A.Wajda, ktorého otec sa rovnako nevrátil, je povolanejší? Už úvodná scéna na moste odkrýva to, čo si asi máme odniesť ako to "zásadné" z filmu, a to, že poliaci asi sami nevedia, ktorí z dvojice agresorov sú pre obyvateľov väčšie zlo. Ako jeden z mála filmov ukazuje pravdu, ktorú sme ani v školských učebniciach nenašli (neviem či sa niečo zmenilo), t.j. že Poľsko nenapadlo len Nemecko ale aj Rusko. Celý film je o hľadaní a popieraní pravdy, žiadne vojnové scény nehľadajte, ide o postupné odhaľovanie právd a klamstiev, o nádeji, ktorú v sebe nechávajú žiť ženy dôstojníkov a hlavne pohľad zajatých vojakov, z ktorých Andrej ako jedna z hlavných postáv píše denník, udalosť po udalosti, zastávku po zastávke... a končí u Smolenska v katýňskych lesoch. Scény popráv v závere sú najsilnejším momentom celého filmu a v porovnaní s kľudným tempom príbehu, zrazu pôsobí ako poriadne brutálna sprcha. Drsné popravy zvýrazňuje nekľudná hudba, alebo skôr zvuky, ktoré naháňajú strach. Žiadne fakty v závere sa nekonajú, zato režisér nechal za posledným záberom jednu dlhú zatmievačku ako čas na to, aby každému bolo jasné, že vražda vyše 20.tis. vojakov je strašná tragédia a obrovská nevyliečiteľná rana pre poliakov. Až polstoročie trvalo rusom kým priznali vinu... Film 80%. (26.05.2009)

Dobře, pane Wajdo, velmi dobře. Film prosím zavázat ozdobnou mašličkou a poslat současným oficiálním ruským místům, protože za zdůvodnění jejich společné "epizody" s nacisty " To byl strategický plán v boji proti nacistům" bych je nejradši nakopal do prdele. Bylo vidět, že Wajdovi na tom filmu hodně záleží, ještě aby ne, když v Katyni přišel o tatínka, jenže ta snaha byla právě ke škodě. Přesněji řečeno časově nesouvislé vyprávění příběhu. Z mého pohledu právě tohle rozmělění do dvou časových pásem, byť je od sebe dělí jen pár let, hrozně ubralo na celkové síle. Ale dobrý, absentující souvislá časová postupka je vlastně jediná výtka a kvůli tomu tenhle film nehodlám sestřelit. Naopak Katyň má pro nás všechny obrovskou vypovídající hodnotu a z hlediska dneška, kdy za slovem Katyň - následuje trapné mlčení nejen ze strany Ruska, ale i celého světa, považuju tenhle film za jasný hlas, kterýho si já osobně velmi cením. Stejně tak tleskám panu Wajdovi i za menší, ale velmi emotivní detaily - začátek, kdy společně přijedou jak největší kamarádi nackové a sověti, ukázka toho jak se "dělá" pravda, kdy nejdříve nacisti a za pár let sověti používají naprosto totožné metody jak "informovat" o Katyňi a i když tohle byla síla sama o sobě, tak na závěrečnou scénu ........... ufff to musí pozůstalý a zřejmě i ostatní Poláky fakt hodně bolet. (04.09.2009)

Polské národní trauma otevírající jizvu na Wajdově duši. Mám pochopení pro ty, co se k tomu nemohli dostat kvůli akademickému chladu a tříštícímu konceptu, ale ta beznaděj z ideologií postavených na lži a teroru, falešných nadějí a prázdných listů v deníku, který ztratil pisatele, tím prostupuje i tak. V rámci léčby rudého zmrdství bych soudruha Skálu přivázal k židli, rozevřel mu oční víčka stejně jako Alexovi v Mechanickém pomeranči a nechal ho dívat na posledních patnáct minut v nekonečné smyčce.. (15.06.2023)