Katyň

Začátkem června roku 2008 jsem jel navštívit Krakow a při pohledu na velký dřevěný kříž s nápisem Katyň jsem se upřímně podivil co to vlastně je. Vlastně jsem věděl co se tam stalo, ale nenapadlo mě, proč se to vlastně stalo, a když jsem zjistil, že Poláci na tom zapracovali a natočili o tom film, nedalo mi to a co nejdřív jsem ho musel vidět. Škoda jen, že dvě hodiny se táhnou hrozně pomalu, protože režisér nikam nepospíchá. Chce to natočit nejlépe, sám má s Katyňí problémy, zemřel mu tam otec, a tak se snaží natočit film nejlépe jak to jde, a tak se k divákovi snaží jít pomalu, jistě, aby pochopil naprosto všecko a nic nevynechal, což mi možná trošku vadilo. Jinak jsem rád, že takový film Poláci natočili a ukázali, co se v jejich zemi stalo osudného. Svinstvo to bylo, je to možná jedna z epizod druhé světové války, ale je dobré o tom něco vědět. Rozhodně je. Rusové od Německých fašistů se totiž nikdy nijak moc nelišili. Ať už koncentračními tábory, o kterých lidé moc neví, že Rusové mají, minimálně gulagy na Sibiři určitě stále existují a dále tím, že právě tady u Katyně si důstojníci obou zemí s radostí podávali ruku, když se dohadovali o rozdělení země. Svinstvo nad svinstvo. Ale tento film o tom brilantním způsobem pojednává. Ponuře a přesně, tak jak si Katyňský masakr zaslouží. Čest jejich památce. (19.08.2008)

Vysoká vypovídající hodnota. Nicméně film je divácky tak příšerně neatraktivní, takže se v mém případě nejednalo o nic jiného než zklamání. Nezajímaví herci, kdy každý z nich dostal pouze pramálo prostoru, což vlastně bylo nakonec fajn. Film velmi poctivě ukázal celou polskou povahu od silné víry až po nezdolnou národní hrdost, nicméně to není nic co bych nevěděl již před filmem. Za sebe musím říct, že emočně to bylo příšerně mimo mě. A zrovínka filmy tohoto typu si bez emocí představit ani nechci. Navíc film disponuje spoustou nudných pasáží a ať se na mě nikdo prosím nezlobí, ale tu * dávám skutečně jen za téma, které film zpracovává, respektive se zpracovávat snaží. (27.08.2011)

Z Wajdova dramatu je zřetelně cítit, že se režisér opravdu snažil a na výsledku mu záleželo. Jenže je to snaha tak nějak upachtěná, je to jako sledovat z nadhledu zamilovaný párek, který se chystá ke své první intimní schůzce, zoufale se snaží udělat dojem a z té křečovité snahy zbydou nakonec jen rozpaky. Přes veškerou režisérovu snahu je po převážnou většinu stopáže film studený jak psí čumák a mohl bych se v podstatě podepsat pod Mattyho komentář. Vzniklo sice obstojné historické drama, které může sloužit řekněme jako školní představení pro středoškolské studenty, ale od režiséra Wajdova formátu se zkrátka čeká víc. Jeho rané snímky z 50. let mě sice leckdy po obsahové stránce odpuzují, ale je v nich mnohem víc vášně, uměleckého rizika a filmově zajímavých momentů než v Katyni, kterou pojal jako společenský pomník obětem masakru. Závěrečná scéna exekucí sice zamrazí, ale skutečně dobrý film by se měl obejít i bez ní, aby diváka strhnul. Na Katyni mi vadí množství postav a rozptylujících obrazů tam, kde se měl tvůrce jít do hloubky. Zajímavý a svým způsobem typický je srovnávací moment mezi oběma okupanty polského území. Wajda se zcela záměrně snaží klást rovnítko mezi nacistické Německo a stalinistický Sovětský svaz. To vzájemné poplácávání po ramenou, úsměvy na tvářích a velmi podobné jednání důstojníků obou armád se v Katyni objevuje často. Celkový dojem: 65 %. (14.09.2009)

Bolo tam trosku par zdlhavych dialogov, ale tema ma natolko zaujala, ze nemozem dat menej, ako 4 hviezdicky. Reziser sa snazil zobrazit trpiace zeny, ktore roky cakali na to, ze sa niekedy ich milovani muzi vratia, avsak nikdy sa tak nestalo. Je to az neuveritelne, aka bola skutocnost a pritom ich presviedcali, ze ten masaker urobili Nemci, aj ked vedeli, kto boli skutocnymi vrahmi. Poslednych 15 minut zobrazil reziser to najhroznejsie, co sa stalo, pretoze uz dost stacilo to, kolko ludi muselo zomret kvoli Nemcom, ale ze este aj Rusi prilievali olej do ohna, nad tym sa zastavuje rozum... 30.07.2010 ________ Artur Zmijewski - (Kapitán Andrzej) +++ Magdalena Cielecka - (Agnieszka) +++ Andrzej Chyra - (Poručík Jerzy) +++ Maja Komorowska - (Matka Andrzeja) +++ Jan Englert - (Generál) +++ Danuta Stenka - (Róza, generálova žena) +++ Hudba: Krzysztof Penderecki +++ (30.07.2010)

ANDRZEJ WAJDA, ktorý je mojou osobou uznávaný, nakrútil svoj osobný FILM, keďže to je pre neho, ťažko stráviteľná história, t.j - medzi popravenými bol aj jeho otec, Jakub. Ozaj nemá cenu, čokoľvek písať, je to citlivá téma, ktorú podľa mňa režisér poníma, až moc sugestívne, z čoho mne sa slzy v očiach dostávajú pomaly von. Som nasratý, celkovo na túto dobu, keď zúrila druhá svetová vojna, za ktorú sa poberala extrémna, KRUTÁ, BRUTÁLNA - daň v podobe miliónov mŕtvych, medzi nimi bolo 15 000 poľských dôstojníkov v známom Katyňskom masakri... Veru, niekedy sa film vlečie, ale záverečná scéna ma položila na lopatky, mal som čo robiť, aby som sa z toho spamätal... Poľskí herci sú štandardne na vysokej umeleckej úrovni, snažia sa, aby to vyzeralo pôsobivo, snímok bol nominovaný na Oscar, ako najlepší zahraničný film a „nebyť” výhry snímku - DIABLOVA DIELŇA, tak by na plnej čiare dominoval WAJDA. Andrzej vypovedal skutočnú výpoveď s doživotnými následkami z udalostí, ktoré nielen jeho budia zo sna. PS : Mali by stále vznikať filmy z druhej svetovej, najlepšie, čo najextrémnejšie, aby sme si mohli pripomínať tieto zverstvá... (07.08.2014)